Vyšlo další číslo dvouměsíčníku Chemagazín, tentokrát je věnováno plynům a z nich hlavně vodíku. Časopis je možné zdarma stáhnout z webu.
Úvodník ing. Stejskalové je věnován právě vodíku a jeho jednotlivým „barvám“, ty symbolizují ekologickou zátěž výrobních procesů vedoucích k vodíku. Nejčastějším metodou výroby vodíku je parní reformování zemního plynu, které je ale odpovědné za vznik velkého množství CO2, proto je tento vodík označován jako šedý. Naproti tomu zelený vodík je získáván elektrolýzou vody, použitá energie musí samozřejmě pocházet z obnovitelných zdrojů. Dále v časopise najdeme i zmínku o prvním traktoru poháněném vodíkem a také o dekarbonizaci ČR s pomocí právě vodíku.
Kromě vodíku se časopis věnuje i monitorování toxických látek v ovzduší (např. 1,2,4-trichlorbenzenu, arsinu, acetaldehydu, atd.) pomocí infračervené spektroskopie. Směšovači plynů, který zvládne připravit prakticky libovolnou požadovanou atmosféru pro experimenty v laboratoři.
Kromě snižování produkce oxidu uhličitého je hodně energie věnováno i jeho vychytávání z atmosféry a následnému ukládání nebo přeměně na průmyslově využitelné chemikálie. Tomuto tématu se věnuje i Pavla Eliášová z výzkumného centra CUCAM (Charles University Centre of Advanced Materials). Přeměna oxidu uhličitého např. na methan je zpravidla katalyzována velmi vzácnými platinovými kovy, proto je snahou k tomuto účelu využít dostupnější a levnější materiály, např. tzv. MXeny, což jsou dvourozměrné (2D) karbidy, nitridy a karbonitridy přechodných kovů.
Najdeme zde i článek věnovaný nové teorii vodíkové vazby. Autorem je Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.