Amoniak (NH3) je velice důležitá chemická sloučenina, vyrábí se v obrovských množstvích pomocí tzv. Haber-Boschovy syntézy. Jeho výroba je ale velmi energeticky náročná, proto se stále hledají cesty k úspornějším postupům.
Continue reading „Fotoelektrochemická cesta k amoniaku“Rubrika: Chemie
Cena Crytur – soutěž o nejlepší diplomku v materiálových vědách
Sonochemické zpracování tavenin kovů
Sonochemie je zajímavá syntetická metody, využívá působení ultrazvuku na roztoky, lze ji ale provést i v tavenině kovů a získat tak kovové nanočástice. Těmito syntézami se zabývá review v časopise Nanoscale.
Continue reading „Sonochemické zpracování tavenin kovů“Nový aromatický hexazin
Hexazin, nebo hexaazabenzen je hypotetický alotrop dusíku. Neutrální molekula nebyla dosud připravena, ale nedávno byla popsána příprava aromatického hexazinového iontu [N6]4-.
Continue reading „Nový aromatický hexazin“Před 70 lety byla publikována molekulární struktura DNA
Deoxyribonukleová kyselina, DNA, je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných. Její struktura byla dlouho záhadou, před 70. lety došlo k jejímu objasnění.
Continue reading „Před 70 lety byla publikována molekulární struktura DNA“Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů
Fotosyntéza je velice důležitý proces, během kterého dochází k ukládání energie slunečního záření do chemických sloučenin. Konkrétně dochází k reakci oxidu uhličitého a vody za vzniku cukrů. Celý proces je podmíněn přítomností slunečního záření. Tento proces je znám a studován velmi dlouho, ale i tak je stále možné v něm najít nové věci uplatnitelné v praxi.
Continue reading „Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů“Video – Struktura kovů
Pěkné video o struktuře kovů a základních krystalových mřížkách.
Continue reading „Video – Struktura kovů“Video – Těžba a výroba mědi
Průmyslové výroby jsou zpravidla velmi zajímavé a obsahují technologicky náročné kroky. Také je pro běžného člověka složité se na detaily těchto výrob podívat. Následující video v necelých dvanácti minutách ukazuje klíčové momenty těžby surovin a jejich zpracování do podoby kovové mědi. Jednoho z nejvyužívanějších kovů v dnešní civilizaci.
Continue reading „Video – Těžba a výroba mědi“Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení
Jako nositelná elektronika (Wearable Electronics) se označují zařízení, která jsou uzpůsobená pro nošení na těle člověka nebo v jeho oblečení. Jednou z velkých konstrukčních obtíží je napájení pro tyto zařízení, do budoucna se počítá např. s různými typy triboelektrických generátorů, ale ty zatím nejsou k dispozici, alespoň ne v rozumné cenové hladině.
Continue reading „Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení“Review – Samoopravovací polymery pro elektroniku a energetiku
Nedávno vyšlo zajímavé a rozsáhlé review, které se zaobírá tzv. samoopravovacími polymery (Self-Healing Polymers) pro energetiku a elektroniku.[1]
Continue reading „Review – Samoopravovací polymery pro elektroniku a energetiku“Grafulleren – nový alotrop uhlíku
Uhlík je zajímavý prvek, kromě své nezastupitelné role v organické chemii, vytváří i poměrně velké množství alotropických modifikací. Kromě běžných forem jako je grafit a vzácnější diamant, jde např. o grafen, fullereny a uhlíkové nanotrubice.
Continue reading „Grafulleren – nový alotrop uhlíku“Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem
Vzácné plyny patří mezi málo reaktivní prvky, ale dnes už od nich známe poměrně velké množství sloučenin. Xenon je z tohoto pohledu asi nejreaktivnější, v nově publikovaném článku je popsána sloučenina obsahující XeF2 jako ligand koordinovaný k bismutitému kationtu.
Continue reading „Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem“Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov
Slitinu sodíku s draslíkem znají hlavně chemici a někteří fyzici, do obecného povědomí se zatím moc nezapsala. Nově vydané review shrnuje dosavadní znalosti o této zajímavé látce a ukazuje na možné aplikace.
Continue reading „Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov“Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research
Ramanova spektroskopie je metoda molekulové spektroskopie, využívá interakce elektromagnetického záření se vzorkem ke sledování rotačních a vibračních přechodů v molekulách vzorku. Jde o důležitou metodu pro chemiky, geology i biology. Aktuální review v Journal of the American Chemical Society shrnuje možnosti využití v biologii jako náhrada fluorescenčního zobrazování.[1]
Continue reading „Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research“Porézní MOFy pro skladování vodíku
Spalování fosilních paliv je velkým problémem, nejen ekologickým. Proto se hledají alternativní cesty, jak získávat energii. Jednou z perspektivních je tzv. vodíkové hospodářství, které je založeno na přeměně vodíku na vodu. Tím získáme zdroj energie, který neprodukuje CO2, ani jiné skleníkové plyny. Jedním ze základních problémů je skladování vodíku, ten je moc malý a lehký a proto je skladování v plynném i kapalném stavu velmi neekonomické.
