Grafen je velmi perspektivní materiál, o kterém jsem tu už několikrát psal. Jedním z jeho derivátů je fluorografen, který se ukazuje jako perspektivní mazivo.
Z historie fluorografenu
První publikace je z roku 2010, byl připraven působením fluoridu xenonatého (XeF2) na vrstvu grafenu nadeponovanou na měděný substrát.[1] Stechiometrický fluorografen byl připraven ultrazvukovou exfoliací fluoridu grafitu.[2]
Maziva
Mazivo, nebo taky lubrikant, je látka, která snižuje tření mezi dvěma povrchy. Bývají kapalné nebo pevné. Mezi pevné patří např. grafit, PTFE, MoS2.
Velikost tření je charakterizována činitelem smykového třeni, čím je jeho hodnota vyšší, tím dochází během tření k větším ztrátám.
Fluorografen jako mazivo
V článku je popisována studie vrstev fluorografenu na ocelovém substrátu, které byly deponovány metodou EPD (Electrophoretic deposition).[3] Ukázalo se, že snížení součinitele tření je 54 % oproti grafitovému mazivu a 66,2 % oproti mazivu z grafenoxidu. Důvodem je velice nízká povrchová energie fluorografenu a interakce mezi fluorografenem a ocelovým substrátem.