Příprava větších struktur je poměrně náročná na řízení procesu, aby vznikal žádaný produkt a ne další možné vedlejší produkty, a tato náročnost stoupá s počtem jednotek, z nichž strukturu budujeme. V časopise Nature byla publikována příprava největšího známého polyedru ze 144 jednotek.
Self-assembly (samouspořádání) je proces, kdy se z neuspořádaných komponent vytvoří struktura, ve které jsou tyto komponenty vázány nějakým typem interakce, např. chemickou nebo vodíkovou vazbou. Jde například o vytváření krystalů, koloidních systémů, lipidových dvojvrstev, apod.[2]
Japonský vědec, D. Fujita, vyrobil molekulární polyedr ze 144 komponent, jeho tvar odpovídá tzv. Goldbergovu polyedru (obr. 2).[3] Jako výchozí látku použil roztok komplexu palladia v dimethylsulfoxidu (DMSO) – [Pd(BF4)2](CH3CN)4 a roztok ligandu (obr. 1).
Tento získaný komplex byl vedlejším produktem reakce, která primárně poskytovala menší komplex složený z 30 atomů palladia a 60 ligandů, který má tvar polyedru skládajícího se z 8 trojúhelníků a 24 čtverců. Palladnaté ionty mají v obou komplexech čtvercově planární uspořádání.