Continue reading „Porézní MOFy pro skladování vodíku“Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků
Spektrometrie je skupinou velmi důležitých metod, jedním z klíčových kroků je rozklad záření na jednotlivé vlnové délky, monochromatizace a měření intenzity záření. Vědci z TU v Drážďanech vyrobili senzor, který zvládne identifikovat vlnové délky na zcela novém principu a je poměrně levný a malý, na rozdíl od běžných spektrometrů.
Continue reading „Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků“Nejdelší vodivý molekulární drát
Se zmenšováním elektroniky vyvstává nutnost hledání nových technických řešení. Pro molekulární elektronikou jsou nezbytné lineární molekuly, které dokáží vést elektrický proud. Nyní se podařilo připravit vodivou molekulu o délce 2,6 nm. Pro srovnání, délka vazby C-C je 0,15 nm a průměr benzenového kruhu je 0,25 nm.
Continue reading „Nejdelší vodivý molekulární drát“Nová metoda ekologické recyklace plastů
Plastový odpad je velkým problémem dneška, množství odpadu narůstá a současné metody recyklace nejsou zdaleka optimální a jejich ekologický přínos je stále velmi nízký.
Continue reading „Nová metoda ekologické recyklace plastů“Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků
Studium procesů probíhajících za extrémně vysokých tlaků je velmi důležité pro vývoj materiálů. Např. pro studium exotických mechanismů supravodivosti, příp. krystalických fází nestabilních za běžného tlaku, apod. Nástroj, který umožňuje dosažení extrémních tlaků, je tzv. diamantová kovadlina.
Continue reading „Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků“KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců
Kreslení chemických vzorců je pro chemiky nezbytnou součástí života. Programů je dostupných spousta jak pro Windows, tak i pro Linux. Většina lepších editorů je ale placená, zpravidla se jedná o hodně vysokou částku. Kolega mě upozornil na program KingDraw, který je velmi podobný oblíbenému ChemDraw, ale je zdarma.
Continue reading „KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců“Tvrdý jako diamant, ohebný jako plast
U materiálů nás samozřejmě zajímají mechanické vlastnosti, které optimalizujeme s ohledem na plánované využití materiálu. Zajímavou kombinaci vlastností se podařilo připravit v Carnegie Institution for Science ve Washingtonu.
Continue reading „Tvrdý jako diamant, ohebný jako plast“Anorganický analog ferrocenu
Ferrocen je zajímavá a důležitá sloučenina železa, patřící do skupiny metallocenů. Známe spoustu jeho derivátů a analogických sloučenin. Nyní byla publikována příprava čistě anorganického analogu, který místo cyklopentadienylových kruhů obsahuje cykly P4.
Continue reading „Anorganický analog ferrocenu“Periodická tabulka prvků SCI MUNI
Používáte ve svých hodinách chemie periodickou tabulku prvků pro hledání elektronegativity, pro připomenutí si postavení prvku v tabulce, či zjištění jeho molární hmotnosti? A snažíte se i své žáky přimět k používání tohoto pomocníka při výpočtech a uvědomování si řady náležitostí, které z tabulky vyplývají a výrazně tak mohou žákům ulehčit chápání množství chemických jevů?
Tabulku a další informace najdete zde.
2D materiál dokáže simulovat neuronové sítě
Nově vyvinutý typ paměti RAM, založený na karbidu titanu, lze využít k efektivní simulaci mozku.
Continue reading „2D materiál dokáže simulovat neuronové sítě“První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O
Neptunium patří mezi aktinoidy, nemá žádný stabilní izotop. Je to první uměle připravený aktinoid, ale informací o něm máme méně než např. o uranu a plutoniu. Velmi často vytváří sloučeniny obsahující ion neptunylu, NpO22+. Nyní byla publikována příprava první sloučeniny obsahující jednu vazbu Np≡O.
Continue reading „První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O“Moderní chemická analýza v archeologii
Minulý rok vyšla kniha věnovaná chemickým a instrumentálním metodám analýzy archeologických vzorků.
Continue reading „Moderní chemická analýza v archeologii“Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy
Jednou z praktických aplikací lanthanoidů jsou silné permanentní magnety. Nově připravené sloučeniny obsahující klastr Ln2I3 (Ln = Gd, Tb a Dy) vykazují velmi zajímavé magnetické vlastnosti.
Continue reading „Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy“Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5
Zemní plyn je důležitou surovinou v chemickém průmyslu, skládá se z velké části z methanu, CH4. Částečnou oxidací methanu můžeme vyrobit methanol, CH3OH a jak se ukázalo, tak i kyselinu octovou, CH3COOH.
Continue reading „Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5“Trojná vazba uran-dusík
Uran tvoří velmi silnou trojnou vazbu s dusíkem. Připravená sloučenina byla studována pomocí 15N NMR.
Continue reading „Trojná vazba uran-dusík“Nový typ hydridů pro vysokoteplotní supravodiče
Pomocí výpočtů byl nalezen nový, perspektivní typ ternárních hydridů, který by mohl být důležitý pro vývoj vysokoteplotních supravodičů.
Continue reading „Nový typ hydridů pro vysokoteplotní supravodiče“