Nobelovy ceny 2016 – 1. díl

V tomto týdnu ve dnech pondělí až středa byly vyhlášeny Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, fyziku a chemii, zbylé tři budou oznámeny v následujících dnech.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství

“for his discoveries of mechanisms for autophagy”

Cenu získal prof. Jošinori Ósumi za jeho objevy ve výzkumu mechanismu autofagie, čili procesu destrukce (samopožírání) a recyklace částí buněk. Tento proces byl poprvé popsán v 60. letech, ale až Ósumiho experienty poskytly dostatek informací pro pochopení tohoto děje a ojasnění jeho významu.

Podrobnější informace na oficiálním webu.

Nobelova cena za fyziku

”for theoretical discoveries of topological phase transitions and topological phases of matter”

O Nobelovu cenu za fyziku se podělí tři fyzici z USA, všichni se zabývají fyzikou kondenzovaných stavů. Polovina ceny obdržel David J. Thouless z University of Washington a o druhou polovinu se podělí F. Duncan M. Haldane z Princeton University a J. Michael Kosterlitz z Brown University v Providence.

Všichni tři laureáti jsou teoretici zabývající se rovnicemi, které popisují chování exotických stavů hmoty. Thouless společně s Kosterlitzem popsal v 80. letech chování velmi tenkých, prakticky 2D, útvarů během fázových přechodů, což vedlo až ke změnám v chápaní mechanismu supravodivosti. David Thouless společně s Duncanem Haldanem dokázali vysvětlit kvantový Hallův jev, což je jev, který nastává v tenkých vrstvách polovodičů. Tam pozorujeme nabývání diskrétních hodnot vodivosti, které jsou nezávislé na použitém materiálu, jsou dány pouze základními fyzikálními konstantami, více např. zde.

Podrobnější informace na oficiálním webu.

Nobelova cena za chemii

”for the design and synthesis of molecular machines”

Narozdíl od fyziky, zůstaly ceny za chemii v Evropě. Oceněni byli tři chemici – Jean-Pierre Sauvage, Sir J. Fraser Stoddart a Bernard L. Feringa – každý získal třetinu ceny. Všichni tři se věnují supramolekulární chemii, konkrétně výrobu molekulárních strojů.

První krok k těmto strojům udělal Jean-Pierre Sauvage v roce 1983, který dokázal spojit dvě lineární molekuly tak, aby vytvořili cyklický produkt provlečený jiným cyklem. Tím vytvořil dva navzájem provlečené kruhy, které jsou ale vůči sobě pohyblivé. druhý podstatný krok byl realizován roku 1991 Fraserem Stoddartem, který vyvinul první rotaxan. Třetím krokem byla výroba prvního molekulárního motoru, to se podařilo Bernardu Feringovi v roce 1999.[2]

Podrobnější informace na oficiálním webu.

Odkazy

  1. nobelprize.org
  2. Light-driven monodirectional molecular rotor

2 thoughts on “Nobelovy ceny 2016 – 1. díl

  1. Pingback: Nobelovy ceny 2016 – 2. díl | Blog a web o chemii, elektronice a programování

  2. Pingback: Rok 2016 v chemie – Blog a web o chemii, elektronice a programování

Leave a Reply