Historie objevů a vývoje supravodivých materiálu úzce souvisí s historií zkapalňování plynů (až po zkapalnění helia bylo možno poprvé pozorovat supravodivost). V roce 1877 se podařilo francouzskému fyzikovi L. P. Cailettetovi získat kapalný kyslík při teplotě 90,2 K. V roce 1883 zkapalnili polští fyzikové Z. F. Wróblewski a K. Olszewski dusík při teplotě 77,4 K. Vodík se podařilo zkapalnit až v roce 1898 anglickému fyzikovi J. Dewarovi, který dosáhl teploty asi 20,4 K. Helium poprvé zkapalnil H. Kamerlingh Onnes 10. července 1908, odpařováním kapalného vodíku.
Důležitá data okolo kryotechnologie a supravodivosti
| 1905 | Zkapalnění kyslíku a dusíku Carlem von Linde |
| 1908 | Zkapalnění helia Heike Kammerlingem Onnesem |
| 1911 | Objevena supravodivost u rtuti |
| 1933 | Pozorováno vypuzování magnetického pole z objemu supravodiče (Meissnerův efekt) |
| 1934 | Objeveny dvě kapalné fáze hélia |
| 1935 | Fenomenologická rovnice |
| 1950 | Objeven vliv izotopické substituce na TC |
| 1953 | Koherentní délka |
| 1953 | Experimentální důkaz energetické jámy |
| 1957 | BCS teorie |
| 1959 | Cizí magnetické nečistoty zabraňují párování elektronů |
| 1960 | Tunelový efekt |
| 1961 | Tvrdé neboli „high-field“ supravodiče |
| 1962 | Josephsonův efekt; protékání superproudu přes tunelovou bariéru |
| 1964 | Předpověď vysokoteplotní supravodivosti u organických látek |
| 1973 – 1974 | Dosaženo nejvyšší kritické teploty 23 K u Nb3Ge, při této teplotě již není třeba chladit kapalným heliem!! |
| 1986 | Pozorována vysokoteplotní supravodivost u oxidu La-Ba-Cu-O |
| 1987 | U oxidu Y-Ba-Cu-O dosaženo TC 95K |
| 1999 | Dosažena teplota 100 pK (0,000 000 000 1 K) [1] |
| 2015 | V MIT ochladili plynný NaK na teplotu 500 nK [2] |