Kam ukládat články na pozdější přečtení

V dnešní době je k dispozici online spousta zajímavých článků (nebo taky videí, blogů, apod.), bohužel času na čtení je stále méně. Proto se hodí mít možnost si odkazy, příp. celé články ukládat a mít k nim přístup odkudkoliv. Existuje několik služeb, které toto umožňují, já používám už delší dobu Pocket.

Continue reading „Kam ukládat články na pozdější přečtení“

MoS2 vykazuje supravodivost i v silném externím magnetickém poli

V oblasti vývoje supravodičů se často objevují zprávy o materiálech, které jsou supravodivé za rekordně vysokých teplot, ale mimo kritické teploty (TC) je důležitým parametrem i kritické magnetické pole, v kterém je materiál supravodivý. Tento parametr limituje praktické využití materiálu. V silném magnetickém poli může dojít, a také od jeho určité intenzity dochází, k zániku Cooperových párů a tím i supravodivosti materiálu.

Continue reading „MoS2 vykazuje supravodivost i v silném externím magnetickém poli“

Ztracená okna při používání více monitorů ve windows

Často používám druhý LCD panel připojený k notebooku, protože je to velmi pohodlné a má to pozitivní vliv na produktivitu. Ale při odpojeném sekundárním displeji občas dochází k tomu, že některá okna, např. PDF dokumenty, zůstanou mimo viditelnou plochu.

Continue reading „Ztracená okna při používání více monitorů ve windows“

Nový mikroporézní materiál schopný zachycovat oxid uhličitý i v přítomnosti vody

Zachytávání CO2 je v dnešní době velmi aktuální téma. Známe poměrně velkou skupinu porézních materiálů, které mají tuto schopnost, ale komplikací pro praktické využití je nutnost vysušení vzduchu před vlastní adsorbcí. V časopise Science byl nedávno publikován nový mikroporézní materiál SGU-29 (pojmenován podle Sogang University v Koreji), který dokáže oxid uhličitý i z vlhkého vzduchu.

Continue reading „Nový mikroporézní materiál schopný zachycovat oxid uhličitý i v přítomnosti vody“

Nový dikation xenonu

Nedávno byla publikována příprava a charakterizace nového, zajímavého kationtu xenonu. Xenon má oxidační číslo II, jeho strukturu lze popsat jako [XeOXeOXe]2+. V krystalickém stavu má tento kation strukturu zig-zag řetězce, a terminální atomy xenonu jsou eletrostaticky vázány ke kationtům [μ-F(ReO2F3)2], krystaly mají červeno-oranžovou barvu.

Continue reading „Nový dikation xenonu“

Atomová hmotnost ytterbia byla změněna

Relativní atomová hmotnost prvku je číslo, které získáme jako vážený průměr hmotností jednotlivých izotopů prvku, hmotnosti vážíme zastoupením izotopů v přírodním vzorku. U monoizotopických prvků je její hodnota prakticky neměnná, ale pokud je prvek směsí izotopů, může docházet v čase (příp. i v prostoru) ke změně jejich zastoupení.

Continue reading „Atomová hmotnost ytterbia byla změněna“

Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?

V Chemical Communications vyšel nedávno článek z laboratoří NASA, ve kterém je testována příprava prekurzorů pro nikotinamid adenin nukleosid (NAD) v podmínkách panujících na kometách. Výsledky jsou opravdu zajímavé.

Continue reading „Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?“