Umělé diamanty pro medicínské účely

Diamant je velmi ceněným alotropem uhlíku, jak pro šperkařské účely, tak i pro technologické. Přírodní diamanty vznikají v zemském plášti za vysokých teplot a tlaků, umělé se připravují krystalizací z tavenin kovů, také za vysokých teplot a tlaků. Kvalitní přírodní diamanty se využívají ve šperkařství a v optických aplikacích, ty nekvalitní a uměle připravené pak v průmyslu, např. jako brusivo. Japonským vědcům se povedlo optimalizovat laboratorní přípravu syntetických diamantů a upravit jejich vlastnosti tak, že jsou využitelné jako biosenzory.[1,2]
Continue reading

MOFy dokáží uspořit energii při získávání propylenu

V chemickém a petrochemickém průmyslu se spousta energie spotřebuje při separačních procesech. Jedním z nejdůležitějších petrochemických produktů je propylen (propen), který se využívá pro výrobu plastů, vláken, atd. Ten je nutné oddělit od propanu, v současnosti se to dělá destilací směsi zkapalněných plynů, což je energeticky velmi náročný proces. Efektivnější by mohlo být využití porézních MOFů.
Continue reading

Stačí pootočit a z grafenu je izolant nebo supravodič

Grafen lze popsat mnoha výrazy a je zkoumán v mnoha oblastech, jednou z nejzajímavějších jsou samozřejmě elektrické vlastnosti. Nyní bylo zjištěno, že se vrstvy grafenu mohou při vhodné vzájemné orientaci silně ovlivňovat a grafen se pak chová buď jako izolant nebo supravodič.
Continue reading

Materiály pro OLED na bázi triazinu a karbazolu

S OLED se dnes setkáváme téměř všude, Jde o LED diody, které mají vrstvu emitující záření vyrobenou z organických materiálů, jedná se o molekuly s velkým, konjugovaným systémem násobných vazeb, které mají dostatek pohyblivých π-elektronů. Může jít např. o cheláty (komplex tris(8-hydroxychinolinato)hlinitý), organická barviva, polymery (např. poly(p-fenylen-vinylen) nebo polyfluoreny), atd.
Continue reading

Nový memristor na bázi komplexu ruthenia prokázal rekordní rychlost a stabilitu

Memristory jsou relativně nové a velmi perspektivní elektronické součástky. Jejich vývojem se dlouhodobě zabývá např. společnost HP. Teoreticky byl memristor navržen už v 70. letech 20. století, ale praktická realizace přišla až za několik desítek let (2008).[1] Problémem současných memristorů je jejich pomalost a malá výdrž.
Continue reading

Je sklo kapalné nebo pevné?

Pojem sklo je všeobecně známý, ale jeho přesná definice je poměrně obtížná. Tradičně je jako sklo chápáno křemičitanové sklo, což je polymerní materiál skladající se převážně ze strukturních jednotek SiO4. Mezi skla řadíme amorfní, pevné látky, často průhledné.
Continue reading