Velkou výhodou plastů je jejich vysoká trvanlivost. To je ale zároveň i jejich nevýhoda, pokud se dostanou do životního prostředí jako odpad. Možným řešením je relativně nová skupina plastů odvozených od PDCA.
Enzymy – bílkoviny, které katalyzují chemické reakce v živých organismech
Escherichia coli (E. coli) – gramnegativní tyčinkovitá bakterie, patří mezi nejstudovanější bakterie
PDCA – kyseliny pyridindikarboxylové
PET – polyethylentereftalát, termoplastický polyester, patří mezi nejpoužívanější polymery
Plasty se zpravidla vyrábí z ropy, které ale máme k dispozici omezené množství. Japonští vědci zveřejnili přípravu plastu založeného na pyridindikarboxylových kyselinách, který lze získat z biomasy (glukózy) působením speciálně upravených bakterií E. coli. Přeměna glukózy na PDCA není úplně triviální a vědci museli řešit několik problémů, asi největším bylo uvolňování peroxidu vodíku (H2O2) během jednoho enzymatického procesu. Peroxid je silné oxidační činidlo a bakterie okamžitě zabíjel, bylo proto nutné použít látku, která jej stihne rozložit dříve než způsobí škodu v biomase.
PDCA jako monomer je velmi perspektivní, protože přítomnost dusíku je velmi důležitá pro možnost biodegradace (a tedy výrazné zkrácení doby, kdy bude odpad setrvávat v přírodě) a zároveň polymery připravené z této látky mají mechanické vlastnosti srovnatelné, nebo dokonce i lepší než velmi dobře známý PET.
Možnost získat PDCA z biomasy s využitím bakterií je velmi lákavá, protože to může být jedna z možných cest k ekonomičtějším a hlavně ekologičtějším plastům.