Návrat Crew Dragon Demo 1 z ISS na Zemi

První pilotovaný let rakety společnosti SpaceX k ISS, který odstartoval 2. března 2019 byl úspěšně zakončen přistáním 8. března 2019. Na youtube je dostupné pěkné video dokumentující odpoutání od ISS a přistání na hladině Atlantského oceánu.

Continue reading

Kapalina tvořená páry elektron-díra

Dvojice elektron-díra jsou důležité pro funkci polovodičových materiálů. V Kalifornské univerzitě se poprvé podařilo připravit kondenzát tvořený právě těmito páry. Tento objev může mít velký vliv na rozvoj terahertzových technologií.

Continue reading

Konverze Wi-Fi signálu na elektřinu

Wi-Fi signál je už téměř všude okolo nás, proto se nabízí možnost využít ho jako zdroje napájení pro různá zařízení. Na MIT našli způsob, jak tento signál využít s pomocí 2D materiálu MoS2.

Continue reading

Rekordní teplota v tokamaku EAST

EAST – Experimental Advanced Superconducting Tokamak – je čínský supravodivý tokamak, který je v provozu od roku 2006. Je to první tokamak, který má toroidální i poloidální cívky tvořené supravodiči. Generuje magnetické pole o síle 3 T.
Continue reading

Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta

Automobilový a letecký průmysl se snaží o snižování hmotnosti vozidel, aby je bylo možné napájet elektřinou. Snížená hmotnost umožní delší dojezd vozidla.

Continue reading

Ve fúzním minireaktoru bylo dosaženo rekordní teploty 15 miliónů °C

Společnost Tokamak Energy z Oxfordu se vydala, na rozdíl od ITERu, cestou budování malých fúzních reaktorů. V reaktoru ST40 se nyní povedlo dosáhnout teploty 15 000 000 °C, dalším cílem vývoje je dosažení teploty 100 000 000 °C. Společnost by chtěla dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě do roku 2030.

Continue reading

Nová metoda výroby OLED

OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]

Continue reading

3D tisk kapalinou do kapaliny

3D tisk je dnes velmi populární a nachází poměrně výrazné praktické využití. Z toho důvodu se hledají další možnosti této technologie. Vědci z Berkeley Lab vyvinuli novou techniku 3D tisku pomocí injektování proudu vody v silikonovém oleji do kapaliny.[1]

Continue reading

Stačí pootočit a z grafenu je izolant nebo supravodič

Grafen lze popsat mnoha výrazy a je zkoumán v mnoha oblastech, jednou z nejzajímavějších jsou samozřejmě elektrické vlastnosti. Nyní bylo zjištěno, že se vrstvy grafenu mohou při vhodné vzájemné orientaci silně ovlivňovat a grafen se pak chová buď jako izolant nebo supravodič.
Continue reading

Nový memristor na bázi komplexu ruthenia prokázal rekordní rychlost a stabilitu

Memristory jsou relativně nové a velmi perspektivní elektronické součástky. Jejich vývojem se dlouhodobě zabývá např. společnost HP. Teoreticky byl memristor navržen už v 70. letech 20. století, ale praktická realizace přišla až za několik desítek let (2008).[1] Problémem současných memristorů je jejich pomalost a malá výdrž.
Continue reading

LHC objevil novou částici, těžší než proton

Large Hadron Collider (LHC) je největší urychlovač částic na světě, jde o cyklotron o průměru 27 km, který je uložen v hloubce 50—150 m na území Francie a Švýcarska. V provozu je od roku 2008. Jedním z hlavních cílů výzkumu na LHC je objevování nových částic.
Continue reading

Obecné odvození a kvantifikace třetího zákona termodynamiky

Termodynamika je obor fyziky zabývající se procesy spojenými s teplem a tepelnými jevy. Je založena na šesti postulátech, čtyři z nich se označují jako nultá až třetí věta termodynamiky.
Continue reading

Křemíkový kompozit pro vysokokapacitní Li-ION baterie

Li-ION baterie jsou v dnešní době velmi oblíbené, hlavními důvody jsou nízká hmotnost, vysoké napětí, malé samovybíjení a také nevykazují tzv. paměťový efekt. První Li-ION baterie byly komerčně dostupné v roce 1991, od té doby prošly mnoha modifikacemi. Jednou z možností, jak zvýšit jejich kapacitu je úprava materiálu anody. Z tohoto pohledu se jako nejvýhodnější jeví čistý křemík, který má teoretickou kapacitu až 4200 mAh.g-1, což je více než desetinásobná hodnota oproti grafitu (370 mAh.g-1), který se používá v komerčních akumulátorech.
Continue reading

Zintlovy fáze založená na bismutu jako perspektivní materiály pro termoelektrické materiály

Mezinárodní tým, pod vedením vědců z University of Houston, popisuje rekordní termoelektrický výkon, z dosud málo prostudované Zintlovy fáze založené na bismutu. Výzkum by mohl vést k nové třídě termoelektrických materiálů.
Continue reading

Čtyři nové supertěžké prvky

Minulý týden bylo jedno z nejdůležitějších témat uznání čtyř supertěžkých prvků organizací IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry). Tím se oficiálně zaplnila (zatím) poslední perioda PSP. Nově uznané prvky nemají přiděleny definitivní názvy, a jsou označovány pouze podle jejich protonového čísla.
Continue reading

Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty

Vědcům z MIT se povedlo ochladit slitinu (sloučeninu) NaK na extrémně nízkou hodnotu teploty – 500 nK. Za této teploty začaly molekuly NaK, přesněji 23Na40K vykazovat zajímavé vlastnosti.

Continue reading