Atomová hmotnost ytterbia byla změněna

Relativní atomová hmotnost prvku je číslo, které získáme jako vážený průměr hmotností jednotlivých izotopů prvku, hmotnosti vážíme zastoupením izotopů v přírodním vzorku. U monoizotopických prvků je její hodnota prakticky neměnná, ale pokud je prvek směsí izotopů, může docházet v čase (příp. i v prostoru) ke změně jejich zastoupení.

Continue reading „Atomová hmotnost ytterbia byla změněna“

Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?

V Chemical Communications vyšel nedávno článek z laboratoří NASA, ve kterém je testována příprava prekurzorů pro nikotinamid adenin nukleosid (NAD) v podmínkách panujících na kometách. Výsledky jsou opravdu zajímavé.

Continue reading „Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?“

NASA se na ISS pokusí vytvořit nejchladnější místo ve vesmíru

Studium chování hmoty za nízkých teplot je zajímavé a velmi důležité pro základní i aplikovaný výzkum. NASA plánuje vytvořit na ISS laboratoř, kde se bude snažit o dosažení extrémně nízké teploty – asi 100 pK. Umístění ve vesmíru je pro tyto účely velmi vhodné, umožňuje provozovat experimenty aniž by byly ovlivňovány gravitací. Laboratoř by měla být umístěna na ISS již v prosinci 2015.

Coldest spot in known universe: NASA to study almost absolute zero matter at ISS

Gnuplot a tvorba přehledu charakteristických vibrací molekul

Gnuplot je poměrně jednoduchý, ale schopný nástroj na tvorbu grafů, úpravu spekter, apod. Lze ho využít i k jiným účelům. Do výukových materiálů jsem potřeboval vytvořit přehled poloh charakteristických vibrací skupin v IR a RA spektroskopii, což lze snadno udělat v běžném kreslícím programu, ale pro negrafiky je pak poměrně náročná úprava hotového obrázku. Proto jsem se rozhodl pro vytvoření skriptu, který snadno umožní vkládání nových řádků, případně jejich přemisťování.

Continue reading „Gnuplot a tvorba přehledu charakteristických vibrací molekul“

Nové hliníkové baterie Al-ION

Výzkum v oblasti nových a ještě lepších baterií je v současnosti poměrně bohatý, důvody jsou asi zřejmé. Jedním z nejperspektivnějších prvků je lithium, jeho velkým problém je nízké zastoupení v zemské kůře a tím i horší dostupnost a vysoká cena. Naproti tomu, hliník patří mezi nejrozšířenější prvky (přesně je 3. nejrozšířenější prvek v zemské kůře). Nedávno byl publikován zajímavá článek popisující baterii založenou na hliníku, která poskytuje napětí až 1,8 V a má poměrně dobrou kapacitu.[1]

Continue reading „Nové hliníkové baterie Al-ION“

Nový rekord v kritické teplotě u supravodičů

Mnoho vědeckých týmů se snaží o zvýšení kritické teploty supravodičů. V Německu bylo nyní objeveno zajímavé chování sulfanu. 50 µm kousek sulfanu byl v diamantové kovadlině stlačen na tlak více než 200 GPa a ochlazen na teplotu několika kelvinů. Celý systém byl umístěn do magnetického pole a teplota byla postupně zvyšována.

Continue reading „Nový rekord v kritické teplotě u supravodičů“

Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty

Vědcům z MIT se povedlo ochladit slitinu (sloučeninu) NaK na extrémně nízkou hodnotu teploty – 500 nK. Za této teploty začaly molekuly NaK, přesněji 23Na40K vykazovat zajímavé vlastnosti.

Continue reading „Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty“