Silafullerany – analogy uhlíkových fullerenů

Fullereny – klecové molekuly složené z uhlíku jsou v dnešní době poměrně dost známé. Jelikož mají poměrně unikátní vlastnosti, není překvapením, že se hledají jejich analoga u jiných prvků a jako horký kandidát je zde samozřejmě křemík, který je v periodickém systému hned pod uhlíkem.

Continue reading „Silafullerany – analogy uhlíkových fullerenů“

Před 70 lety byla publikována molekulární struktura DNA

Deoxyribonukleová kyselina, DNA, je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných. Její struktura byla dlouho záhadou, před 70. lety došlo k jejímu objasnění.

Continue reading „Před 70 lety byla publikována molekulární struktura DNA“

Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů

Fotosyntéza je velice důležitý proces, během kterého dochází k ukládání energie slunečního záření do chemických sloučenin. Konkrétně dochází k reakci oxidu uhličitého a vody za vzniku cukrů. Celý proces je podmíněn přítomností slunečního záření. Tento proces je znám a studován velmi dlouho, ale i tak je stále možné v něm najít nové věci uplatnitelné v praxi.

Continue reading „Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů“

Video – Těžba a výroba mědi

Průmyslové výroby jsou zpravidla velmi zajímavé a obsahují technologicky náročné kroky. Také je pro běžného člověka složité se na detaily těchto výrob podívat. Následující video v osmi minutách ukazuje klíčové momenty těžby surovin a jejich zpracování do podoby kovové mědi. Jednoho z nejvyužívanějších kovů v dnešní civilizaci.

Continue reading „Video – Těžba a výroba mědi“

Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení

Jako nositelná elektronika (Wearable Electronics) se označují zařízení, která jsou uzpůsobená pro nošení na těle člověka nebo v jeho oblečení. Jednou z velkých konstrukčních obtíží je napájení pro tyto zařízení, do budoucna se počítá např. s různými typy triboelektrických generátorů, ale ty zatím nejsou k dispozici, alespoň ne v rozumné cenové hladině.

Continue reading „Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení“

Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku

Fotonika je technologický obor, který pracuje s fotony (kvanty elektromagnetického záření). Její počátek lze spojit s objevem LASERu v roce 1960. V praxi se můžeme s fotonikou potkat např. v optických senzorech, LIDARech, různých aplikacích laseru (laserových tiskárnách), apod. Rozvoji fotoniky zatím brání hlavně absence vhodných materiálů, jedním z perspektivních je niobičan lithný, LiNbO3.[1,2]

Continue reading „Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku“

Grafulleren – nový alotrop uhlíku

Uhlík je zajímavý prvek, kromě své nezastupitelné role v organické chemii, vytváří i poměrně velké množství alotropických modifikací. Kromě běžných forem jako je grafit a vzácnější diamant, jde např. o grafen, fullereny a uhlíkové nanotrubice.

Continue reading „Grafulleren – nový alotrop uhlíku“

Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem

Vzácné plyny patří mezi málo reaktivní prvky, ale dnes už od nich známe poměrně velké množství sloučenin. Xenon je z tohoto pohledu asi nejreaktivnější, v nově publikovaném článku je popsána sloučenina obsahující XeF2 jako ligand koordinovaný k bismutitému kationtu.

Continue reading „Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem“