V pondělí 21. 11. 2023 uběhlo 25 let od vypuštění prvního modulu Mezinárodní vesmírné stanice ISS (International Space Station). V současnosti ISS obíhá ve výšce zhruba 400 km nad Zemí, má šířku 109 metrů, vnitřní objem skoro 100 m3 a hmotnost přes 400 tun. Zemi oběhne za jeden den zhruba 15,5 krát.
V roce 1984 Ronald Reagan vyhlásil plán stavby vesmírné stanice Freedom, kvůli problémům s financováním byl projekt ale neustále oddalován. V roce 1991 se k akci připojily Kanada, Japonsko a ESA (European Space Agency) a v roce 1993 Rusko. Pro vlastní stavbu stanice byla využita tehdy již existující ruská vesmírná stanice Mir (zanikla v roce 2001), na které bylo testováno společné řízení letů stanice a raketoplánu ze dvou středisek řízení letů (v Houstonu a Koroljovu), připojování raketoplánů ke stanici, společná práce mezinárodních posádek, využívání vybavení různého původu, sjednocení zásad zpracování dokumentace.
20. listopadu 1998 odstartovala raketa Proton-K, která vynesla do vesmíru modul Zarja, ten se stal základem současné ISS. 4. prosince byl připojen modul Unity, který v současnosti spojuje ruskou a americkou část stanice. První stálá posádka navštívila stanici v listopadu 2000.
Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem pěti kosmických agentur: NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA. Základní rozdělení je na ruský a americký segment. Do ruského segmentu patří šest obyvatelných modulů., do amerického segmentu patří sedm obyvatelných modulů.
Konstrukce ISS je založena na příhradové konstrukci (Integrated Truss Structure) s délkou více než 100 m, ta tvoří kostru stanice a je vybavena mobilním servisním systémem, který obsahuje i robotické rameno. Tím je usnadněna stavba stanice a snižuje se počet nutných výstupů kosmonautů do vesmírného prostoru.
V současnosti má ISS celkový vnitřní přetlakový objem téměř 1000 m³ a hmotnost okolo 450 tun. Pro všechny moduly je potřeba mnoho energie, která se získává z fotovoltaických článků o energetickém výkonu 110 kW. Rozpětí stanice je 108,4 metru a její délka pak 74 metrů.
Stanice ISS je umístěna na mírně eliptické nízké oběžné dráze země ve výšce okolo 400 km. Sklon dráhy vůči rovníku je 51,6 °. Tato dráha byla zvolena pro svoji dostupnost z amerických i ruských kosmodromů a proto, že poskytuje možnosti pozorování většiny nejobydlenějších míst na Zemi. Vzhledem k tomu, že v těchto výškách se nacházejí nepatrné zbytky zemské atmosféry, dochází kvůli tření k pozvolnému snižování oběžné dráhy stanice. Dráha tak musí být periodicky udržována, jinak by stanice během několika měsíců vstoupila do hustých vrstev atmosféry a shořela.
Stanice je trvale obydlena od 2. listopadu 2000. Několikačlenná posádka pobývá na stanici obvykle po dobu šesti měsíců. Posádka, jež je označována jako „Expedice“, bývá složena jako smíšená, přičemž každá z hlavních zemí projektu (USA a Rusko) bývá zastoupena alespoň jedním svým členem. Další členové pak jsou doplňováni buďto opět z těchto národů nebo jsou nominováni dalšími kosmickými agenturami.
Na stanici ISS je prováděno velké množství experimentů, které z velké části využívají specifického prostředí stanice, především mikrogravitace. Mezi hlavní oblasti výzkumu se řadí experimenty z oblasti biologie (biomedicína a biotechnologie), fyziky (dynamika kapalin, materiálové vědy, kvantová fyzika), astronomie (kosmologie) a meteorologie.
Původně plánovaná životnost ISS byla do roku 2016. V zimě 2013–2014 bylo zajištěno finanční krytí vládou USA do roku 2024 a v poslední den roku 2021 NASA oznámila, že vláda bude provoz stanice financovat až do roku 2030. Na přelomu ledna a února 2022 pak byl zveřejněn plán, který počítá s postupným snižováním průměrné výšky dráhy stanice a řízeným ukončením existence stanice v lednu 2031 za pomoci brzdicího manévru prostřednictvím zásobovacích lodí Progress, případně lodi Cygnus.
Galerie
One Reply to “ISS slaví 25 let”