V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu tzv. nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny – galliem, indiem a hliníkem. Jejich význam neustále roste a již nyní tyto polovodiče každý den využíváme, aniž bychom si to uvědomovali. Pojďme si ukázat, v čem spočívají výhody těchto polovodičů, kde všude se s nimi setkáváme a pokusme se odhadnout, jaká je jejich budoucnost.
Continue reading „dr. Hospodková: Nitridové polovodiče kolem nás – Fyzikální čtvrtek“Rubrika: Fyzika
Fyzikální čtvrtek: Nanostruktury v součástkách s kvantověrozměrovými efekty
V této přednášce bude stručně popsán princip epitaxního růstu z hlediska přípravy polovodičových nano-hetero-struktur, jmenovitě kvantových jam (QWs) a kvantových teček (QDs), které se připravovaly i na našem pracovišti v posledních 30 letech.
Continue reading „Fyzikální čtvrtek: Nanostruktury v součástkách s kvantověrozměrovými efekty“Fyzikální čtvrtek – Sluneční vítr – prof. Kulhánek
Sluneční vítr je neustávající proud částic, kterou zaplavuje Sluneční soustavu naše centrální hvězda – Slunce. Sluneční vítr má v lecčems podobnost se skutečným větrem. Jsou v něm poryvy, dokáže přenášet zvuk a vytvářet víry, ovšem nikoli na vodní hladině, ale na bocích magnetosféry naší Země. Sluneční vítr s sebou nese magnetické pole, které může způsobit magnetické bouře i polární záře. Teprve v posledních letech se dozvídáme, jak sluneční vítr vypadá v těsném okolí Slunce a jak se mění na periferii Sluneční soustavy.
Continue reading „Fyzikální čtvrtek – Sluneční vítr – prof. Kulhánek“Desalinační baterie bez membrány a s vysokou účinností
Odsolování mořské vody je důležitou cestou k pitné vodě, ale současné postupy jsou energeticky velmi náročné nebo pomalé. V nové publikaci čínských autorů je popsána baterie, která zvládne odsolování i výrobu a ukládání energie.
Continue reading „Desalinační baterie bez membrány a s vysokou účinností“Oblečení, které udělá z těla baterii
V současnosti probíhá intenzivní výzkum tzv. oblékatelných zařízení (Wearable Devices). To jsou zařízení, které je možné vestavět do běžného oblečení. Jedním z mnoha problémů, které je nutno vyřešit, je napájení těchto zařízení.
Continue reading „Oblečení, které udělá z těla baterii“dr. Drábová: Jaderné rozjímání [Fyz. čtvrtek, on-line]
Pozvánka na on-line fyzikální čtvrtek. Přednášet bude Ing. Dana Drábová, Ph.D., dr. h. c. mult. (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), sledovat přednášku bude možné sledovat na youtube.
Continue reading „dr. Drábová: Jaderné rozjímání [Fyz. čtvrtek, on-line]“Brian Greene and Sir Roger Penrose: World Science U Q+A Session
Konverzace s Rogerem Penrosem, nositelem letošní Nobelovy ceny za fyziku.
Continue reading „Brian Greene and Sir Roger Penrose: World Science U Q+A Session“Bičák, Bursa, Krtouš, Ledvinka, Pejcha, Semerák: Černé díry – Nobelova cena 2020
Záznam mimořádné přednášky (jinak druhé v pořadí v zimním semestru 2020) v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK, z 22. 10. 2020 na téma: Nobelova cena 2020 za černé díry. Tato mimořádná přednáška byla aktuálně zařazena při příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku v roce 2020 za teoretický i experimentální výzkum černých děr.
Continue reading „Bičák, Bursa, Krtouš, Ledvinka, Pejcha, Semerák: Černé díry – Nobelova cena 2020“Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky
Elektronika, kterou nosíme na těle už je dnes poměrně běžná, chytré hodinky je možné koupit za relativně malý peníz. Problém je ale v tom, že se stále jedná o poměrně masivní zařízení, které není úplně pohodlné. Nedávno byla publikována výroba umělé kůže, obsahující jednoduchý elektrický obvod, která je skutečně nositelná (wearable) a poměrně dobře samoopravitelná (self-healing).[1,2]
Continue reading „Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky“Nanostroj měnící světlo na práci
Nanotechnologie hýbou světem a je to velmi živé vědecké odvětví. Jednou z nejzajímavějších oblastí je vývoj nanostrojů (molekulárních strojů), tzn. nanoskopických útvarů, které dokáží generovat pohyb. Zpravidla jsou živené chemickou energií, ale teď se povedlo vyrobit nanostroj, který mění světlo na mechanickou práci. Ukázku molekulárního motoru můžete vidět v odkazu [1].
Continue reading „Nanostroj měnící světlo na práci“Nejstarší žijící stromy datované pomocí radiokarbonové metody
Stromy jsou poměrně dlouhověké organismy, zvláště s ohledem na délku lidského života. Pomocí radiokarbonové metody byly nalezeny velmi staré duby v horách jižní Itálie.
Continue reading „Nejstarší žijící stromy datované pomocí radiokarbonové metody“Průhledné solární články s rekordní účinností
Jedna z velmi zajímavých možností využití mrakodrapů je jako zdrojů energie, k tomu je nutné mít k dispozici vhodné materiály pro výrobu fotovoltaických článků, které zároveň slouží jako okna.
