Rok 2024 ve vědě

Přehled některých zajímavých událostí ve vědě v právě uplynulém roce 2024.

Velmi důležitou událostí je samozřejmě vyhlašování Nobelových cen, zde můžete najít stručný přehled za rok 2024.

Chemie

Celokovový aromatický kation [Bi4]4+

Podařilo se připravit aromatický kation obsahující pouze atomy bismutu.

Odstraňování mikroplastů pomocí oxidů železa

Nové nanočástice magnetitu obalené polydopaminem (Fe3O4@PDA) se zdají být efektivním nástrojem na odstraňování mikro- a nanoplastů z vody.

Porozita bez pórů

Podařilo se připravit materiál s tzv. latentními póry, tzn. póry, které se objeví jen za určitých podmínek. Nově připravený materiál vychází z planární molekuly tris(fenylisoxazolyl)benzenu, která kokrystaluje s chloroformem (CHCl3@1). Po odstranění chloroformu je materiál schopen sorbovat molekuly s vhodnými parametry, i když je jeho porozita prakticky nulová.

Struktura nového materiálu CHCl3@1. Zdroj: Nature communications

Superdiamant BC8

Diamanty jsou zajímavé nejen pro výrobu šperků, ale i pro mnoho technických aplikací. Nově (teoreticky) navržená příprava diamantu by mohla vést k tzv. superdiamantu BC8. Vyžaduje ale poměrně extrémní podmínky, tlak 1200 GPa a teplotu 4700 °C. Možná se časem dočkáme i jeho přípravy.

Vylepšená DNA

V Kolíně vylepšili přírodní DNA, ke čtyřem běžným nukleotidům přidali pátý, uměle připravený. Ten zlepšuje stabilitu DNA a otevírá cestu k dalším modifikacím.

Zelený amoniak

V Dánsku spustili továrnu na výrobu tzv. zeleného amoniaku (NH3). Využívá se stále Haberova-Boschova syntéza, ale energie je získávána z obnovitelných zdrojů, stejně tak vodík, který je připravován elektrolýzou vody.

Zlato

Zlato je velice ceněný, ale také poměrně vzácný kov. V Číně, v provincii Chu-nan bylo objeveno velmi bohaté ložisko tohoto kovu. Zásoby zde uložené se odhadují až na 1000 tun.

Provincie Chu-nan. Zdroj: TUBS/Commons

Fyzika

Geomagnetická bouře

V květnu zasáhla Zemi intenzivní geomagnetická bouře, začala v pátek 10. května a pokračovala až do neděle. Projevila se jak polární září viditelnou i v Brně, tak i komunikačními problémy.

Supertěžké atomy

Ostřelováním terče z plutonia urychlenými jádry titanu se podařilo připravit izotopy livermoria, 290Lv. Jde o první publikovanou metodu přípravy jader v blízkosti ostrovu stability, která nevyužívá jádra se zcela zaplněnými slupkami (magická jádra), např. 48Ca.

$$^{50}_{22}\textrm{Ti + }^{244}_{\ \ 94}\textrm{Pu}\ \rightarrow\ ^{294-x}_{\ \ \ \ \ \ 116}\textrm{Lv}\ +\ x\textrm{ n}$$

Zemské jádro

Zemské jádro zpomaluje rotaci a možná došlo i ke změně směru rotace.

Výzkum vesmíru

Ariane 6

Evropa, resp. ESA, má po letech funkční nosič, raketa Ariane 6 úspěšně odstartovala v úterý 9. 7. v 21:00 SELČ z Guayány a na nízkou oběžnou dráhu dopravila devět satelitů CubeSat. Objevili se ale i problémy, nepovedla se deorbitace horního stupně rakety a ani vypuštění dvou návratových pouzder. Proto ve výšce zhruba 580 kilometrů přibyl další objekt.

Vzorky z planetky Bennu

V Houstonu pokračuje zpracovávání pouzdra se vzorky z planetky Bennu. Pouzdro dorazila na Zemi již v roce 2023 a zatím se povedlo se získat asi 70 g materiálu.

V lednu dokázali vědci z NASA pokročit s rozebíráním pouzdra s dalším materiálem. Kvůli dvěma zaseknutým šroubům trvalo otevírání 3 měsíce, bylo nutné vyrobit speciální nástroje, které umožnily otevření pouzdra i v rukavicovém boxu. Ten chrání vzorek před vnější kontaminací.

17. ledna se podařilo pouzdro definitivně otevřít. Foto lze najít na následující stránce NASA:

Analýza vzorků ukázala, že planetka Bennu mohla být původně součástí většího světa, na kterém se nacházely i oceány.

V atmosféře exoplanety GJ 9827 d byla nalezena vodní pára

Exoplaneta GJ 9827 d je od Země vzdálena 97 světelných let, obíhá okolo červeného trpaslíka GJ 9827. Připomíná spíše Neptun, než Zemi. Její hmotnost je 3,5krát vyšší a poloměr dvakrát větší. Co se týče teploty, je podobná Venuši, na povrchu je asi 430 °C.

Hubbleův teleskop objevil ve spektru planety pásy odpovídající molekulám vody.

SpaceX

IFT-4

Ve čtvrtek 6. června proběhl čtvrtý let kosmické lodi Starship společnosti SpaceX. Start se uskutečnil ve 12:50 UTC, pro vynesení lodi byl použit nosič Super Heavy B11, celá sestava měla více než 120 metrů na výšku, z toho zhruba 50 m tvořila loď Starship, její průměr je 9 metrů. Let lze považovat za úspěšný, jeden motor (z celkem 33) sice nepracoval správně, ale let to neohrozilo. Nosič i loď řízeně přistály na mořské hladině, došlo sice k poškození, ale nijak vážnému.

IFT-5

V neděli 13. října proběhl pátý test sestavy SuperHeavy Starship, největším trhákem akce bylo úspěšné zachycení vracejícího se boosteru (cca 70 m a 200 tun) rameny Chopstick.

Sestřih videí startu IFT-5 a zachycení boosteru

IFT-6

V úterý 19. listopadu se uskutečnil šestý testovací let kombinace nosiče Super Heavy B13 a vesmírné lodi Starship S31. Velkým pokrokem bylo spuštění motoru Raptor na lodi Starship ve vesmírném prostoru. Bohužel se, kvůli problémům s komunikací, neuskutečnil další pokus o zachycení Super Heavy rameny Mechazilly.

Dalekohled Jamese Webba

I v roce 2024 přišla spousta objevů z dalekohledu Jamese Webba, který se pohybuje v blízkosti druhého Lagrangeova bodu (L2) soustavy Slunce-Země.

Nejvzdálenější dosud pozorované galaxie

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxie staré zhruba 13,3 miliardy let, vesmír měl v té době pouhých 400–600 miliónů let.

Obrázek galaxie pouhých několik miliónů let po Velkém třesku. Zdroj: NASA/Commons

Hubbleův teleskop je v omezeném režimu

Kvůli zlobícímu gyroskopu musel Hubbleův teleskop omezit svou vědeckou činnost. Aktuálně má funkční pouze dva gyroskopy, jeden je v provozu a poslední zůstává v záloze. To ale omezuje možnosti využití tohoto zařízení.

Mars

Vrtulníček Ingenuity v lednu ukončil svou misi na Marsu. Celkem zvládnul 72 letů během nichž urazil nad povrchem Marsu více než 17 km.

Měsíční lander SLIM

19. ledna došlo k úspěšnému přistání japonského landeru SLIM na povrchu Měsíce. Japonsko se tak stalo pátou zemí, která přistála na Měsíci.

Lander odstartoval už 7. září 2023, 25. prosince dosáhl oběžné dráhy Měsíce a postupně brzdil a snižoval svou výšku. Přistání bylo sice úspěšné, ale landeru nefungují solární panely, proto může využívat pouze své baterie. Součástí landeru jsou i dva rovery LEV-1 a LEV-2 (Lunar Excursion Vehicle), ty se úspěšně uvolnili a pracují podle plánu. LEV-1 se pohybuje skákáním a dokáže sám komunikovat se Zemí.

Model landeru SLIM. Zdroj: Hms1103/Commons

Odvrácená strana Měsíce

Čínská sonda Chang’e 6, která odstartovala 3. května, přistála v neděli 2. června v 0:23 na odvrácené straně Měsíce. Jejím úkolem je odběr vzorků a jejich odeslání na Zemi.

V úterý 27. června přistálo, v Mongolsku, návratové pouzdro a doručilo na Zemi první vzorky z odvrácené strany Měsíce.

Odysseus na Měsíci

15. února odstartovala raketa firmy SpaceX Falcon-9, která vynesla měsíční modul Nova-C pojmenovaný Odysseus. Modul je firmy Intuitive Machines, jde tedy o první přistání soukromé společnosti na Měsíci.

Primárním zákazníkem letu IM-1 je NASA. Náklad přistávacího modulu má šest položek. Jsou to dopplerovský lidar NDL (Navigation Doppler Lidar) měřící rychlost a výšku během přistávání kosmického aparátu, kamery SCLPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume-Surface Studies) sledující oblak prachu vzniklý při přistávání modulu a palivoměr RFMG (Radio Frequency Mass Gauge) využívající radiofrekvenční metodu k určování hladiny paliva v zásobníku přistávacího motoru při nízké gravitaci. Mise IM-1 je dominantně zaměřena na zajištění realizace bezpečného přistání na povrchu Měsíce v blízkosti pólu.

Jeskyně na Měsíci

Pod povrchem Měsíce byla objevena velká jeskyně, resp. síť jeskyní. To může být velmi důležité pro možné budoucí osidlování našeho souputníka. Jeskyně leží asi 370 km od místa prvního přistání, je více než 40 m široká a desítky metrů (ale možná i kilometry) dlouhá.

Nejpomalejší neutronová hvězda

Byla objevena neutronová hvězda (ASKAP J1935+2148) v souhvězdí Lištičky, asi 16 000 světelných let od Země, která rotuje s extrémně dlouhou periodou, 54 minut. Dosud známé neutronové hvězdy se zpravidla otočí okolo své osy za méně než 10 sekund.

Parker Solar Probe

Parker Solar Probe – sonda NASA studující sluneční koronu. 24. prosince proletěla ve vzdálenosti 6,1 milionu kilometrů od Slunce, čímž stanovila nový rekord. Její rychlost byla také rekordní, až 692 000 km.h-1, čímž se zkrátila doba působení extrémních teplot. Ty dosahovaly hodnot až 980 °C, sonda byla chráněna kompozitním uhlíkovým štítem.

Data, která sonda nasbírala se na Zemi dostanou až v průběhu ledna, blízkost Slunce silně omezuje komunikační možnosti.

Parker Solar Probe u Slunce. Zdroj: NASA/Commons

Polaris Dawn

V první polovině září se uskutečnila mise Polaris Dawn, první soukromý let s výstupem do volného vesmíru. Letu se účastnili čtyři lidé: Jared Isaacman, Scott Poteet, Sarah Gillis, Anna Menon. Každý z čelnů posádky vystoupil na asi 20 minut do volného prostoru.

Posádka Polaris Dawn. Zdroj: U.S. Air Force photo/Justin Pacheco/Commons

První foto hvězdy mimo Mléčnou dráhu

Observatoři VLTI (Very Large Telescope Interferometer) se podařilo pořídit detailní fotografie hvězdy WOH G64 z Velkého Magellanova mračna. Hvězda je vzdálená asi 160 000 světelných let od Země. Na snímku je patrný kokon okolo hvězdy, což by mohlo naznačovat prudké vyvržení hmoty hvězdy před explozí supernovy.

Voyager 1 zpět v akci

V dubnu se podařilo opravit problém s komunikací se sondou Voyager 1. Ta opustila Zemi 5. září 1977 a nyní je od nás vzdálena více než 24 miliard kilometrů.

Sonda Voyager. Zdroj: NASA/Commons

Po obnovení komunkace se sondou Voyager 1 začaly komunikovat i všechny čtyři vědecké přístroje na palubě sondy.

Voyager 2

Sonda Voyager 2 musela v říjnu, z důvodu nedostatku energie, vypnout přístroj pro analýzu plazmatu PLS (Plasma Science Experiment).

Uran

Naše jediné fotografie Uranu pochází od sondy Voyager 2 z roku 1986, v současnosti se ukazuje, že jejich první interpretace nemusela být úplně správná a že sonda měla hodně štěstí na načasování průletu.

Energetika

ITER

Zprovoznění testovacího fúzního reaktoru ITER nabírá zpoždění, na vině je jak Covid, tak i technologické problémy:

Ekologie

Rok 2023 byl nejteplejším rokem

NASA potvrdila, že rok 2023 byl nejteplejším rokem za období, ze kterého máme teplotní údaje.

Technologie

3D tisk

Na University of Maine zprovoznili největši 3D tiskárnu na světě. Dokáže vytisknout více než 200 kg materiálu za hodinu. Může sloužit pro výrobu součástí pro stavbu domů.

Prvočísla

V říjnu bylo objeveno největší prvočíslo, zasloužil se o to projekt GIMPS (Great Internet Mersenne Prime Search). Prvočíslo můžeme vyjádřit pomocí výrazu 2136,279,841-1, číslo má celkem 41 024 320 míst.

Různé

Superúplněk

Kometa Tsuchinshan-ATLAS. Zdroj: Jim Vajda/Commons

Ve čtvrtek 17. října byl pozorovatelný superúplněk, a to dokonce společně s nejjasnější kometou (C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS) za poslední čtvrtletí.

Minerály

Mezinárodní mineralogická asociace v listopadu zveřejnila aktualizovaný seznam minerálů, jejich počet dosáhl čísla 6100, na této pozici se objevil minerál barya králíkit, BaCl2.2H2O.

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..