V Číně se povedlo vyrobit klasický elektromagnet generující stabilní magnetické pole o indukci 42,02 T. To je zhruba 800 000 silnější pole, než je magnetické pole Země (25–65 µT).
Continue reading „Nový rekord v síle rezistivního magnetu“Rubrika: Fyzika
Nové nositelné sensory odolné vůči potu
Nositelné senzory jsou v dnešní době velmi populární, dokáží monitorovat mnoho důležitých údajů o lidském těle. Pro rehabilitaci člověka po zranění je důležitá elektromyografie (EMG), tj. metoda, která sleduje elektrické signály vycházející z kosterního svalstva.
Continue reading „Nové nositelné sensory odolné vůči potu“Cena Crytur – soutěž o nejlepší diplomku v materiálových vědách
Video – Struktura kovů
Pěkné video o struktuře kovů a základních krystalových mřížkách.
Continue reading „Video – Struktura kovů“Review – Samoopravovací polymery pro elektroniku a energetiku
Nedávno vyšlo zajímavé a rozsáhlé review, které se zaobírá tzv. samoopravovacími polymery (Self-Healing Polymers) pro energetiku a elektroniku.[1]
Continue reading „Review – Samoopravovací polymery pro elektroniku a energetiku“Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku
Fotonika je technologický obor, který pracuje s fotony (kvanty elektromagnetického záření). Její počátek lze spojit s objevem LASERu v roce 1960. V praxi se můžeme s fotonikou potkat např. v optických senzorech, LIDARech, různých aplikacích laseru (laserových tiskárnách), apod. Rozvoji fotoniky zatím brání hlavně absence vhodných materiálů, jedním z perspektivních je niobičan lithný, LiNbO3.[1,2]
Continue reading „Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku“Video z mise Artemis I
Artemis I byl druhý nepilotovaný let lodi Orion. Start byl několikrát odložen, nakonec se uskutečnil 16. listopadu 2022, Orion strávil ve vesmíru skoro 25 a půl dne, velkou část z toho strávil u Měsíce. Přistání proběhlo 11. prosince.
Continue reading „Video z mise Artemis I“Mechanika – sbírka řešených úloh
Na tomto webu se moc s mechanikou nepotkáte, ale jde nepochybně o velmi důležitou část fyzika. Nedávno byla zveřejněna sbírka řešených úloh z mechaniky. Autorkou je prof. Jana Musilová z PřF MU.
Termojaderná fúze v tokamacích – jak to funguje a dočkáme se konečně elektrárny?
Pozvánka na přednášku Ing. Ondřeje Fickera z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v rámci semináře Učitelé&Vědci. Přednáška se koná v úterý 6. 12. v 17:00.
Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov
Slitinu sodíku s draslíkem znají hlavně chemici a někteří fyzici, do obecného povědomí se zatím moc nezapsala. Nově vydané review shrnuje dosavadní znalosti o této zajímavé látce a ukazuje na možné aplikace.
Continue reading „Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov“Science of the James Webb Telescope Explained!
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je aktuálně jeden z nejzajímavějších počinů vesmírného výzkumu. Následující video (v angličtině) pěkně shrnuje základní informace o dalekohledu.
Continue reading „Science of the James Webb Telescope Explained!“Nový rekord v síle magnetického pole – 45,22 T
Čínský institut SHMFF (Steady High Magnetic Field Facility) se povedlo překonat rekord MagLab v hodnotě stabilního magnetického pole.[1,2,3]
Continue reading „Nový rekord v síle magnetického pole – 45,22 T“První obrázek z JWST
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, největší současný vědecký projekt, byl úspěšně zprovozněn a nakalibrován. V pondělí 11. července byl zveřejněn první obrázek malé části velmi vzdáleného vesmíru, na obrázku je kupa galaxií SMACS 0723,[1] která je od nás vzdálená 4,6 miliardy světelných let.
Continue reading „První obrázek z JWST“Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků
Studium procesů probíhajících za extrémně vysokých tlaků je velmi důležité pro vývoj materiálů. Např. pro studium exotických mechanismů supravodivosti, příp. krystalických fází nestabilních za běžného tlaku, apod. Nástroj, který umožňuje dosažení extrémních tlaků, je tzv. diamantová kovadlina.
Continue reading „Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků“LHC je po třech letech znovu v provozu
V dubnu byl po druhé velké odstávce znovu spuštěn velký hadronový urychlovač, LHC. Očekává se, že v součsné konfiguraci bude v provozu do roku 2026.
