Dr. Havlík: Lékařská elektronika

Lékařská elektronika není nic komplikovaného, zároveň ale platí, že je to něco, bez čeho se moderní medicína neobejde. Řekneme si tedy něco málo k základním diagnostickým principům a jejich fyzikálním souvislostem, a hlavně, ukážeme si některá měření v praxi. Podíváme se, co je potřeba pro záznam srdeční aktivity a jak vypadá standardní dvanáctisvodové vyšetření. Ukážeme si, jak souvisí hemodynamické parametry s elementárními fyzikálními zákony, jak správně změřit krevní tlak, jak by takové měření vypadat nemělo, byť v klinické praxi skoro vždy vypadá, a také jak se z naměřeného krevního tlaku dá určit hustota rtuti. V poslední části společného setkání se pak podíváme na problematiku umělé plicní ventilace a nastavení optimálních ventilačních parametrů, což je poněkud neradostně aktuální téma, ale hlavně téma opět fyzikálně velmi zajímavé.

Continue reading „Dr. Havlík: Lékařská elektronika“

Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V

S rozvojem elektroautomobilů stoupají i nároky na elektronické součástky. V elektromobilech (a také např. v elektrických lokomotivách) se setkáváme s vysokými napěťovými úrovněmi v řádu stovek až tisíců voltů. To může konvenčním součástkám činit potíže, hlavně s ohledem na ztrátový výkon a životnost.

Continue reading „Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V“

Nové materiály pro tisknutelné OLED

Organické LED diody jsou tvořeny (jak je poznat z názvu) organickými materiály, které jsou schopny emitovat záření po připojení elektrického napětí. V současné době se vyvíjí materiály pro OLED, které je možné tisknout na vhodný substrát.

Continue reading „Nové materiály pro tisknutelné OLED“

Infračervená LED umožňující spektroskopickou analýzu jídla mobilem

Osram uvedl na trh diodu z GaN, která svítí v infračervené oblasti, konkrétně v rozsahu vlnových délek 650 až 1050 nm.

Continue reading „Infračervená LED umožňující spektroskopickou analýzu jídla mobilem“

V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny

S elektronickými obvody, velmi jemnými, se setkáváme ve všech běžných zařízeních, jako jsou počítače, mobily, tablety, atd. V současnosti se pro tvorbu těchto obvodů využívá podobná technologie, jako při tvorbě grafiti. Přes vhodnou šablonu nanášíme kapky tekutého kovu, nevýhodou této metody je vznik hrubých vodivých cest, které mají vyšší elektrický odpor, ten potom způsobuje vyšší spotřebu zařízení.

Continue reading „V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny“

Nový memristor na bázi komplexu ruthenia prokázal rekordní rychlost a stabilitu

Memristory jsou relativně nové a velmi perspektivní elektronické součástky. Jejich vývojem se dlouhodobě zabývá např. společnost HP. Teoreticky byl memristor navržen už v 70. letech 20. století, ale praktická realizace přišla až za několik desítek let (2008).[1] Problémem současných memristorů je jejich pomalost a malá výdrž.
Continue reading „Nový memristor na bázi komplexu ruthenia prokázal rekordní rychlost a stabilitu“

Fyzici pracují na levných a flexibilních organických polovodičích

Flexibilní diplej

Flexibilní displeje a jiné elektronické zařízení zatím v běžném životě moc nepotkáme, ale určitě jsou velmi žádané. Proto na vývoji těchto polovodičů pracuje několik výzkumných skupin.

Continue reading „Fyzici pracují na levných a flexibilních organických polovodičích“