Před 70 lety byla publikována molekulární struktura DNA

Deoxyribonukleová kyselina, DNA, je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných. Její struktura byla dlouho záhadou, před 70. lety došlo k jejímu objasnění.

Continue reading „Před 70 lety byla publikována molekulární struktura DNA“

Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů

Fotosyntéza je velice důležitý proces, během kterého dochází k ukládání energie slunečního záření do chemických sloučenin. Konkrétně dochází k reakci oxidu uhličitého a vody za vzniku cukrů. Celý proces je podmíněn přítomností slunečního záření. Tento proces je znám a studován velmi dlouho, ale i tak je stále možné v něm najít nové věci uplatnitelné v praxi.

Continue reading „Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů“

Video – Těžba a výroba mědi

Průmyslové výroby jsou zpravidla velmi zajímavé a obsahují technologicky náročné kroky. Také je pro běžného člověka složité se na detaily těchto výrob podívat. Následující video v necelých dvanácti minutách ukazuje klíčové momenty těžby surovin a jejich zpracování do podoby kovové mědi. Jednoho z nejvyužívanějších kovů v dnešní civilizaci.

Continue reading „Video – Těžba a výroba mědi“

Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení

Jako nositelná elektronika (Wearable Electronics) se označují zařízení, která jsou uzpůsobená pro nošení na těle člověka nebo v jeho oblečení. Jednou z velkých konstrukčních obtíží je napájení pro tyto zařízení, do budoucna se počítá např. s různými typy triboelektrických generátorů, ale ty zatím nejsou k dispozici, alespoň ne v rozumné cenové hladině.

Continue reading „Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení“

Grafulleren – nový alotrop uhlíku

Uhlík je zajímavý prvek, kromě své nezastupitelné role v organické chemii, vytváří i poměrně velké množství alotropických modifikací. Kromě běžných forem jako je grafit a vzácnější diamant, jde např. o grafen, fullereny a uhlíkové nanotrubice.

Continue reading „Grafulleren – nový alotrop uhlíku“

Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem

Vzácné plyny patří mezi málo reaktivní prvky, ale dnes už od nich známe poměrně velké množství sloučenin. Xenon je z tohoto pohledu asi nejreaktivnější, v nově publikovaném článku je popsána sloučenina obsahující XeF2 jako ligand koordinovaný k bismutitému kationtu.

Continue reading „Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem“

Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research

Ramanova spektroskopie je metoda molekulové spektroskopie, využívá interakce elektromagnetického záření se vzorkem ke sledování rotačních a vibračních přechodů v molekulách vzorku. Jde o důležitou metodu pro chemiky, geology i biology. Aktuální review v Journal of the American Chemical Society shrnuje možnosti využití v biologii jako náhrada fluorescenčního zobrazování.[1]

Continue reading „Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research“

Porézní MOFy pro skladování vodíku

Spalování fosilních paliv je velkým problémem, nejen ekologickým. Proto se hledají alternativní cesty, jak získávat energii. Jednou z perspektivních je tzv. vodíkové hospodářství, které je založeno na přeměně vodíku na vodu. Tím získáme zdroj energie, který neprodukuje CO2, ani jiné skleníkové plyny. Jedním ze základních problémů je skladování vodíku, ten je moc malý a lehký a proto je skladování v plynném i kapalném stavu velmi neekonomické.

Continue reading „Porézní MOFy pro skladování vodíku“

Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků

Spektrometrie je skupinou velmi důležitých metod, jedním z klíčových kroků je rozklad záření na jednotlivé vlnové délky, monochromatizace a měření intenzity záření. Vědci z TU v Drážďanech vyrobili senzor, který zvládne identifikovat vlnové délky na zcela novém principu a je poměrně levný a malý, na rozdíl od běžných spektrometrů.

Continue reading „Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků“

Nejdelší vodivý molekulární drát

Se zmenšováním elektroniky vyvstává nutnost hledání nových technických řešení. Pro molekulární elektronikou jsou nezbytné lineární molekuly, které dokáží vést elektrický proud. Nyní se podařilo připravit vodivou molekulu o délce 2,6 nm. Pro srovnání, délka vazby C-C je 0,15 nm a průměr benzenového kruhu je 0,25 nm.

Continue reading „Nejdelší vodivý molekulární drát“

Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků

Studium procesů probíhajících za extrémně vysokých tlaků je velmi důležité pro vývoj materiálů. Např. pro studium exotických mechanismů supravodivosti, příp. krystalických fází nestabilních za běžného tlaku, apod. Nástroj, který umožňuje dosažení extrémních tlaků, je tzv. diamantová kovadlina.

Continue reading „Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků“

KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců

Kreslení chemických vzorců je pro chemiky nezbytnou součástí života. Programů je dostupných spousta jak pro Windows, tak i pro Linux. Většina lepších editorů je ale placená, zpravidla se jedná o hodně vysokou částku. Kolega mě upozornil na program KingDraw, který je velmi podobný oblíbenému ChemDraw, ale je zdarma.

Continue reading „KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců“

Periodická tabulka prvků SCI MUNI

Používáte ve svých hodinách chemie periodickou tabulku prvků pro hledání elektronegativity, pro připomenutí si postavení prvku v tabulce, či zjištění jeho molární hmotnosti? A snažíte se i své žáky přimět k používání tohoto pomocníka při výpočtech a uvědomování si řady náležitostí, které z tabulky vyplývají a výrazně tak mohou žákům ulehčit chápání množství chemických jevů?

Tabulku a další informace najdete zde.

První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O

Neptunium patří mezi aktinoidy, nemá žádný stabilní izotop. Je to první uměle připravený aktinoid, ale informací o něm máme méně než např. o uranu a plutoniu. Velmi často vytváří sloučeniny obsahující ion neptunylu, NpO22+. Nyní byla publikována příprava první sloučeniny obsahující jednu vazbu Np≡O.

Continue reading „První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O“

Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy

Jednou z praktických aplikací lanthanoidů jsou silné permanentní magnety. Nově připravené sloučeniny obsahující klastr Ln2I3 (Ln = Gd, Tb a Dy) vykazují velmi zajímavé magnetické vlastnosti.

Continue reading „Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy“