Video – Těžba a výroba mědi

Průmyslové výroby jsou zpravidla velmi zajímavé a obsahují technologicky náročné kroky. Také je pro běžného člověka složité se na detaily těchto výrob podívat. Následující video v osmi minutách ukazuje klíčové momenty těžby surovin a jejich zpracování do podoby kovové mědi. Jednoho z nejvyužívanějších kovů v dnešní civilizaci.

Continue reading „Video – Těžba a výroba mědi“

Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení

Jako nositelná elektronika (Wearable Electronics) se označují zařízení, která jsou uzpůsobená pro nošení na těle člověka nebo v jeho oblečení. Jednou z velkých konstrukčních obtíží je napájení pro tyto zařízení, do budoucna se počítá např. s různými typy triboelektrických generátorů, ale ty zatím nejsou k dispozici, alespoň ne v rozumné cenové hladině.

Continue reading „Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení“

Review – Samoopravovací polymery pro elektroniku a energetiku

Nedávno vyšlo zajímavé a rozsáhlé review, které se zaobírá tzv. samoopravovacími polymery (Self-Healing Polymers) pro energetiku a elektroniku.[1]

Continue reading „Review – Samoopravovací polymery pro elektroniku a energetiku“

Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku

Fotonika je technologický obor, který pracuje s fotony (kvanty elektromagnetického záření). Její počátek lze spojit s objevem LASERu v roce 1960. V praxi se můžeme s fotonikou potkat např. v optických senzorech, LIDARech, různých aplikacích laseru (laserových tiskárnách), apod. Rozvoji fotoniky zatím brání hlavně absence vhodných materiálů, jedním z perspektivních je niobičan lithný, LiNbO3.[1,2]

Continue reading „Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku“

Grafulleren – nový alotrop uhlíku

Uhlík je zajímavý prvek, kromě své nezastupitelné role v organické chemii, vytváří i poměrně velké množství alotropických modifikací. Kromě běžných forem jako je grafit a vzácnější diamant, jde např. o grafen, fullereny a uhlíkové nanotrubice.

Continue reading „Grafulleren – nový alotrop uhlíku“

Rok 2022 ve vědě

Přehled některých zajímavých událostí ve vědě v právě uplynulém roce 2022.

Continue reading „Rok 2022 ve vědě“

Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem

Vzácné plyny patří mezi málo reaktivní prvky, ale dnes už od nich známe poměrně velké množství sloučenin. Xenon je z tohoto pohledu asi nejreaktivnější, v nově publikovaném článku je popsána sloučenina obsahující XeF2 jako ligand koordinovaný k bismutitému kationtu.

Continue reading „Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem“

Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov

Slitinu sodíku s draslíkem znají hlavně chemici a někteří fyzici, do obecného povědomí se zatím moc nezapsala. Nově vydané review shrnuje dosavadní znalosti o této zajímavé látce a ukazuje na možné aplikace.

Continue reading „Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov“

Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research

Ramanova spektroskopie je metoda molekulové spektroskopie, využívá interakce elektromagnetického záření se vzorkem ke sledování rotačních a vibračních přechodů v molekulách vzorku. Jde o důležitou metodu pro chemiky, geology i biology. Aktuální review v Journal of the American Chemical Society shrnuje možnosti využití v biologii jako náhrada fluorescenčního zobrazování.[1]

Continue reading „Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research“

Porézní MOFy pro skladování vodíku

Spalování fosilních paliv je velkým problémem, nejen ekologickým. Proto se hledají alternativní cesty, jak získávat energii. Jednou z perspektivních je tzv. vodíkové hospodářství, které je založeno na přeměně vodíku na vodu. Tím získáme zdroj energie, který neprodukuje CO2, ani jiné skleníkové plyny. Jedním ze základních problémů je skladování vodíku, ten je moc malý a lehký a proto je skladování v plynném i kapalném stavu velmi neekonomické.

Continue reading „Porézní MOFy pro skladování vodíku“

Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků

Spektrometrie je skupinou velmi důležitých metod, jedním z klíčových kroků je rozklad záření na jednotlivé vlnové délky, monochromatizace a měření intenzity záření. Vědci z TU v Drážďanech vyrobili senzor, který zvládne identifikovat vlnové délky na zcela novém principu a je poměrně levný a malý, na rozdíl od běžných spektrometrů.

Continue reading „Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků“

Nejdelší vodivý molekulární drát

Se zmenšováním elektroniky vyvstává nutnost hledání nových technických řešení. Pro molekulární elektronikou jsou nezbytné lineární molekuly, které dokáží vést elektrický proud. Nyní se podařilo připravit vodivou molekulu o délce 2,6 nm. Pro srovnání, délka vazby C-C je 0,15 nm a průměr benzenového kruhu je 0,25 nm.

Continue reading „Nejdelší vodivý molekulární drát“

První obrázek z JWST

Vesmírný dalekohled Jamese Webba, největší současný vědecký projekt, byl úspěšně zprovozněn a nakalibrován. V pondělí 11. července byl zveřejněn první obrázek malé části velmi vzdáleného vesmíru, na obrázku je kupa galaxií SMACS 0723,[1] která je od nás vzdálená 4,6 miliardy světelných let.

Continue reading „První obrázek z JWST“

Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků

Studium procesů probíhajících za extrémně vysokých tlaků je velmi důležité pro vývoj materiálů. Např. pro studium exotických mechanismů supravodivosti, příp. krystalických fází nestabilních za běžného tlaku, apod. Nástrojem, který umožňuje dosažení extrémních tlaků je tzv. diamantová kovadlina.

Continue reading „Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků“

KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců

Kreslení chemických vzorců je pro chemiky nezbytnou součástí života. Programů je dostupných spousta jak pro Windows, tak i pro Linux. Většina lepších editorů je ale placená, zpravidla se jedná o hodně vysokou částku. Kolega mě upozornil na program KingDraw, který je velmi podobný oblíbenému ChemDraw, ale je zdarma.

Continue reading „KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců“

Tvrdý jako diamant, ohebný jako plast

U materiálů nás samozřejmě zajímají mechanické vlastnosti, které optimalizujeme s ohledem na plánované využití materiálu. Zajímavou kombinaci vlastností se podařilo připravit v Carnegie Institution for Science ve Washingtonu.

Continue reading „Tvrdý jako diamant, ohebný jako plast“

Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen

O startu dalekohledu Jamese Webba (nástupce Hubbleova teleskopu) jsem už zde psal. Dalekohled úspěšně dorazil do bodu L2, všechny kritické operace proběhly bez problémů. V současnosti se už povedlo i finální zaostření zrcadla.

Continue reading „Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen“