Uran

Uran, U, je slabě radioaktivní, stříbrnobílý kov, po delším stání na vzduchu šedne vlivem oxidace. Patří mezi aktinoidy. Jeho hustota je přes 19 g.cm^-3, patří mezi nejtěžší prvky.

Hlavní využití nachází uran v jaderné energetice, jako palivo do reaktorů, příp. náplň do nukleárních zbraní. Pro tyto účely se uran zpravidla obohacuje, tzn. zvyšuje se koncentrace štěpitelného izotopu ²³⁵U.

Izotopy

Uran, stejně jako ostatní aktinoidy nemá žádný stabilní izotop. Přírodní uran se skládá ze dvou izotopů s dlouhým poločasem rozpadu – ²³⁵U (7,04×10⁸ let, 0,720 %) a ²³⁸U (4,468×10⁹ let, 99,274 %) a izotopu ²³⁴U (2,455×10⁵ let, 0,005 %), který je jedním z meziproduktů rozpadové řady ²³⁸U.

V roce 2021 byla publikována příprava nejlehčího známého izotopu ²¹⁴U:[7]

$$^{182}_{\ \ 74}\textrm{W}\ +\ ^{38}_{18}\textrm{Ar}\ \rightarrow\ ^{214}_{\ \ 92}\textrm{U}\ +\ 4\ ^{1}_{0}\textrm{n}$$

Chemické vlastnosti

Uran vytváří sloučeniny v oxidačních číslech +III až +VI, nejčastěji vystupuje ve formě iontů: U³⁺, U⁴⁺, U^VO₂⁺ a U^VIO₂²⁺.

NMR

Uran má jeden NMR aktivní izotop s velice nízkou citlivostí. Je kvadrupolární a poskytuje signály s velkou pološířkou.

Odkazy

1. Uran na české wikipedii
2. Uran na anglické wikipedii
3. Nitrite complexes of uranium and thorium
4. Získávání uranu z mořské vody
5. Uranium extraction: Coordination chemistry in the ocean
6. ²³⁵U NMR
7. New α-Emitting Isotope 214U and Abnormal Enhancement of α-Particle Clustering in Lightest Uranium Isotopes
8. Atomic Weight of Uranium

Navigace