I molekulární dusík může vstupovat do reakcí

Molekulární dusík (N2) tvoří tři čtvrtiny zemské atmosféry, jde o inertní plyn, jehož nereaktivnosti se využívá i v syntetické chemii, kde se s dusíkem můžeme potkat jako s ochranou atmosférou. Nedávno byla popsána zajímavá reakce, do které vstupují dvě molekuly dusíku a vytvářejí linker tvořený čtyřmi atomy dusíku.

Continue reading

Návrat Crew Dragon Demo 1 z ISS na Zemi

První pilotovaný let rakety společnosti SpaceX k ISS, který odstartoval 2. března 2019 byl úspěšně zakončen přistáním 8. března 2019. Na youtube je dostupné pěkné video dokumentující odpoutání od ISS a přistání na hladině Atlantského oceánu.

Continue reading

Kapalina tvořená páry elektron-díra

Dvojice elektron-díra jsou důležité pro funkci polovodičových materiálů. V Kalifornské univerzitě se poprvé podařilo připravit kondenzát tvořený právě těmito páry. Tento objev může mít velký vliv na rozvoj terahertzových technologií.

Continue reading

Konverze Wi-Fi signálu na elektřinu

Wi-Fi signál je už téměř všude okolo nás, proto se nabízí možnost využít ho jako zdroje napájení pro různá zařízení. Na MIT našli způsob, jak tento signál využít s pomocí 2D materiálu MoS2.

Continue reading

Rekordní teplota v tokamaku EAST

EAST – Experimental Advanced Superconducting Tokamak – je čínský supravodivý tokamak, který je v provozu od roku 2006. Je to první tokamak, který má toroidální i poloidální cívky tvořené supravodiči. Generuje magnetické pole o síle 3 T.
Continue reading

Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta

Automobilový a letecký průmysl se snaží o snižování hmotnosti vozidel, aby je bylo možné napájet elektřinou. Snížená hmotnost umožní delší dojezd vozidla.

Continue reading

Supravodivost za vysokého tlaku

Supravodivost je velmi zajímavý jev, který může mít velký dopad na praktický život. V současnosti se intenzivně hledá materiál, který by supravodivost vykazoval za co nejvyšší, ideálně pokojové, teploty.
Continue reading

V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny

S elektronickými obvody, velmi jemnými, se setkáváme ve všech běžných zařízeních, jako jsou počítače, mobily, tablety, atd. V současnosti se pro tvorbu těchto obvodů využívá podobná technologie, jako při tvorbě grafiti. Přes vhodnou šablonu nanášíme kapky tekutého kovu, nevýhodou této metody je vznik hrubých vodivých cest, které mají vyšší elektrický odpor, ten potom způsobuje vyšší spotřebu zařízení.

Continue reading

Ve fúzním minireaktoru bylo dosaženo rekordní teploty 15 miliónů °C

Společnost Tokamak Energy z Oxfordu se vydala, na rozdíl od ITERu, cestou budování malých fúzních reaktorů. V reaktoru ST40 se nyní povedlo dosáhnout teploty 15 000 000 °C, dalším cílem vývoje je dosažení teploty 100 000 000 °C. Společnost by chtěla dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě do roku 2030.

Continue reading

Nová metoda výroby OLED

OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]

Continue reading

Levná metoda přípravy uhlíkových nanotrubic

Uhlíkové nanotrubice mají velmi výhodné vlastnosti, jsou pevnější než ocel a mají vyšší elektrickou vodivost než měď. Bohužel, jejich rozšíření do praxe brání obtížná příprava a tím i vysoká cena. To by se mohlo brzy změnit, protože v Nashvillu v USA objevili snadný způsob, jak tyto uhlíkové materiály vyrábět z oxidu uhličitého, kterého máme dostatek v ovzduší.
Continue reading

3D tisk kapalinou do kapaliny

3D tisk je dnes velmi populární a nachází poměrně výrazné praktické využití. Z toho důvodu se hledají další možnosti této technologie. Vědci z Berkeley Lab vyvinuli novou techniku 3D tisku pomocí injektování proudu vody v silikonovém oleji do kapaliny.[1]

Continue reading

Umělé diamanty pro medicínské účely

Diamant je velmi ceněným alotropem uhlíku, jak pro šperkařské účely, tak i pro technologické. Přírodní diamanty vznikají v zemském plášti za vysokých teplot a tlaků, umělé se připravují krystalizací z tavenin kovů, také za vysokých teplot a tlaků. Kvalitní přírodní diamanty se využívají ve šperkařství a v optických aplikacích, ty nekvalitní a uměle připravené pak v průmyslu, např. jako brusivo. Japonským vědcům se povedlo optimalizovat laboratorní přípravu syntetických diamantů a upravit jejich vlastnosti tak, že jsou využitelné jako biosenzory.[1,2]
Continue reading