Stoosmdesátádruhá sada odkazů
Continue reading „Zajímavé články v týdnu 24.10.-30.10. 2016“
Stoosmdesátádruhá sada odkazů
Continue reading „Zajímavé články v týdnu 24.10.-30.10. 2016“
Povedlo se vyrobit dosud nejmenší tranzistor, velikost brány (gate) je pouhý jeden nanometr. Tím se zároveň povedlo dokázat, že očekávaná spodní hranice rozměru tranzistoru není 5 nm, ale leží nížeji, takže je tu stále prostor pro inovace.
Continue reading „Nejmenší tranzistor“
Stoosmdesátáprvní sada odkazů
Continue reading „Zajímavé články v týdnu 17.10.-23.10. 2016“
V dřívějším příspěvku jsme se podívali na první tři letošní Nobelovy ceny, v tomto se podíváme na zbývající, tzn. Nobelovu cenu za mír, ekonomii a literaturu.
Continue reading „Nobelovy ceny 2016 – 2. díl“
Stoosmdesátá sada odkazů
Continue reading „Zajímavé články v týdnu 10.10.-16.10. 2016“
Stosedmdesátádevátá sada odkazů
V tomto týdnu ve dnech pondělí až středa byly vyhlášeny Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, fyziku a chemii, zbylé tři budou oznámeny v následujících dnech.
Continue reading „Nobelovy ceny 2016 – 1. díl“
Stosedmdesátáosmá sada odkazů
Stosedmdesátásedmá sada odkazů
Stosedmdesátášestá sada odkazů
Stosedmdesátápátá sada odkazů
24. září proběhne 5. ročník pěkného závodu Podzimní běh Kamenkou. Start je v 15 hodin kousek od Duck Baru.
Continue reading „Podzimní běh Kamenkou 2016“
Stosedmdesátáčtvrtá sada odkazů
Li-ION baterie jsou v dnešní době velmi oblíbené, hlavními důvody jsou nízká hmotnost, vysoké napětí, malé samovybíjení a také nevykazují tzv. paměťový efekt. První Li-ION baterie byly komerčně dostupné v roce 1991, od té doby prošly mnoha modifikacemi. Jednou z možností, jak zvýšit jejich kapacitu je úprava materiálu anody. Z tohoto pohledu se jako nejvýhodnější jeví čistý křemík, který má teoretickou kapacitu až 4200 mAh.g-1, což je více než desetinásobná hodnota oproti grafitu (370 mAh.g-1), který se používá v komerčních akumulátorech.
Continue reading „Křemíkový kompozit pro vysokokapacitní Li-ION baterie“
Stosedmdesátátřetí sada odkazů
Benzen je velmi dobře známá organická sloučenina, a je také typickým příkladem aromatických sloučenin. Anorganické analogy benzenu jsou poměrně vzácné, první byl připraven roku 1926, šlo o borazine B3N3H6.[1] Nyní byl v JACSech publikován článek o přípravě dalších dvou sloučenin, jejichž jádro se skládá z křemíku a arsenu nebo fosforu.[2]
Continue reading „Nové anorganické analogy benzenu“
Stosedmdesátádruhá sada odkazů
Stosedmdesátáprvní sada odkazů
Stosedmdesátá sada odkazů
Ohebné displeje nejsou úplnou novinkou, už se s nimi můžeme setkat, i když zatím velmi omezeně, i v reálném životě.[1,2] Jejich výhody jsou poměrně zřejmé, umožní např. přenášet tablet podobně jako noviny v ruličce, budou odolnější vůči poškození, apod. Jednou z jejich možných aplikací je v oblasti Internetu věcí (Internet of Things), hlavně v displejích, které mají být součástí oblečení.
Continue reading „Ultratenké, průhledné tranzistory pro ohebné displeje“
Stošedesátádevátá sada odkazů
Vědci vyvinuli nový způsob, jak rychle, snadno a šetrně k životnímu prostředí získat z bulkového nitridu boritého (BN) 2D materiál.
Continue reading „Nový proces umožňuje přípravu velkých a ultra-tenkých 2D materiálů“
Stošedesátáosmá sada odkazů
Mezinárodní tým, pod vedením vědců z University of Houston, popisuje rekordní termoelektrický výkon, z dosud málo prostudované Zintlovy fáze založené na bismutu. Výzkum by mohl vést k nové třídě termoelektrických materiálů.
Stošedesátásedmá sada odkazů
Vyšlo další číslo elektronického časopisu e-Mole.cz.
Continue reading „e-Mole č. 6“
Stošedesátášestá sada odkazů
Slunce je čistý a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie, bohužel jeho využití není úplně jednoduché. Proto je vývoj a optimalizace solárních technologií předmět zájmu mnoha vědeckých týmů. Vědci ze švýcarského Institutu Paula Scherera nedávno oznámili objev technologie, která umožňuje využít solární energii k přeměně oxidu uhličitého a vody přímo na palivo.[1,2]
Continue reading „Solární energii lze transformovat na palivo“
Stošedesátápátá sada odkazů
Ferrocen je velmi zajímavou a důležitou sloučeninou železa, je tvořen dvěma cyklopentadienylovými kruhy, mezi nimiž je iont Fe2+. Poprvé byl připraven již roku 1951 a od té doby byla připravena obrovská řada jeho derivátů. V časopise Nature Chemistry byl publikován článek o přípravě prvního cyklického oligomeru ferrocenu.[1,2]
Článek popisuje přípravu cyklického hexameru ferrocenu, jednotlivé ferroceny jsou propojeny vazbou C-C mezi cyklopentadienylovými kruhy. Oligomer byl připraven jednokrokovou syntézou vycházející z 1,1´-disubstituovaného ferrocenu. Reakce poskytla směs produktů, která byla rozdělená pomocí sloupcové chromatografie.