Rok 2019 ve vědě

Ohlédnutí za zajímavými událostmi ve vědě a technice roku 2019.

Jednou z nejzajímavějších událostí je udílení Nobelových cen, souhrn je zde.

Rok 2019 v chemii

Některé zajímavé události v chemii jsou shrnuty na posteru z compoundchem.com.

Rok 2019 v chemii
Rok 2019 v chemii

Myši s infračerveným viděním

V únoru byla publikována práce, kde vědci pomocí nanočástic z yttria, ytterbia a erbia umožnili myším vnímat infračervené záření. Nanočástice zavedli do oka injekčně a po jejich navázání na receptory docházelo ke konverzi infračerveného záření o vlnové délce 980 nm na viditelné záření 535 nm.

Toto by mohla být cesta k modifikaci i lidského zraku, samozřejmě je to běh na dlouhou trať.

Reference

  1. Nanotechnology makes it possible for mice to see in infrared
  2. Mammalian Near-Infrared Image Vision through Injectable and Self-Powered Retinal Nanoantennae

První foto černé díry

Černé díry jsou velice zajímavé objekty, jejich existence byla předpovězena roku 1915 Albertem Einsteinem v rámci obecné teorie relativity. Jedná se o velmi hmotná tělesa, z jejichž gravitačního pole nedokáže uniknout ani světlo. Proto je pořízení jejich fotky náročná záležitost.

Snímek blízkého okolí černé díry ve středu galaxie M87. Zdroj: ESO

EHT (Event Horizon Telescope) byl zahájen v roce 2012 a pomocí pozorování rádiového záření o vlnové délce 1,3 mm se snaží o pozorování právě černých děr. Vlnová délka byla zvolena tak, aby byla minimalizována absorpce hvězdným prachem. Postupně se do něj zapojilo osm observatoří po celém světě a více než 200 vědců. Výsledná data se zpracovávala v MIT, jako zajímavost lze uvést, že vzhledem k jejich objemu je nebylo možné poslat po síti, ale musely se převézt fyzicky (více než 8 000 TB, cca půl tuny disků).

Teleskopy zapojené do projektu EHT. Zdroj: commons

Pro pozorování byla zvolena černá díra v centru galaxie M87, která je od nás vzdálena 55 miliónů světelných let a má hmotnost asi sedmi miliard Sluncí. Jako druhý cíl byla zvolena bližší černá díra (asi 26 000 světelných let), ta se nachází v Mléčné dráze, ale má hmotnost jen čtyři milióny Sluncí.

Velkým problémem bylo zpracování takového množství dat do konečného obrázku, na tomto úkolu pracovali vědci z MIT pod vedením dr. Katie Bouman.[5] Zpracování dat z galaxie M87 trvalo více než dva roky.

Reference

  1. First Image of a Black Hole
  2. První snímek černé díry
  3. First M87 Event Horizon Telescope Results. I. The Shadow of the Supermassive Black Hole
  4. Event Horizon Telescope
  5. TED: How to take a picture of black hole

Bakterie vyrábějí ekologické palivo z oxidu uhličitého

Vědci z CU Boulder vyvinuli světlem aktivované kvantové tečky (quantum dots), které umožní mikroorganismům vyrábět plasty a palivo z oxidu uhličitého ve vzduchu. Pomocí difuze vědci zavedli do běžných bakterií z půdy speciálně upravené kvantové tečky. Po jejich vystavení slunci došlo k aktivaci metabolické dráhy, která ze vzdušného CO2 produkuje bioplasty nebo biopalivo a to s velmi vysokým výtěžkem.

Reference

Datová média

Požadavky na datový prostor neustále rostou, proto se objevují datová média s vyšší a vyšší kapacitou. Seagate začal dodávat 16 TB disky a připravuje se na výrobu 18 a 20 TB.[1,2]

Stejně tak stoupají nároky na kvalitu fotografií a videa, v roce 2019 přišly do výroby SD i microSD karty s kapacitou 1 TB.[3,4]

SD a microSD karty. Zdroj: commons.

Reference

  1. Seagate Ships 16 TB CMR Hard Drives, Preps 18 TB SMR HDDs
  2. Seagate v H1 2020 vydá 18TB a 20TB pevné disky. Do roku 2026 slibuje 50 TB s HAMR
  3. Lexar Announces 1TB 633x SDXC™ UHS-I card, the behemoth of storage capacity
  4. Micron Unveils World’s First 1TB microSD Card to Meet Consumer Demand for Mobile Storage

Fullereny ve vesmíru

Fullereny jsou velmi zajímavé allotropy uhlíku, jde o uzavřené klece složené z atomů uhlíku. Poprvé byly objeveny v roce 1985 v produktu odpařování uhlíku v heliové atmosféře.

Struktura některých fullerenů

Hubbleův teleskop pozoroval absorpční spektrum fullerenu C60 (Buckminster fulleren), což je silný důkaz jeho přítomnosti v mezihvězdném prostoru. Hubbleův teleskop byl využit, aby získaná data nebyla ovlivněna atmosférou.

Hubbleův teleskop. Zdroj: commons.

Reference

IPv4 vyprodány

IPv4 je čtvrtá verze Internet Protocolu, která teoreticky poskytuje 232 adres (cca 4 miliardy). V dnešní době je postupně nahrazován šestou verzí, tj. IPv6 (ten poskytuje až 2128 adres). Bohužel není nástup protokolu IPv6 tak rychlý, jak by bylo vhodné. IPv4 v dnešní době nevyhovuje, jak nízkým počtem dostupných adres, tak i špatnou kompatibilitou s moderními službami a problematickým přečíslováním sítě při změně poskytovatele internetu.

IP adresa typu IPv4 se skládá ze čtyř číslic v rozsahu 0-255, tzn např. 192.168.0.1. Naproti tomu verze 6 zavádí adresy ve tvaru osmi hexadecimálních číslic oddělených dvojtečkou, např.: 2001:0db8:85a3:08d3:1319:8a2e:0370:7334.

Změnšování počtu dostupných IPv4 adres. Zdroj: commons.

25. listopadu 2019 byl přidělen poslední segment /22 adres IPv4.[1] Z dlouhodobého hlediska je jediným řešením rozšíření protokolu IPv6 a nahrazení protokolu IPv4, čímž se tento problém odstraní. V současnosti se nedostatek IP adres řeší hlavně pomocí NAT (Network Address Translation), ale to je pouze krátkodobé řešení, které přináší i některé nové problémy

Reference

  1. The RIPE NCC has run out of IPv4 Addresses
  2. IPv4 address exhaustion
  3. IPv6

Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.