Vzácné plyny patří mezi málo reaktivní prvky, ale dnes už od nich známe poměrně velké množství sloučenin. Xenon je z tohoto pohledu asi nejreaktivnější, v nově publikovaném článku je popsána sloučenina obsahující XeF2 jako ligand koordinovaný k bismutitému kationtu.
Continue reading „Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem“Rubrika: Věda
Video z mise Artemis I
Artemis I byl druhý nepilotovaný let lodi Orion. Start byl několikrát odložen, nakonec se uskutečnil 16. listopadu 2022, Orion strávil ve vesmíru skoro 25 a půl dne, velkou část z toho strávil u Měsíce. Přistání proběhlo 11. prosince.
Continue reading „Video z mise Artemis I“Mechanika – sbírka řešených úloh
Na tomto webu se moc s mechanikou nepotkáte, ale jde nepochybně o velmi důležitou část fyzika. Nedávno byla zveřejněna sbírka řešených úloh z mechaniky. Autorkou je prof. Jana Musilová z PřF MU.
Termojaderná fúze v tokamacích – jak to funguje a dočkáme se konečně elektrárny?
Pozvánka na přednášku Ing. Ondřeje Fickera z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v rámci semináře Učitelé&Vědci. Přednáška se koná v úterý 6. 12. v 17:00.
Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov
Slitinu sodíku s draslíkem znají hlavně chemici a někteří fyzici, do obecného povědomí se zatím moc nezapsala. Nově vydané review shrnuje dosavadní znalosti o této zajímavé látce a ukazuje na možné aplikace.
Continue reading „Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov“Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research
Ramanova spektroskopie je metoda molekulové spektroskopie, využívá interakce elektromagnetického záření se vzorkem ke sledování rotačních a vibračních přechodů v molekulách vzorku. Jde o důležitou metodu pro chemiky, geology i biology. Aktuální review v Journal of the American Chemical Society shrnuje možnosti využití v biologii jako náhrada fluorescenčního zobrazování.[1]
Continue reading „Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research“Science of the James Webb Telescope Explained!
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je aktuálně jeden z nejzajímavějších počinů vesmírného výzkumu. Následující video (v angličtině) pěkně shrnuje základní informace o dalekohledu.
Continue reading „Science of the James Webb Telescope Explained!“Porézní MOFy pro skladování vodíku
Spalování fosilních paliv je velkým problémem, nejen ekologickým. Proto se hledají alternativní cesty, jak získávat energii. Jednou z perspektivních je tzv. vodíkové hospodářství, které je založeno na přeměně vodíku na vodu. Tím získáme zdroj energie, který neprodukuje CO2, ani jiné skleníkové plyny. Jedním ze základních problémů je skladování vodíku, ten je moc malý a lehký a proto je skladování v plynném i kapalném stavu velmi neekonomické.
Continue reading „Porézní MOFy pro skladování vodíku“Noc vědců 2022
V pátek 30. září v 18 hodin startuje tradiční Noc vědců. Letošní téma je Všemi smysly. Program a seznam zapojených institucí najdete na oficiálním webu akce. Dál najdete i pár fotek a video.
Continue reading „Noc vědců 2022“Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků
Spektrometrie je skupinou velmi důležitých metod, jedním z klíčových kroků je rozklad záření na jednotlivé vlnové délky, monochromatizace a měření intenzity záření. Vědci z TU v Drážďanech vyrobili senzor, který zvládne identifikovat vlnové délky na zcela novém principu a je poměrně levný a malý, na rozdíl od běžných spektrometrů.
Continue reading „Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků“Nový rekord v síle magnetického pole – 45,22 T
Čínský institut SHMFF (Steady High Magnetic Field Facility) se povedlo překonat rekord MagLab v hodnotě stabilního magnetického pole.[1,2,3]
Continue reading „Nový rekord v síle magnetického pole – 45,22 T“Nejdelší vodivý molekulární drát
Se zmenšováním elektroniky vyvstává nutnost hledání nových technických řešení. Pro molekulární elektronikou jsou nezbytné lineární molekuly, které dokáží vést elektrický proud. Nyní se podařilo připravit vodivou molekulu o délce 2,6 nm. Pro srovnání, délka vazby C-C je 0,15 nm a průměr benzenového kruhu je 0,25 nm.
Continue reading „Nejdelší vodivý molekulární drát“První obrázek z JWST
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, největší současný vědecký projekt, byl úspěšně zprovozněn a nakalibrován. V pondělí 11. července byl zveřejněn první obrázek malé části velmi vzdáleného vesmíru, na obrázku je kupa galaxií SMACS 0723,[1] která je od nás vzdálená 4,6 miliardy světelných let.
Continue reading „První obrázek z JWST“Nová metoda ekologické recyklace plastů
Plastový odpad je velkým problémem dneška, množství odpadu narůstá a současné metody recyklace nejsou zdaleka optimální a jejich ekologický přínos je stále velmi nízký.
Continue reading „Nová metoda ekologické recyklace plastů“Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků
Studium procesů probíhajících za extrémně vysokých tlaků je velmi důležité pro vývoj materiálů. Např. pro studium exotických mechanismů supravodivosti, příp. krystalických fází nestabilních za běžného tlaku, apod. Nástroj, který umožňuje dosažení extrémních tlaků, je tzv. diamantová kovadlina.
Continue reading „Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků“KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců
Kreslení chemických vzorců je pro chemiky nezbytnou součástí života. Programů je dostupných spousta jak pro Windows, tak i pro Linux. Většina lepších editorů je ale placená, zpravidla se jedná o hodně vysokou částku. Kolega mě upozornil na program KingDraw, který je velmi podobný oblíbenému ChemDraw, ale je zdarma.
Continue reading „KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců“Tvrdý jako diamant, ohebný jako plast
U materiálů nás samozřejmě zajímají mechanické vlastnosti, které optimalizujeme s ohledem na plánované využití materiálu. Zajímavou kombinaci vlastností se podařilo připravit v Carnegie Institution for Science ve Washingtonu.
Continue reading „Tvrdý jako diamant, ohebný jako plast“LHC je po třech letech znovu v provozu
V dubnu byl po druhé velké odstávce znovu spuštěn velký hadronový urychlovač, LHC. Očekává se, že v součsné konfiguraci bude v provozu do roku 2026.
Continue reading „LHC je po třech letech znovu v provozu“Anorganický analog ferrocenu
Ferrocen je zajímavá a důležitá sloučenina železa, patřící do skupiny metallocenů. Známe spoustu jeho derivátů a analogických sloučenin. Nyní byla publikována příprava čistě anorganického analogu, který místo cyklopentadienylových kruhů obsahuje cykly P4.
Continue reading „Anorganický analog ferrocenu“Vývoj supravodivých magnetů na MIT
Zajímavé video z MIT o vývoji nového typu supravodivých magnetů.
Continue reading „Vývoj supravodivých magnetů na MIT“Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen
O startu dalekohledu Jamese Webba (nástupce Hubbleova teleskopu) jsem už zde psal. Dalekohled úspěšně dorazil do bodu L2, všechny kritické operace proběhly bez problémů. V současnosti se už povedlo i finální zaostření zrcadla.
Continue reading „Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen“Učitelé & Vědci – přednáškový cyklus AVČR
Akademie věd ČR pořádá sérii zajímavých přednášek na aktuální témata z fyziky. Na webu FZU jsou dostupné prezentace ke stažení a záznamy některých přednášek.
Periodická tabulka prvků SCI MUNI
Používáte ve svých hodinách chemie periodickou tabulku prvků pro hledání elektronegativity, pro připomenutí si postavení prvku v tabulce, či zjištění jeho molární hmotnosti? A snažíte se i své žáky přimět k používání tohoto pomocníka při výpočtech a uvědomování si řady náležitostí, které z tabulky vyplývají a výrazně tak mohou žákům ulehčit chápání množství chemických jevů?
Tabulku a další informace najdete zde.
2D materiál dokáže simulovat neuronové sítě
Nově vyvinutý typ paměti RAM, založený na karbidu titanu, lze využít k efektivní simulaci mozku.
Continue reading „2D materiál dokáže simulovat neuronové sítě“První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O
Neptunium patří mezi aktinoidy, nemá žádný stabilní izotop. Je to první uměle připravený aktinoid, ale informací o něm máme méně než např. o uranu a plutoniu. Velmi často vytváří sloučeniny obsahující ion neptunylu, NpO22+. Nyní byla publikována příprava první sloučeniny obsahující jednu vazbu Np≡O.
Continue reading „První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O“Moderní chemická analýza v archeologii
Minulý rok vyšla kniha věnovaná chemickým a instrumentálním metodám analýzy archeologických vzorků.
Continue reading „Moderní chemická analýza v archeologii“Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy
Jednou z praktických aplikací lanthanoidů jsou silné permanentní magnety. Nově připravené sloučeniny obsahující klastr Ln2I3 (Ln = Gd, Tb a Dy) vykazují velmi zajímavé magnetické vlastnosti.
Continue reading „Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy“Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5
Zemní plyn je důležitou surovinou v chemickém průmyslu, skládá se z velké části z methanu, CH4. Částečnou oxidací methanu můžeme vyrobit methanol, CH3OH a jak se ukázalo, tak i kyselinu octovou, CH3COOH.
Continue reading „Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5“Slavomír Entler: Jaderná fúze, budoucnost energetiky
Pan Slavomír Entler je jedním z největších odborníků na jadernou energii. Během své přednášky na FEL se věnoval hlavně tématu jaderné fúze a budoucnosti v oblasti jaderné energetiky.
Continue reading „Slavomír Entler: Jaderná fúze, budoucnost energetiky“Trojná vazba uran-dusík
Uran tvoří velmi silnou trojnou vazbu s dusíkem. Připravená sloučenina byla studována pomocí 15N NMR.
Continue reading „Trojná vazba uran-dusík“