Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research

Ramanova spektroskopie je metoda molekulové spektroskopie, využívá interakce elektromagnetického záření se vzorkem ke sledování rotačních a vibračních přechodů v molekulách vzorku. Jde o důležitou metodu pro chemiky, geology i biology. Aktuální review v Journal of the American Chemical Society shrnuje možnosti využití v biologii jako náhrada fluorescenčního zobrazování.[1]

Continue reading „Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research“

Porézní MOFy pro skladování vodíku

Spalování fosilních paliv je velkým problémem, nejen ekologickým. Proto se hledají alternativní cesty, jak získávat energii. Jednou z perspektivních je tzv. vodíkové hospodářství, které je založeno na přeměně vodíku na vodu. Tím získáme zdroj energie, který neprodukuje CO2, ani jiné skleníkové plyny. Jedním ze základních problémů je skladování vodíku, ten je moc malý a lehký a proto je skladování v plynném i kapalném stavu velmi neekonomické.

Continue reading „Porézní MOFy pro skladování vodíku“

Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků

Spektrometrie je skupinou velmi důležitých metod, jedním z klíčových kroků je rozklad záření na jednotlivé vlnové délky, monochromatizace a měření intenzity záření. Vědci z TU v Drážďanech vyrobili senzor, který zvládne identifikovat vlnové délky na zcela novém principu a je poměrně levný a malý, na rozdíl od běžných spektrometrů.

Continue reading „Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků“

Nejdelší vodivý molekulární drát

Se zmenšováním elektroniky vyvstává nutnost hledání nových technických řešení. Pro molekulární elektronikou jsou nezbytné lineární molekuly, které dokáží vést elektrický proud. Nyní se podařilo připravit vodivou molekulu o délce 2,6 nm. Pro srovnání, délka vazby C-C je 0,15 nm a průměr benzenového kruhu je 0,25 nm.

Continue reading „Nejdelší vodivý molekulární drát“

První obrázek z JWST

Vesmírný dalekohled Jamese Webba, největší současný vědecký projekt, byl úspěšně zprovozněn a nakalibrován. V pondělí 11. července byl zveřejněn první obrázek malé části velmi vzdáleného vesmíru, na obrázku je kupa galaxií SMACS 0723,[1] která je od nás vzdálená 4,6 miliardy světelných let.

Continue reading „První obrázek z JWST“

Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků

Studium procesů probíhajících za extrémně vysokých tlaků je velmi důležité pro vývoj materiálů. Např. pro studium exotických mechanismů supravodivosti, příp. krystalických fází nestabilních za běžného tlaku, apod. Nástrojem, který umožňuje dosažení extrémních tlaků je tzv. diamantová kovadlina.

Continue reading „Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků“

KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců

Kreslení chemických vzorců je pro chemiky nezbytnou součástí života. Programů je dostupných spousta jak pro Windows, tak i pro Linux. Většina lepších editorů je ale placená, zpravidla se jedná o hodně vysokou částku. Kolega mě upozornil na program KingDraw, který je velmi podobný oblíbenému ChemDraw, ale je zdarma.

Continue reading „KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců“

Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen

O startu dalekohledu Jamese Webba (nástupce Hubbleova teleskopu) jsem už zde psal. Dalekohled úspěšně dorazil do bodu L2, všechny kritické operace proběhly bez problémů. V současnosti se už povedlo i finální zaostření zrcadla.

Continue reading „Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen“

Periodická tabulka prvků SCI MUNI

Používáte ve svých hodinách chemie periodickou tabulku prvků pro hledání elektronegativity, pro připomenutí si postavení prvku v tabulce, či zjištění jeho molární hmotnosti? A snažíte se i své žáky přimět k používání tohoto pomocníka při výpočtech a uvědomování si řady náležitostí, které z tabulky vyplývají a výrazně tak mohou žákům ulehčit chápání množství chemických jevů?

Tabulku a další informace najdete zde.

První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O

Neptunium patří mezi aktinoidy, nemá žádný stabilní izotop. Je to první uměle připravený aktinoid, ale informací o něm máme méně než např. o uranu a plutoniu. Velmi často vytváří sloučeniny obsahující ion neptunylu, NpO22+. Nyní byla publikována příprava první sloučeniny obsahující jednu vazbu Np≡O.

Continue reading „První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O“

Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy

Jednou z praktických aplikací lanthanoidů jsou silné permanentní magnety. Nově připravené sloučeniny obsahující klastr Ln2I3 (Ln = Gd, Tb a Dy) vykazují velmi zajímavé magnetické vlastnosti.

Continue reading „Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy“

Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5

Zemní plyn je důležitou surovinou v chemickém průmyslu, skládá se z velké části z methanu, CH4. Částečnou oxidací methanu můžeme vyrobit methanol, CH3OH a jak se ukázalo, tak i kyselinu octovou, CH3COOH.

Continue reading „Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5“

MRI využívající jádro 23Na

MRI (Magnetic Resonance Imaging) je zobrazovací technika využívaná v lékařství.[1] Její princip je velmi podobný NMR, ale neměříme chemický posun, ale relaxační časy jader vodíku. Vodík se využívá, protože je v organismu velmi silně zastoupen. V nově publikovaném článku je popsán jednoduchý postup, jak klasické MRI přístroje snadno uzpůsobit pro měření jádra 23Na.[2,3]

Continue reading „MRI využívající jádro 23Na“

Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty

Naše civilizace produkuje stále více plastů a tím vzniká více odpadu. Vzhledem k rozvoji flexibilních displejů a další moderní elektroniky se dá očekávat zvýšení produkce odpadu. Proto se hledají cesty k snadno degradovatelným materiálům.

Continue reading „Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty“

Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů

Muzejní exponáty jsou ohrožovány velkou škálou vlivů, teplotou, vlhkostí, biologickými faktory a samozřejmě také dopadajícím zářením. Dopadající UV záření může iniciovat fotochemické reakce v organických materiálech, což vede k postupné degradaci exponátů. Pokud se exponáty ochrání skly potaženými vrstvou grafenoxidu může dojít k výraznému snížení expozice UV záření, aniž by došlo k výraznému snížení průhlednosti ve viditelné oblasti.[1]

Continue reading „Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů“