Dvojice elektron-díra jsou důležité pro funkci polovodičových materiálů. V Kalifornské univerzitě se poprvé podařilo připravit kondenzát tvořený právě těmito páry. Tento objev může mít velký vliv na rozvoj terahertzových technologií.
Category Archives: Fyzika
Konverze Wi-Fi signálu na elektřinu
Wi-Fi signál je už téměř všude okolo nás, proto se nabízí možnost využít ho jako zdroje napájení pro různá zařízení. Na MIT našli způsob, jak tento signál využít s pomocí 2D materiálu MoS2.
Continue readingBlýskání aneb třináctero vyprávění o plazmatu
Na serveru aldebaran.cz je volně ke stažení vyprodaná kniha od prof. Kulhánka Blýskání. Kniha se zabývá plazmatem.
Rekordní teplota v tokamaku EAST
EAST – Experimental Advanced Superconducting Tokamak – je čínský supravodivý tokamak, který je v provozu od roku 2006. Je to první tokamak, který má toroidální i poloidální cívky tvořené supravodiči. Generuje magnetické pole o síle 3 T.
Continue reading
Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta
Automobilový a letecký průmysl se snaží o snižování hmotnosti vozidel, aby je bylo možné napájet elektřinou. Snížená hmotnost umožní delší dojezd vozidla.
Nobelovy ceny za rok 2018 – 1. část
Začátkem října začalo i vyhlašování Nobelových cen za rok 2018. Teď se podíváme na první tři ceny, za medicínu, fyziku a chemii.
Continue reading
Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou
Hledání supravodiče s co nejvyšší kritickou teplotou neustále pokračuje, aktuálním rekordmanem je sulfan (H2S) s kritickou teplotou 203 K (−70 °C) asi přijde o své prvenství.
Continue reading
Simulace dopadu asteroidu
Katastrofických filmů, které se zabývají dopadem asteroidu na Zemi je mnoho, na webu existuje několik aplikací, kde si můžete zkusit tuto situaci nasimulovat.
Continue reading
Jak budou vypadat další prvky v PSP?
V současné době je nejtěžším známým prvkem PSP oganesson s protonovým číslem 118, který se nachází v 7. periodě, 18. skupině. Otázkou je, jak budou vypadat prvky v 8. periodě.
Ve fúzním minireaktoru bylo dosaženo rekordní teploty 15 miliónů °C
Společnost Tokamak Energy z Oxfordu se vydala, na rozdíl od ITERu, cestou budování malých fúzních reaktorů. V reaktoru ST40 se nyní povedlo dosáhnout teploty 15 000 000 °C, dalším cílem vývoje je dosažení teploty 100 000 000 °C. Společnost by chtěla dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě do roku 2030.
Nová metoda výroby OLED
OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]
3D tisk kapalinou do kapaliny
3D tisk je dnes velmi populární a nachází poměrně výrazné praktické využití. Z toho důvodu se hledají další možnosti této technologie. Vědci z Berkeley Lab vyvinuli novou techniku 3D tisku pomocí injektování proudu vody v silikonovém oleji do kapaliny.[1]
Stačí pootočit a z grafenu je izolant nebo supravodič
Grafen lze popsat mnoha výrazy a je zkoumán v mnoha oblastech, jednou z nejzajímavějších jsou samozřejmě elektrické vlastnosti. Nyní bylo zjištěno, že se vrstvy grafenu mohou při vhodné vzájemné orientaci silně ovlivňovat a grafen se pak chová buď jako izolant nebo supravodič.
Continue reading
Mnoho barev z malé tečky
Fyzici z University of Amsterdam ve spolupráci s University of Twente a University of China připravili nanočástice, které dokáží emitovat světlo o různých vlnových délkách.
Continue reading
Falcon Heavy – první úspěšný let
V úterý 6. 2. 2018 úspěšně odstartovala nejsilnější současná raketa Falcon Heavy. Raketa patří společnosti SpaceX a do vesmíru vynesla auto Elona Muska Tesla Roadster.
Continue reading
Integrované obvody z grafenu
Grafen a jeho deriváty jsou v současnosti velmi populární, jedním z oborů, kde se očekává jejich uplatnění je elektronika. Nedávno vyšla práce, která popisuje realizaci integrovaných obvodů (IO) z grafenu.[1]
Nový memristor na bázi komplexu ruthenia prokázal rekordní rychlost a stabilitu
Memristory jsou relativně nové a velmi perspektivní elektronické součástky. Jejich vývojem se dlouhodobě zabývá např. společnost HP. Teoreticky byl memristor navržen už v 70. letech 20. století, ale praktická realizace přišla až za několik desítek let (2008).[1] Problémem současných memristorů je jejich pomalost a malá výdrž.
Continue reading
Nobelovy ceny 2017
Přehled letošních Nobelových cen.
Continue reading
MagLab představil nejsilnější elektromagnet na světě
National High Magnetic Field Laboratory (MagLab) představil nejsilnější elektromagnet na světě, magnetické pole dosahuje síly 41,4 T.
Využití trvalé fotovodivosti k vytváření vodivých cest v SrTiO3
Materiály vykazující trvalou fotovodivost (PPC – Persistent PhotoConductivity) snižují svůj ohmický odpor po ozáření světlem a tento stav pak přetrvává i po vypnutí zdroje světla.
Continue reading
LHC objevil novou částici, těžší než proton
Large Hadron Collider (LHC) je největší urychlovač částic na světě, jde o cyklotron o průměru 27 km, který je uložen v hloubce 50—150 m na území Francie a Švýcarska. V provozu je od roku 2008. Jedním z hlavních cílů výzkumu na LHC je objevování nových částic.
Continue reading
Obecné odvození a kvantifikace třetího zákona termodynamiky
Termodynamika je obor fyziky zabývající se procesy spojenými s teplem a tepelnými jevy. Je založena na šesti postulátech, čtyři z nich se označují jako nultá až třetí věta termodynamiky.
Continue reading
Nový perovskit může být základem pro další generaci datových médií
Vědci z EPFL vyvinuli nový perovskit, který může být základem pro vývoj nové generace pevných disků.
Continue reading
Křemíkový kompozit pro vysokokapacitní Li-ION baterie
Li-ION baterie jsou v dnešní době velmi oblíbené, hlavními důvody jsou nízká hmotnost, vysoké napětí, malé samovybíjení a také nevykazují tzv. paměťový efekt. První Li-ION baterie byly komerčně dostupné v roce 1991, od té doby prošly mnoha modifikacemi. Jednou z možností, jak zvýšit jejich kapacitu je úprava materiálu anody. Z tohoto pohledu se jako nejvýhodnější jeví čistý křemík, který má teoretickou kapacitu až 4200 mAh.g-1, což je více než desetinásobná hodnota oproti grafitu (370 mAh.g-1), který se používá v komerčních akumulátorech.
Continue reading
Zintlovy fáze založená na bismutu jako perspektivní materiály pro termoelektrické materiály
Mezinárodní tým, pod vedením vědců z University of Houston, popisuje rekordní termoelektrický výkon, z dosud málo prostudované Zintlovy fáze založené na bismutu. Výzkum by mohl vést k nové třídě termoelektrických materiálů.
Continue reading
Čtyři nové supertěžké prvky
Minulý týden bylo jedno z nejdůležitějších témat uznání čtyř supertěžkých prvků organizací IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry). Tím se oficiálně zaplnila (zatím) poslední perioda PSP. Nově uznané prvky nemají přiděleny definitivní názvy, a jsou označovány pouze podle jejich protonového čísla.
Continue reading
Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty
Vědcům z MIT se povedlo ochladit slitinu (sloučeninu) NaK na extrémně nízkou hodnotu teploty – 500 nK. Za této teploty začaly molekuly NaK, přesněji 23Na40K vykazovat zajímavé vlastnosti.
Poprvé byl vyroben antivodíkový paprsek
V CERNU se povedlo připravit první paprsek tvořený antihmotou. KOnkrétně šlo o nejjednodušší atom, tzn. antivodík – tvořený antiprotonem a pozitronem.
Staneme se neviditelnými?
Pěkná přednáška Tomáše Tyce o neviditelnosti.