Continue reading „Průhledné solární články s rekordní účinností“Video – MASHA – Hmotnostní analyzátor supertěžkých atomů
Video z Fljorovovy laboratoře jaderných reakcí v Dubně.
Continue reading „Video – MASHA – Hmotnostní analyzátor supertěžkých atomů“Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků
Supertěžké prvky, tzn. prvky s protonovým číslem větším než 100, tvoří konec periodické tabulky a jsou velmi zajímavým materiálem pro studium a výzkum v oblasti fyziky. Jejich příprava je obtížná a je založena na ostřelování terče z těžkého kovu, např. olova ionty.
Continue reading „Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků“Laserová lednička
Laser není žádnou novinkou, často se používá na ohřev, excitaci molekul, měření vzdálenosti atd. Nedávno bylo nalezeno další využití tentokrát na chlazení polovodičových materiálů.[1,2]
Continue reading „Laserová lednička“Nejmenší motor na světě
Povedlo se vyvinout motor skládající se z pouhých šestnácti atomů, je deset tisíckrát menší než průměr lidského vlasu. Tento motor se pohybuje na rozhraní mezi klasickou mechanikou a kvantovým tunelováním.
Continue reading „Nejmenší motor na světě“Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V
S rozvojem elektroautomobilů stoupají i nároky na elektronické součástky. V elektromobilech (a také např. v elektrických lokomotivách) se setkáváme s vysokými napěťovými úrovněmi v řádu stovek až tisíců voltů. To může konvenčním součástkám činit potíže, hlavně s ohledem na ztrátový výkon a životnost.
Continue reading „Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V“Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace
Uhlíkové nanotrubice jsou allotropické modifikace uhlíku, lze je považovat za rozvinuté fullereny. Trubice lze vypěstovat jako jednostěnné (SWCNT – Single-Walled Carbon NanoTubes) nebo vícestěnné (MWCNT – Multi-Walled Carbon NanoTubes). Vícestěnné trubice můžeme popsat jako soustavu několika trubic s různým průměrem vložených do sebe.
Continue reading „Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace“SiGe emitující světlo
Křemík se v elektronice využívá už hodně dlouhou dobu, ale pro ani křemík, ani odvozené materiály nejsou moc výhodné pro aplikace, kde je vyžadována emise světla. V nové práce je popsána metoda přípravy slitiny SiGe, která je pro tyto aplikace velmi výhodná.[1-3]
Continue reading „SiGe emitující světlo“Nové MOF s polovodivými vlastnostmi
MOF – Metal-Organic Framework – jsou skupinou porézních multifunkčních materiálů, které jsou v současnosti velmi populární. Nacházejí využití jako systémy pro ukládání plynů, v akumulátorech i solárních článcích.
Continue reading „Nové MOF s polovodivými vlastnostmi“Ionizující záření v životním prostředí
Záznam přednášky Jirky Křivohlávka v rámci Chemické kavárny.
Continue reading „Ionizující záření v životním prostředí“Výroba technecia v cyklotronu
Technecium je nejlehčí prvek, který nemá stabilní izotop. Toto video ukazuje, jak ho lze připravit.
Continue reading „Výroba technecia v cyklotronu“Nobelovy ceny 2019
Přehled letošních Nobelových cen.
Continue reading „Nobelovy ceny 2019“Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého
I v dnešní době je pro vědu velkou inspirací příroda. Jednou ze zajímavých vlastností rostlin je superhydrofobicita listů, která umožňuje jejich samočištění. Tuto vlastnost se podařilo napodobit pomocí 2D vrstev sulfidu molybdeničitého (MoS2).
Continue reading „Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého“U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra
V rámci projektu XENON byl pozorován rozpad jádra 124Xe, jedná se o radioaktivní rozpad s nejdelším známým (a změřeným) poločasem rozpadu.[1]
Continue reading „U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra“Supravodivé deriváty fullerenů
Fullereny patří mezi velmi zajímavé alotropické modifikace uhlíku, některé jejich deriváty vykazují supravodivost.
Continue reading „Supravodivé deriváty fullerenů“Návrat Crew Dragon Demo 1 z ISS na Zemi
První pilotovaný let rakety společnosti SpaceX k ISS, který odstartoval 2. března 2019 byl úspěšně zakončen přistáním 8. března 2019. Na youtube je dostupné pěkné video dokumentující odpoutání od ISS a přistání na hladině Atlantského oceánu.
Continue reading „Návrat Crew Dragon Demo 1 z ISS na Zemi“Kapalina tvořená páry elektron-díra
Dvojice elektron-díra jsou důležité pro funkci polovodičových materiálů. V Kalifornské univerzitě se poprvé podařilo připravit kondenzát tvořený právě těmito páry. Tento objev může mít velký vliv na rozvoj terahertzových technologií.
Konverze Wi-Fi signálu na elektřinu
Wi-Fi signál je už téměř všude okolo nás, proto se nabízí možnost využít ho jako zdroje napájení pro různá zařízení. Na MIT našli způsob, jak tento signál využít s pomocí 2D materiálu MoS2.
Continue reading „Konverze Wi-Fi signálu na elektřinu“Blýskání aneb třináctero vyprávění o plazmatu
Na serveru aldebaran.cz je volně ke stažení vyprodaná kniha od prof. Kulhánka Blýskání. Kniha se zabývá plazmatem.