Continue reading „LHC je po třech letech znovu v provozu“Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen
O startu dalekohledu Jamese Webba (nástupce Hubbleova teleskopu) jsem už zde psal. Dalekohled úspěšně dorazil do bodu L2, všechny kritické operace proběhly bez problémů. V současnosti se už povedlo i finální zaostření zrcadla.
Continue reading „Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen“Učitelé & Vědci – přednáškový cyklus AVČR
Akademie věd ČR pořádá sérii zajímavých přednášek na aktuální témata z fyziky. Na webu FZU jsou dostupné prezentace ke stažení a záznamy některých přednášek.
Moderní chemická analýza v archeologii
Minulý rok vyšla kniha věnovaná chemickým a instrumentálním metodám analýzy archeologických vzorků.
Continue reading „Moderní chemická analýza v archeologii“Slavomír Entler: Jaderná fúze, budoucnost energetiky
Pan Slavomír Entler je jedním z největších odborníků na jadernou energii. Během své přednášky na FEL se věnoval hlavně tématu jaderné fúze a budoucnosti v oblasti jaderné energetiky.
Continue reading „Slavomír Entler: Jaderná fúze, budoucnost energetiky“Nový typ hydridů pro vysokoteplotní supravodiče
Pomocí výpočtů byl nalezen nový, perspektivní typ ternárních hydridů, který by mohl být důležitý pro vývoj vysokoteplotních supravodičů.
Continue reading „Nový typ hydridů pro vysokoteplotní supravodiče“Fyzikální čtvrtky – podzim 2021
Na aldebaranu byl zveřejněn program dalších Fyzikálních čtvrtků:
Nanoscale Research Using AFM & Techniques:Principles of AFM imaging modes
Mikroskopie atomárních sil (Atomic Force Microscopy – AFM) je důležitá mikroskopická technika umožňující mapování povrchu na atomární úrovni. Metoda je založena na sledování interakce povrchu vzorku s velmi tenkým hrotem. Následující video ukazuje základní princip měření.
Continue reading „Nanoscale Research Using AFM & Techniques:Principles of AFM imaging modes“Dr. Havlík: Lékařská elektronika
Lékařská elektronika není nic komplikovaného, zároveň ale platí, že je to něco, bez čeho se moderní medicína neobejde. Řekneme si tedy něco málo k základním diagnostickým principům a jejich fyzikálním souvislostem, a hlavně, ukážeme si některá měření v praxi. Podíváme se, co je potřeba pro záznam srdeční aktivity a jak vypadá standardní dvanáctisvodové vyšetření. Ukážeme si, jak souvisí hemodynamické parametry s elementárními fyzikálními zákony, jak správně změřit krevní tlak, jak by takové měření vypadat nemělo, byť v klinické praxi skoro vždy vypadá, a také jak se z naměřeného krevního tlaku dá určit hustota rtuti. V poslední části společného setkání se pak podíváme na problematiku umělé plicní ventilace a nastavení optimálních ventilačních parametrů, což je poněkud neradostně aktuální téma, ale hlavně téma opět fyzikálně velmi zajímavé.
Continue reading „Dr. Havlík: Lékařská elektronika“V. Bartuška: Fyzika společenské změny
Energetická tranzice EU (Green deal) je primárně politický projekt: vize bezuhlíkové budoucnosti, k níž dojdeme, aniž bychom se příliš zabývali námitkami expertů. Součástí Zeleného údělu jsou společenské změny s obrovskými dopady: ovlivní vztahy mezi výrobci a spotřebiteli (consumer vs prosumer), mezi jedincem a společností (řízení spotřeby), mezi státy (co udělají ropní exportéři, až přijdou o většinu svých příjmů?) i mezi společenskými systémy (individualistický Západ vs kolektivistické režimy). Jakou roli mají exaktní vědy – nejen fyzika – při rozhodování o těchto zásadních otázkách?
Continue reading „V. Bartuška: Fyzika společenské změny“Dr. Cígler: Nanodiamanty jako optické senzory pro biologické prostředí
Techniky snímání, při kterých nedochází k narušení biologického prostředí, se v současné době těší značnému zájmu. Nanodiamant je vysoce biokompatibilní nanomateriál, ze kterého je možné připravit nanosensory nesoucí v krystalové mříži různé typy poruch. Centra dusík-vakance (NV) vykazují vysokou fotostabilitu a unikátní citlivost elektronického uspořádání k magnetickému poli. Jejich spinové vlastnosti mohou být snímány opticky, což umožňuje konstrukci sond založených na kvantově-mechanických interakcích. NV centra, pokud jsou zabudovaná v nanodiamantech, mohou být exponována biologickému prostředí a citlivě indikovat procesy související se změnou spinu, probíhající v blízké vzdálenosti od částice. Budou představeny spinově citlivé molekulární převodníky navržené pro “překlad“ přítomnosti konkrétních analytů do selektivního a jednoznačného odečtu např. pH, redoxního potenciálu a koncentrace askorbátu za fyziologických podmínek.
Continue reading „Dr. Cígler: Nanodiamanty jako optické senzory pro biologické prostředí“Doc. Richter: Pokročilé funkcionality v subvlnových fotonických a plazmonických strukturách
V této přednášce bude nejprve přiblížen zajímavý svět fotonických a plazmonických nanostruktur a jejich interakce s elektromagnetickým zářením, pomocí jednoduchých příkladů a ukázek (plazmony, fotonické krystaly, metamateriály). Pozornost bude dále věnována několika vybraným zajímavým problematikám, kterými jsme se v poslední době teoreticky zabývali v rámci našeho výzkumu, jako např. subvlnovým mřížkovým vlnovodům, využití pokročilých plazmonických struktur pro senzorické aplikace, nelokální rezonanční odezvě plazmonických struktur, možnostem nereciprokého (jednosměrného) chování struktur pomocí magnetooptického jevu, povrchovým plazmonům v grafenu, apod. Závěrem bude pozornost věnována možnostem simulací takovýchto fotonických nanostruktur.
Continue reading „Doc. Richter: Pokročilé funkcionality v subvlnových fotonických a plazmonických strukturách“dr. Hruška: O hledání sonických krystalů [Fyz. čtvrtek, on-line]
Sonické krystaly jsou periodická uspořádání makroskopických prvků, která modifikují průchod akustických vln obdobně, jako krystalické látky šíření vln optických. Významný je zejména výskyt pásmové zádrže, jejíž parametry lze ladit a kombinovat s dalšími efekty modifikujícími přenos. Budeme se věnovat základním principům fungování sonických krystalů, jejich možným aplikacím a v neposlední řadě tomu, kde všude je lze přirozeně nalézt.
Continue reading „dr. Hruška: O hledání sonických krystalů [Fyz. čtvrtek, on-line]“dr. Hospodková: Nitridové polovodiče kolem nás – Fyzikální čtvrtek
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu tzv. nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny – galliem, indiem a hliníkem. Jejich význam neustále roste a již nyní tyto polovodiče každý den využíváme, aniž bychom si to uvědomovali. Pojďme si ukázat, v čem spočívají výhody těchto polovodičů, kde všude se s nimi setkáváme a pokusme se odhadnout, jaká je jejich budoucnost.
Continue reading „dr. Hospodková: Nitridové polovodiče kolem nás – Fyzikální čtvrtek“Fyzikální čtvrtek: Nanostruktury v součástkách s kvantověrozměrovými efekty
V této přednášce bude stručně popsán princip epitaxního růstu z hlediska přípravy polovodičových nano-hetero-struktur, jmenovitě kvantových jam (QWs) a kvantových teček (QDs), které se připravovaly i na našem pracovišti v posledních 30 letech.
Continue reading „Fyzikální čtvrtek: Nanostruktury v součástkách s kvantověrozměrovými efekty“Fyzikální čtvrtek – Sluneční vítr – prof. Kulhánek
Sluneční vítr je neustávající proud částic, kterou zaplavuje Sluneční soustavu naše centrální hvězda – Slunce. Sluneční vítr má v lecčems podobnost se skutečným větrem. Jsou v něm poryvy, dokáže přenášet zvuk a vytvářet víry, ovšem nikoli na vodní hladině, ale na bocích magnetosféry naší Země. Sluneční vítr s sebou nese magnetické pole, které může způsobit magnetické bouře i polární záře. Teprve v posledních letech se dozvídáme, jak sluneční vítr vypadá v těsném okolí Slunce a jak se mění na periferii Sluneční soustavy.
Continue reading „Fyzikální čtvrtek – Sluneční vítr – prof. Kulhánek“