Záznam mimořádné přednášky (jinak druhé v pořadí v zimním semestru 2020) v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK, z 22. 10. 2020 na téma: Nobelova cena 2020 za černé díry. Tato mimořádná přednáška byla aktuálně zařazena při příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku v roce 2020 za teoretický i experimentální výzkum černých děr.
Continue reading „Bičák, Bursa, Krtouš, Ledvinka, Pejcha, Semerák: Černé díry – Nobelova cena 2020“Category: Fyzika
Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky
Elektronika, kterou nosíme na těle už je dnes poměrně běžná, chytré hodinky je možné koupit za relativně malý peníz. Problém je ale v tom, že se stále jedná o poměrně masivní zařízení, které není úplně pohodlné. Nedávno byla publikována výroba umělé kůže, obsahující jednoduchý elektrický obvod, která je skutečně nositelná (wearable) a poměrně dobře samoopravitelná (self-healing).[1,2]
Continue reading „Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky“Nanostroj měnící světlo na práci
Nanotechnologie hýbou světem a je to velmi živé vědecké odvětví. Jednou z nejzajímavějších oblastí je vývoj nanostrojů (molekulárních strojů), tzn. nanoskopických útvarů, které dokáží generovat pohyb. Zpravidla jsou živené chemickou energií, ale teď se povedlo vyrobit nanostroj, který mění světlo na mechanickou práci. Ukázku molekulárního motoru můžete vidět v odkazu [1].
Continue reading „Nanostroj měnící světlo na práci“Nejstarší žijící stromy datované pomocí radiokarbonové metody
Stromy jsou poměrně dlouhověké organismy, zvláště s ohledem na délku lidského života. Pomocí radiokarbonové metody byly nalezeny velmi staré duby v horách jižní Itálie.
Continue reading „Nejstarší žijící stromy datované pomocí radiokarbonové metody“Průhledné solární články s rekordní účinností
Jedna z velmi zajímavých možností využití mrakodrapů je jako zdrojů energie, k tomu je nutné mít k dispozici vhodné materiály pro výrobu fotovoltaických článků, které zároveň slouží jako okna.
Continue reading „Průhledné solární články s rekordní účinností“Video – MASHA – Hmotnostní analyzátor supertěžkých atomů
Video z Fljorovovy laboratoře jaderných reakcí v Dubně.
Continue reading „Video – MASHA – Hmotnostní analyzátor supertěžkých atomů“Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků
Supertěžké prvky, tzn. prvky s protonovým číslem větším než 100, tvoří konec periodické tabulky a jsou velmi zajímavým materiálem pro studium a výzkum v oblasti fyziky. Jejich příprava je obtížná a je založena na ostřelování terče z těžkého kovu, např. olova ionty.
Continue reading „Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků“Laserová lednička
Laser není žádnou novinkou, často se používá na ohřev, excitaci molekul, měření vzdálenosti atd. Nedávno bylo nalezeno další využití tentokrát na chlazení polovodičových materiálů.[1,2]
Continue reading „Laserová lednička“Nejmenší motor na světě
Povedlo se vyvinout motor skládající se z pouhých šestnácti atomů, je deset tisíckrát menší než průměr lidského vlasu. Tento motor se pohybuje na rozhraní mezi klasickou mechanikou a kvantovým tunelováním.
Continue reading „Nejmenší motor na světě“Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V
S rozvojem elektroautomobilů stoupají i nároky na elektronické součástky. V elektromobilech (a také např. v elektrických lokomotivách) se setkáváme s vysokými napěťovými úrovněmi v řádu stovek až tisíců voltů. To může konvenčním součástkám činit potíže, hlavně s ohledem na ztrátový výkon a životnost.
Continue reading „Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V“Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace
Uhlíkové nanotrubice jsou allotropické modifikace uhlíku, lze je považovat za rozvinuté fullereny. Trubice lze vypěstovat jako jednostěnné (SWCNT – Single-Walled Carbon NanoTubes) nebo vícestěnné (MWCNT – Multi-Walled Carbon NanoTubes). Vícestěnné trubice můžeme popsat jako soustavu několika trubic s různým průměrem vložených do sebe.
Continue reading „Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace“SiGe emitující světlo
Křemík se v elektronice využívá už hodně dlouhou dobu, ale pro ani křemík, ani odvozené materiály nejsou moc výhodné pro aplikace, kde je vyžadována emise světla. V nové práce je popsána metoda přípravy slitiny SiGe, která je pro tyto aplikace velmi výhodná.[1-3]
Continue reading „SiGe emitující světlo“Nové MOF s polovodivými vlastnostmi
MOF – Metal-Organic Framework – jsou skupinou porézních multifunkčních materiálů, které jsou v současnosti velmi populární. Nacházejí využití jako systémy pro ukládání plynů, v akumulátorech i solárních článcích.
Continue reading „Nové MOF s polovodivými vlastnostmi“Ionizující záření v životním prostředí
Záznam přednášky Jirky Křivohlávka v rámci Chemické kavárny.
Continue reading „Ionizující záření v životním prostředí“Výroba technecia v cyklotronu
Technecium je nejlehčí prvek, který nemá stabilní izotop. Toto video ukazuje, jak ho lze připravit.
Continue reading „Výroba technecia v cyklotronu“Nobelovy ceny 2019
Přehled letošních Nobelových cen.
Continue reading „Nobelovy ceny 2019“Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého
I v dnešní době je pro vědu velkou inspirací příroda. Jednou ze zajímavých vlastností rostlin je superhydrofobicita listů, která umožňuje jejich samočištění. Tuto vlastnost se podařilo napodobit pomocí 2D vrstev sulfidu molybdeničitého (MoS2).
Continue reading „Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého“U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra
V rámci projektu XENON byl pozorován rozpad jádra 124Xe, jedná se o radioaktivní rozpad s nejdelším známým (a změřeným) poločasem rozpadu.[1]
Continue reading „U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra“Supravodivé deriváty fullerenů
Fullereny patří mezi velmi zajímavé alotropické modifikace uhlíku, některé jejich deriváty vykazují supravodivost.
Continue reading „Supravodivé deriváty fullerenů“Návrat Crew Dragon Demo 1 z ISS na Zemi
První pilotovaný let rakety společnosti SpaceX k ISS, který odstartoval 2. března 2019 byl úspěšně zakončen přistáním 8. března 2019. Na youtube je dostupné pěkné video dokumentující odpoutání od ISS a přistání na hladině Atlantského oceánu.
Continue reading „Návrat Crew Dragon Demo 1 z ISS na Zemi“Kapalina tvořená páry elektron-díra
Dvojice elektron-díra jsou důležité pro funkci polovodičových materiálů. V Kalifornské univerzitě se poprvé podařilo připravit kondenzát tvořený právě těmito páry. Tento objev může mít velký vliv na rozvoj terahertzových technologií.
Konverze Wi-Fi signálu na elektřinu
Wi-Fi signál je už téměř všude okolo nás, proto se nabízí možnost využít ho jako zdroje napájení pro různá zařízení. Na MIT našli způsob, jak tento signál využít s pomocí 2D materiálu MoS2.
Continue reading „Konverze Wi-Fi signálu na elektřinu“Blýskání aneb třináctero vyprávění o plazmatu
Na serveru aldebaran.cz je volně ke stažení vyprodaná kniha od prof. Kulhánka Blýskání. Kniha se zabývá plazmatem.
Rekordní teplota v tokamaku EAST
EAST – Experimental Advanced Superconducting Tokamak – je čínský supravodivý tokamak, který je v provozu od roku 2006. Je to první tokamak, který má toroidální i poloidální cívky tvořené supravodiči. Generuje magnetické pole o síle 3 T.
Continue reading „Rekordní teplota v tokamaku EAST“
Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta
Automobilový a letecký průmysl se snaží o snižování hmotnosti vozidel, aby je bylo možné napájet elektřinou. Snížená hmotnost umožní delší dojezd vozidla.
Continue reading „Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta“
Nobelovy ceny za rok 2018 – 1. část
Začátkem října začalo i vyhlašování Nobelových cen za rok 2018. Teď se podíváme na první tři ceny, za medicínu, fyziku a chemii.
Continue reading „Nobelovy ceny za rok 2018 – 1. část“
Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou
Hledání supravodiče s co nejvyšší kritickou teplotou neustále pokračuje, aktuálním rekordmanem je sulfan (H2S) s kritickou teplotou 203 K (−70 °C) asi přijde o své prvenství.
Continue reading „Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou“
Simulace dopadu asteroidu
Katastrofických filmů, které se zabývají dopadem asteroidu na Zemi je mnoho, na webu existuje několik aplikací, kde si můžete zkusit tuto situaci nasimulovat.
Continue reading „Simulace dopadu asteroidu“
Jak budou vypadat další prvky v PSP?
V současné době je nejtěžším známým prvkem PSP oganesson s protonovým číslem 118, který se nachází v 7. periodě, 18. skupině. Otázkou je, jak budou vypadat prvky v 8. periodě.
Ve fúzním minireaktoru bylo dosaženo rekordní teploty 15 miliónů °C
Společnost Tokamak Energy z Oxfordu se vydala, na rozdíl od ITERu, cestou budování malých fúzních reaktorů. V reaktoru ST40 se nyní povedlo dosáhnout teploty 15 000 000 °C, dalším cílem vývoje je dosažení teploty 100 000 000 °C. Společnost by chtěla dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě do roku 2030.
Continue reading „Ve fúzním minireaktoru bylo dosaženo rekordní teploty 15 miliónů °C“