Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta

Automobilový a letecký průmysl se snaží o snižování hmotnosti vozidel, aby je bylo možné napájet elektřinou. Snížená hmotnost umožní delší dojezd vozidla.

Continue reading

Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou

Hledání supravodiče s co nejvyšší kritickou teplotou neustále pokračuje, aktuálním rekordmanem je sulfan (H2S) s kritickou teplotou 203 K (−70 °C) asi přijde o své prvenství.
Continue reading

Supravodivost za vysokého tlaku

Supravodivost je velmi zajímavý jev, který může mít velký dopad na praktický život. V současnosti se intenzivně hledá materiál, který by supravodivost vykazoval za co nejvyšší, ideálně pokojové, teploty.
Continue reading

V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny

S elektronickými obvody, velmi jemnými, se setkáváme ve všech běžných zařízeních, jako jsou počítače, mobily, tablety, atd. V současnosti se pro tvorbu těchto obvodů využívá podobná technologie, jako při tvorbě grafiti. Přes vhodnou šablonu nanášíme kapky tekutého kovu, nevýhodou této metody je vznik hrubých vodivých cest, které mají vyšší elektrický odpor, ten potom způsobuje vyšší spotřebu zařízení.

Continue reading

Jak budou vypadat další prvky v PSP?

V současné době je nejtěžším známým prvkem PSP oganesson s protonovým číslem 118, který se nachází v 7. periodě, 18. skupině. Otázkou je, jak budou vypadat prvky v 8. periodě.

Continue reading

Ve fúzním minireaktoru bylo dosaženo rekordní teploty 15 miliónů °C

Společnost Tokamak Energy z Oxfordu se vydala, na rozdíl od ITERu, cestou budování malých fúzních reaktorů. V reaktoru ST40 se nyní povedlo dosáhnout teploty 15 000 000 °C, dalším cílem vývoje je dosažení teploty 100 000 000 °C. Společnost by chtěla dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě do roku 2030.

Continue reading

Nová metoda výroby OLED

OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]

Continue reading

Levná metoda přípravy uhlíkových nanotrubic

Uhlíkové nanotrubice mají velmi výhodné vlastnosti, jsou pevnější než ocel a mají vyšší elektrickou vodivost než měď. Bohužel, jejich rozšíření do praxe brání obtížná příprava a tím i vysoká cena. To by se mohlo brzy změnit, protože v Nashvillu v USA objevili snadný způsob, jak tyto uhlíkové materiály vyrábět z oxidu uhličitého, kterého máme dostatek v ovzduší.
Continue reading

3D tisk kapalinou do kapaliny

3D tisk je dnes velmi populární a nachází poměrně výrazné praktické využití. Z toho důvodu se hledají další možnosti této technologie. Vědci z Berkeley Lab vyvinuli novou techniku 3D tisku pomocí injektování proudu vody v silikonovém oleji do kapaliny.[1]

Continue reading

Umělé diamanty pro medicínské účely

Diamant je velmi ceněným alotropem uhlíku, jak pro šperkařské účely, tak i pro technologické. Přírodní diamanty vznikají v zemském plášti za vysokých teplot a tlaků, umělé se připravují krystalizací z tavenin kovů, také za vysokých teplot a tlaků. Kvalitní přírodní diamanty se využívají ve šperkařství a v optických aplikacích, ty nekvalitní a uměle připravené pak v průmyslu, např. jako brusivo. Japonským vědcům se povedlo optimalizovat laboratorní přípravu syntetických diamantů a upravit jejich vlastnosti tak, že jsou využitelné jako biosenzory.[1,2]
Continue reading

Stačí pootočit a z grafenu je izolant nebo supravodič

Grafen lze popsat mnoha výrazy a je zkoumán v mnoha oblastech, jednou z nejzajímavějších jsou samozřejmě elektrické vlastnosti. Nyní bylo zjištěno, že se vrstvy grafenu mohou při vhodné vzájemné orientaci silně ovlivňovat a grafen se pak chová buď jako izolant nebo supravodič.
Continue reading

Materiály pro OLED na bázi triazinu a karbazolu

S OLED se dnes setkáváme téměř všude, Jde o LED diody, které mají vrstvu emitující záření vyrobenou z organických materiálů, jedná se o molekuly s velkým, konjugovaným systémem násobných vazeb, které mají dostatek pohyblivých π-elektronů. Může jít např. o cheláty (komplex tris(8-hydroxychinolinato)hlinitý), organická barviva, polymery (např. poly(p-fenylen-vinylen) nebo polyfluoreny), atd.
Continue reading

Nový memristor na bázi komplexu ruthenia prokázal rekordní rychlost a stabilitu

Memristory jsou relativně nové a velmi perspektivní elektronické součástky. Jejich vývojem se dlouhodobě zabývá např. společnost HP. Teoreticky byl memristor navržen už v 70. letech 20. století, ale praktická realizace přišla až za několik desítek let (2008).[1] Problémem současných memristorů je jejich pomalost a malá výdrž.
Continue reading

Využití trvalé fotovodivosti k vytváření vodivých cest v SrTiO3

Materiály vykazující trvalou fotovodivost (PPC – Persistent PhotoConductivity) snižují svůj ohmický odpor po ozáření světlem a tento stav pak přetrvává i po vypnutí zdroje světla.
Continue reading