Nové sloučeniny vzácných plynů FKrCF a FXeCF

Vzácné plyny jsou poměrně nereaktivní a dodnes je počet známých sloučenin poměrně malý. Proto je výzkum v této oblasti zajímavý, i když neskýtá moc šancí na praktické aplikace.

Continue reading „Nové sloučeniny vzácných plynů FKrCF a FXeCF“

Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace

Uhlíkové nanotrubice jsou allotropické modifikace uhlíku, lze je považovat za rozvinuté fullereny. Trubice lze vypěstovat jako jednostěnné (SWCNT – Single-Walled Carbon NanoTubes) nebo vícestěnné (MWCNT – Multi-Walled Carbon NanoTubes). Vícestěnné trubice můžeme popsat jako soustavu několika trubic s různým průměrem vložených do sebe.

Continue reading „Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace“

SiGe emitující světlo

Křemík se v elektronice využívá už hodně dlouhou dobu, ale pro ani křemík, ani odvozené materiály nejsou moc výhodné pro aplikace, kde je vyžadována emise světla. V nové práce je popsána metoda přípravy slitiny SiGe, která je pro tyto aplikace velmi výhodná.[1-3]

Continue reading „SiGe emitující světlo“

Fulleren obalený mědí – C60@Cu24

O fullerenech a jejich derivátech jsou tu psal už několikrát. Tentokrát nejde o exohedrální derivát fullerenu, kdy fullerenová klec obsahuje atom nebo molekulu, ale o molekulu fullerenu C60 uzavřenou v kleci tvořené 24 atomy mědi a 60 atomy kyslíku.

Continue reading „Fulleren obalený mědí – C60@Cu24“

Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík

Skleníkové plyny jsou známým ekologickým problémem, jednou z možností jejich eliminace je katalytická přeměna na využitelné plyny. Nedávno byla publikována práce popisující přípravu katalyzátoru, který dokáže přeměnit methan a oxid uhličitý na vodík a palivo.

Continue reading „Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík“

Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy

Graphdyin (GDY) je poměrně nový materiál se zajímavými vlastnostmi. Je to 2D materiál skládající se z benzenových kruhů (sp2 uhlíky) propojených butadienovými linkery (sp uhlíky). Tímto způsobem dochází k tvorbě rozsáhlého konjugovaného π-systému, struktura GDY sestává ze čtyř typů vazeb: C(sp2)-C(sp2), C(sp)-C(sp2), C(sp)-C(sp) a C(sp)≡C(sp).[1]

Continue reading „Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy“

Elektrochemická extrakce uranu z roztoku

Uran je velmi důležitý kov v energetickém průmyslu, jeho získávání jsem se tu už před lety věnoval. Nově objevená metoda umožňuje elektrochemicky zachytávat uran do chelátu připraveného z karboranu a až je potřeba, je možné ho zpětně uvolnit.

Continue reading „Elektrochemická extrakce uranu z roztoku“

Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu

Co je psáno, to je dáno – většinou to ale neplatí. Příkladem je chyba v programu pro výpočet chemických posunů, ten byl použit ve více než 150 publikacích.

Continue reading „Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu“

Kyselina technecistá

Technecium je nejlehčí prvek z PSP, který nemá žádný stabilní izotop. Jeho nejstabilnějším izotopem je 99Tc s poločasem rozpadu 2,14·105 let. Z toho důvodu není jeho chemie tak intenzivně studována jako u jiných prvků. Nedávno vyšel článek o kyselině technecisté, HTcO4, v Inorganic Chemistry.[1]

Continue reading „Kyselina technecistá“

Nový materiál pro baterie budoucnosti

Vývoj nových typů baterií je velmi rychlý a objevuje se spousta nových nápadů a konstrukčních řešení. S rozvojem alternativních zdrojů energie je nutné rozvíjet i baterie, které jsou schopné rychle a s minimálními ztrátami uložit velké množství energie.

Continue reading „Nový materiál pro baterie budoucnosti“

Nové materiály pro tisknutelné OLED

Organické LED diody jsou tvořeny (jak je poznat z názvu) organickými materiály, které jsou schopny emitovat záření po připojení elektrického napětí. V současné době se vyvíjí materiály pro OLED, které je možné tisknout na vhodný substrát.

Continue reading „Nové materiály pro tisknutelné OLED“

Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého

I v dnešní době je pro vědu velkou inspirací příroda. Jednou ze zajímavých vlastností rostlin je superhydrofobicita listů, která umožňuje jejich samočištění. Tuto vlastnost se podařilo napodobit pomocí 2D vrstev sulfidu molybdeničitého (MoS2).

Continue reading „Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého“