Mechanochemická syntéza amoniaku

Amoniak (NH3) je jednou z nejdůležitějších syntetických surovin, připravuje se převážně Haberovým-Boschovým procesem, kdy jsou dusík a vodík vystaveny tlaku 100 atmosfér (přibližně 10 MPa) a teplotě 500 °C. Tato syntéza je energeticky extrémně náročná, spotřebuje zhruba 1 % z celosvětové produkce energie a je odpovědná za 1,4 % emisí oxidu uhličitého.[5] Nyní byla publikována metoda, která slibuje výrobu amoniaku mechanochemicky za atmosférického tlaku a při teplotě 45 °C.[1,2]

Continue reading „Mechanochemická syntéza amoniaku“

dr. Drábová: Jaderné rozjímání [Fyz. čtvrtek, on-line]

Pozvánka na on-line fyzikální čtvrtek. Přednášet bude Ing. Dana Drábová, Ph.D., dr. h. c. mult. (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), sledovat přednášku bude možné sledovat na youtube.

Continue reading „dr. Drábová: Jaderné rozjímání [Fyz. čtvrtek, on-line]“

Bičák, Bursa, Krtouš, Ledvinka, Pejcha, Semerák: Černé díry – Nobelova cena 2020

Záznam mimořádné přednášky (jinak druhé v pořadí v zimním semestru 2020) v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK, z 22. 10. 2020 na téma: Nobelova cena 2020 za černé díry. Tato mimořádná přednáška byla aktuálně zařazena při příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku v roce 2020 za teoretický i experimentální výzkum černých děr.

Continue reading „Bičák, Bursa, Krtouš, Ledvinka, Pejcha, Semerák: Černé díry – Nobelova cena 2020“

Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky

Elektronika, kterou nosíme na těle už je dnes poměrně běžná, chytré hodinky je možné koupit za relativně malý peníz. Problém je ale v tom, že se stále jedná o poměrně masivní zařízení, které není úplně pohodlné. Nedávno byla publikována výroba umělé kůže, obsahující jednoduchý elektrický obvod, která je skutečně nositelná (wearable) a poměrně dobře samoopravitelná (self-healing).[1,2]

Continue reading „Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky“

Nanostroj měnící světlo na práci

Nanotechnologie hýbou světem a je to velmi živé vědecké odvětví. Jednou z nejzajímavějších oblastí je vývoj nanostrojů (molekulárních strojů), tzn. nanoskopických útvarů, které dokáží generovat pohyb. Zpravidla jsou živené chemickou energií, ale teď se povedlo vyrobit nanostroj, který mění světlo na mechanickou práci. Ukázku molekulárního motoru můžete vidět v odkazu [1].

Continue reading „Nanostroj měnící světlo na práci“

Degradace PET s využitím enzymů

Polyethylentereftalát, PET, je jeden z nejběžnějších plastů. Vyrábí se v obrovských množstvích (v roce 2016 bylo vyrobeno cca 56 miliónů tun) a samozřejmě ho obrovské množství končí na skládkách a pochopitelně i v přírodě. Recykluje se jen malá část, proto se hledají cesty na jeho biodegradaci.

Continue reading „Degradace PET s využitím enzymů“

Supertwistacen – nová uhlíková spirála

S novými formami uhlíku se v poslední době roztrhl pytel, v nových JACSech vyšel článek o přípravě supertwistacenu, což je polyaromatická molekula tvořená čtyřmi propojenými superbenzenovými jednotkami.[1] Molekula má tvar spirály.

Continue reading „Supertwistacen – nová uhlíková spirála“