I když dusík i fosfor patří do stejné skupiny v PSP, tak se jejich chování v mnohém odlišuje. Dusík vytváří velké množství oxidů, jako N2O, NO, N2O3, …, zatímco oxidy fosforu jsou založeny na adamantoidní kostře P4O6.
Dříve již byly popsány analogy oxidu dusného a dusnatého – P2O a PO.2,3 Dosud se ale nepovedlo připravit fosforový analog N2O4. Z výpočtů je zřejmé, že energeticky je výhodnější forma s kyslíkovým můstkem – O2POPO (symestrie Cs), oproti izomeru O2P-PO2.
Pro přípravu P2O4 byla použita metoda stabilizace malých, reaktivních molekul pomocí karbenů. Pomocí N-heterocyklického karbenu stabilizovali molekulu difosforu a tu poté oxidovali plynným kyslíkem.
Překvapivě získali energeticky méně výhodnou konformaci, která navíc vykazovala chování Lewisovské kyseliny. Tato metoda syntézy nestabilních molekul je překvapivě jednoduchá a účinná, takže v budoucnu se s ní zřejmě budeme setkávat často.