Berkelium, Bk, je radioaktivní aktinoid, jeho chemie zatím není příliš prozkoumaná. Nejstabilnější jsou sloučeniny v oxidačním čísle +III, známé, ale méně stabilní jsou i sloučeniny v oxidačních číslech +II a +IV. Berkeličité sloučeniny jsou nestabilní a jejich příprava vyžaduje silné oxidační činidlo. Výzkumníkům z Lawrence Berkeley National Laboratory se podařilo připravit první stabilní sloučeninu BkIV.[1,2]
- Aktinoidy
- Skupina patnácti chemických prvků s protonovým číslem v rozmezí 89-103. Všechny jsou radioaktivní, v zemské kůře nacházíme pouze thorium a uran.
- Chelát
- Komplexní sloučenina obsahující alespoň jeden dvoj- nebo vícevazný ligand.
Berkelium, protonové číslo 97, nemá žádný stabilní izotop, nejstabilnějším je 249Bk s poločasem rozpadu 330 dnů, tím je veškeré zkoumání chemických vlastností tohoto prvku velmi ztíženo.
Pro chelataci berkelia byl zvolen organický ligand, označovaný jako 3,4,3-LI(1,2-HOPO) (Obr. 1), který obsahuje celkem osm donorových atomů a může tedy chelatovat d- a f-prvky. Další výhodou tohoto ligandu je vysoká selektivita vůči čtyřmocným iontům.
Připravený komplex byl charakterizován pomocí absorpčních spekter ve viditelné oblasti a pomocí hmotností spektrometrie. Jedná se o komplex s nejtěžším prvkem v oxidačním stavu IV, který byl dosud připraven.