Čtyři nové supertěžké prvky

Minulý týden bylo jedno z nejdůležitějších témat uznání čtyř supertěžkých prvků organizací IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry). Tím se oficiálně zaplnila (zatím) poslední perioda PSP. Nově uznané prvky nemají přiděleny definitivní názvy, a jsou označovány pouze podle jejich protonového čísla.
Continue reading „Čtyři nové supertěžké prvky“

Fluorido-iontové baterie

Výzkum materiálů použitelných pro baterie a akumulátory je v současnosti velmi intenzivní. Známe mnoho systémů, které se pro tyto účely využívají. Nejznámější a v praxi využívané jsou Li-Ion, Li-Pol, NiMH a NiCd akumulátory. V nejnovějším čísle časopisu Journal of Fluorine Chemistry vyšlo pěkné review (zatím jen ve stavu manuskriptu) o fluorido-iontových bateriích (FIB).[1] V těchto bateriích fungují fluoridové ionty jako přenašeče náboje.

Continue reading „Fluorido-iontové baterie“

MoS2 vykazuje supravodivost i v silném externím magnetickém poli

V oblasti vývoje supravodičů se často objevují zprávy o materiálech, které jsou supravodivé za rekordně vysokých teplot, ale mimo kritické teploty (TC) je důležitým parametrem i kritické magnetické pole, v kterém je materiál supravodivý. Tento parametr limituje praktické využití materiálu. V silném magnetickém poli může dojít, a také od jeho určité intenzity dochází, k zániku Cooperových párů a tím i supravodivosti materiálu.

Continue reading „MoS2 vykazuje supravodivost i v silném externím magnetickém poli“

Nový mikroporézní materiál schopný zachycovat oxid uhličitý i v přítomnosti vody

Zachytávání CO2 je v dnešní době velmi aktuální téma. Známe poměrně velkou skupinu porézních materiálů, které mají tuto schopnost, ale komplikací pro praktické využití je nutnost vysušení vzduchu před vlastní adsorbcí. V časopise Science byl nedávno publikován nový mikroporézní materiál SGU-29 (pojmenován podle Sogang University v Koreji), který dokáže oxid uhličitý i z vlhkého vzduchu.

Continue reading „Nový mikroporézní materiál schopný zachycovat oxid uhličitý i v přítomnosti vody“

Nový dikation xenonu

Nedávno byla publikována příprava a charakterizace nového, zajímavého kationtu xenonu. Xenon má oxidační číslo II, jeho strukturu lze popsat jako [XeOXeOXe]2+. V krystalickém stavu má tento kation strukturu zig-zag řetězce, a terminální atomy xenonu jsou eletrostaticky vázány ke kationtům [μ-F(ReO2F3)2], krystaly mají červeno-oranžovou barvu.

Continue reading „Nový dikation xenonu“

Atomová hmotnost ytterbia byla změněna

Relativní atomová hmotnost prvku je číslo, které získáme jako vážený průměr hmotností jednotlivých izotopů prvku, hmotnosti vážíme zastoupením izotopů v přírodním vzorku. U monoizotopických prvků je její hodnota prakticky neměnná, ale pokud je prvek směsí izotopů, může docházet v čase (příp. i v prostoru) ke změně jejich zastoupení.

Continue reading „Atomová hmotnost ytterbia byla změněna“

Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?

V Chemical Communications vyšel nedávno článek z laboratoří NASA, ve kterém je testována příprava prekurzorů pro nikotinamid adenin nukleosid (NAD) v podmínkách panujících na kometách. Výsledky jsou opravdu zajímavé.

Continue reading „Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?“

Nové hliníkové baterie Al-ION

Výzkum v oblasti nových a ještě lepších baterií je v současnosti poměrně bohatý, důvody jsou asi zřejmé. Jedním z nejperspektivnějších prvků je lithium, jeho velkým problém je nízké zastoupení v zemské kůře a tím i horší dostupnost a vysoká cena. Naproti tomu, hliník patří mezi nejrozšířenější prvky (přesně je 3. nejrozšířenější prvek v zemské kůře). Nedávno byl publikován zajímavá článek popisující baterii založenou na hliníku, která poskytuje napětí až 1,8 V a má poměrně dobrou kapacitu.[1]

Continue reading „Nové hliníkové baterie Al-ION“

Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty

Vědcům z MIT se povedlo ochladit slitinu (sloučeninu) NaK na extrémně nízkou hodnotu teploty – 500 nK. Za této teploty začaly molekuly NaK, přesněji 23Na40K vykazovat zajímavé vlastnosti.

Continue reading „Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty“

Characterisation and determination of fullerenes: A critical review

V časopise Analytica Chimica Acta vyšlo pěkné review o metodách charakterizace fullerenů. Fullereny jsou velmi důležité sloučeniny nejen v oblasti nanochemie, a proto je nutné mít k dispozici metody, které dokáží fullereny identifikovat a separovat.

Continue reading „Characterisation and determination of fullerenes: A critical review“

The Chemical Space Project

Nedávno vyšel článek, který se pokouší odpovědět na jednu ze zajímavých otázek z organické chemie – Kolik organických sloučenin může existovat? Současná výpočetní technika umožňuje rychlou práci s velkým množstvím dat, takže je možné nejen kombinatoricky vytvořit všechny možné struktury do určité hmotnosti molekuly, ale zároveň i posoudit, jestli mohou navržené molekuly existovat, tzn. dokáže vyloučit např. molekuly s velkými sterickými zábranami.

Continue reading „The Chemical Space Project“

Nový allotrop křemíku

Křemík je průmyslově velmi důležitý prvek, jeho nejstabilnější allotrop má strukturu diamantu. Vzhledem k významu křemíku se hledají cesty, jak připravit nové allotropní modifikace, které by mohly mít zajímavé vlastnosti. Jednou z možností je jejich syntéza ze sloučenin s vysokým obsahem křemíku. Nedávno byla popsána příprava klathrátu Na4Si24, který byl následně využit pro tuto syntézu.

Continue reading „Nový allotrop křemíku“

Mechanicky vyvolaný přechod kov-izolátor v karbynu

Karbyn je jedním z mnoha alotropů uhlíku, je tvořen řetězci uhlíku, kde buď střídá jednoduchá a trojná vazba, polyynová forma; (-C≡C-)n, nebo jsou všechny uhlíky propojeny dvojnou vazbou, kumulenová forma; (=C=C=)n. Podle výpočtů by se mělo jednat o velmi slibný materiál, s vynikajícími mechanickými vlastnostmi. Bohužel jeho příprava není jednoduchá, dosud se podařilo připravit řetězc s maximálně 44 atomy uhlíku.

Continue reading „Mechanicky vyvolaný přechod kov-izolátor v karbynu“

Supertěžký prvek 117 potvrzen

Jako supertěžké prvky se označují prvky s protonovým číslem vyšším než 104. Před několika dny byla experimentálně potvrzena existence prvku s protonovým číslem 117. Aby byl nový prve uznán, je nutné jej prokazatelně připravit a charakterizovat minimálně ve dvou nezávislých laboratořích. V současné době nemá prvek 117 oficiální jméno a označuje se jako ununspetium (Uus). Předpokládaná elektronová konfigurace je [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5.

Continue reading „Supertěžký prvek 117 potvrzen“

Objevena analogie Cooperových párů v aromatických molekulách

Cooperovy páry jsou důležitým pojmem v oblasti teorie supravodivosti. Normálně se elektrony snaží držet co nejdál od sebe, aby se minimalizovala elektrostatická repulze. Nedávno byl popsán děj, kdy dochází k tvorbě podobných uskupení, jako jsou Cooperovy páry v supravodičích, i v aromatických molekulách obsahujících benzenové jádro. Ke vzniku stačí ozářit molekulu fotonem o vhodné energii.

Continue reading „Objevena analogie Cooperových párů v aromatických molekulách“