Large Hadron Collider (LHC) je největší urychlovač částic na světě, jde o cyklotron o průměru 27 km, který je uložen v hloubce 50—150 m na území Francie a Švýcarska. V provozu je od roku 2008. Jedním z hlavních cílů výzkumu na LHC je objevování nových částic.
Continue reading
Category Archives: Fyzika
Obecné odvození a kvantifikace třetího zákona termodynamiky
Termodynamika je obor fyziky zabývající se procesy spojenými s teplem a tepelnými jevy. Je založena na šesti postulátech, čtyři z nich se označují jako nultá až třetí věta termodynamiky.
Continue reading
Nový perovskit může být základem pro další generaci datových médií
Vědci z EPFL vyvinuli nový perovskit, který může být základem pro vývoj nové generace pevných disků.
Continue reading
Křemíkový kompozit pro vysokokapacitní Li-ION baterie
Li-ION baterie jsou v dnešní době velmi oblíbené, hlavními důvody jsou nízká hmotnost, vysoké napětí, malé samovybíjení a také nevykazují tzv. paměťový efekt. První Li-ION baterie byly komerčně dostupné v roce 1991, od té doby prošly mnoha modifikacemi. Jednou z možností, jak zvýšit jejich kapacitu je úprava materiálu anody. Z tohoto pohledu se jako nejvýhodnější jeví čistý křemík, který má teoretickou kapacitu až 4200 mAh.g-1, což je více než desetinásobná hodnota oproti grafitu (370 mAh.g-1), který se používá v komerčních akumulátorech.
Continue reading
Zintlovy fáze založená na bismutu jako perspektivní materiály pro termoelektrické materiály
Mezinárodní tým, pod vedením vědců z University of Houston, popisuje rekordní termoelektrický výkon, z dosud málo prostudované Zintlovy fáze založené na bismutu. Výzkum by mohl vést k nové třídě termoelektrických materiálů.
Continue reading
Čtyři nové supertěžké prvky
Minulý týden bylo jedno z nejdůležitějších témat uznání čtyř supertěžkých prvků organizací IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry). Tím se oficiálně zaplnila (zatím) poslední perioda PSP. Nově uznané prvky nemají přiděleny definitivní názvy, a jsou označovány pouze podle jejich protonového čísla.
Continue reading
Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty
Vědcům z MIT se povedlo ochladit slitinu (sloučeninu) NaK na extrémně nízkou hodnotu teploty – 500 nK. Za této teploty začaly molekuly NaK, přesněji 23Na40K vykazovat zajímavé vlastnosti.
Poprvé byl vyroben antivodíkový paprsek
V CERNU se povedlo připravit první paprsek tvořený antihmotou. KOnkrétně šlo o nejjednodušší atom, tzn. antivodík – tvořený antiprotonem a pozitronem.
Staneme se neviditelnými?
Pěkná přednáška Tomáše Tyce o neviditelnosti.