Periodická tabulka prvků SCI MUNI

Používáte ve svých hodinách chemie periodickou tabulku prvků pro hledání elektronegativity, pro připomenutí si postavení prvku v tabulce, či zjištění jeho molární hmotnosti? A snažíte se i své žáky přimět k používání tohoto pomocníka při výpočtech a uvědomování si řady náležitostí, které z tabulky vyplývají a výrazně tak mohou žákům ulehčit chápání množství chemických jevů?

Tabulku a další informace najdete zde.

První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O

Neptunium patří mezi aktinoidy, nemá žádný stabilní izotop. Je to první uměle připravený aktinoid, ale informací o něm máme méně než např. o uranu a plutoniu. Velmi často vytváří sloučeniny obsahující ion neptunylu, NpO22+. Nyní byla publikována příprava první sloučeniny obsahující jednu vazbu Np≡O.

Continue reading „První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O“

Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy

Jednou z praktických aplikací lanthanoidů jsou silné permanentní magnety. Nově připravené sloučeniny obsahující klastr Ln2I3 (Ln = Gd, Tb a Dy) vykazují velmi zajímavé magnetické vlastnosti.

Continue reading „Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy“

Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5

Zemní plyn je důležitou surovinou v chemickém průmyslu, skládá se z velké části z methanu, CH4. Částečnou oxidací methanu můžeme vyrobit methanol, CH3OH a jak se ukázalo, tak i kyselinu octovou, CH3COOH.

Continue reading „Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5“

MRI využívající jádro 23Na

MRI (Magnetic Resonance Imaging) je zobrazovací technika využívaná v lékařství.[1] Její princip je velmi podobný NMR, ale neměříme chemický posun, ale relaxační časy jader vodíku. Vodík se využívá, protože je v organismu velmi silně zastoupen. V nově publikovaném článku je popsán jednoduchý postup, jak klasické MRI přístroje snadno uzpůsobit pro měření jádra 23Na.[2,3]

Continue reading „MRI využívající jádro 23Na“

Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty

Naše civilizace produkuje stále více plastů a tím vzniká více odpadu. Vzhledem k rozvoji flexibilních displejů a další moderní elektroniky se dá očekávat zvýšení produkce odpadu. Proto se hledají cesty k snadno degradovatelným materiálům.

Continue reading „Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty“

Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů

Muzejní exponáty jsou ohrožovány velkou škálou vlivů, teplotou, vlhkostí, biologickými faktory a samozřejmě také dopadajícím zářením. Dopadající UV záření může iniciovat fotochemické reakce v organických materiálech, což vede k postupné degradaci exponátů. Pokud se exponáty ochrání skly potaženými vrstvou grafenoxidu může dojít k výraznému snížení expozice UV záření, aniž by došlo k výraznému snížení průhlednosti ve viditelné oblasti.[1]

Continue reading „Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů“

Graphynes: Electronic Properties, Synthesis, and Applications in Catalysis

Vyšlo pěkné review o skupině alotropů uhlíku – grafynech. Jde o benzenová jádra propojená alkynovými řetězci, tedy o kombinaci uhlíků v hybridizaci sp2 a sp. Článek se zabývá jak metodami přípravy, tak i využitím grafynů v katalýze.

Continue reading „Graphynes: Electronic Properties, Synthesis, and Applications in Catalysis“

Přeměna plastů na hnojiva

Naše civilizace je přesycena plastovým odpadem a tento problém bohužel stále narůstá. Proto se hledají cesty, jak se odpadu ekologicky zbavit a hlavně, jak zamezit vzniku nového odpadu. Jednou z možností je vytvořit uzavřený cyklus produkce a degradace plastů.

Continue reading „Přeměna plastů na hnojiva“

Nový polymer pro flexibilní obvody

V současnosti se pro konstrukci integrovaných obvodů využívá převážně křemík. Ten má nevýhodu ve vysoké rigiditě. Vědci z univerzity v japonské Osace publikovali práci věnovanou polymeru, jehož dielektrické vlastnosti lze měnit působením UV záření.

Continue reading „Nový polymer pro flexibilní obvody“

Hořčík může pomoci s ukládáním oxidu uhličitého do oceánů

V současné době se mnoho zemí snaží dosáhnout uhlíkové neutrality, bohužel ne všechny způsoby jsou v konečném důsledku prospěšné pro naši planetu. Jednou z možností, jak snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře, je jeho vychytávání a ukládání na mořské dno ve formě hydrátů.

Continue reading „Hořčík může pomoci s ukládáním oxidu uhličitého do oceánů“

První sloučenina křemíku s čtvercovou geometrií

Křemík je velmi zajímavý prvek, v běžném životě jsme jím doslova obklopeni, ať už jde o elektroniku, sklo a další aplikace. Ve svých sloučeninách preferuje koordinační číslo 4 a 6. U koordinačního čísla 4 pozorujeme, v souladu s teorií VSEPR, tetraedrickou geometrii (SiO2, SiH4) a u koordinačního čísla 6 pak oktaedrickou (SiF62-, [Si(acac)3]+).[1]

Continue reading „První sloučenina křemíku s čtvercovou geometrií“

Teoretická studie předpokládá možnost vzniku čtverné vazby mezi atomem uhlíku a železa

Pomocí výpočetních metod byla předpovězena možnost existence čtverné vazby mezi atomy uhlíku a železa.

Continue reading „Teoretická studie předpokládá možnost vzniku čtverné vazby mezi atomem uhlíku a železa“

Nanoscale Research Using AFM & Techniques:Principles of AFM imaging modes

Mikroskopie atomárních sil (Atomic Force Microscopy – AFM) je důležitá mikroskopická technika umožňující mapování povrchu na atomární úrovni. Metoda je založena na sledování interakce povrchu vzorku s velmi tenkým hrotem. Následující video ukazuje základní princip měření.

Continue reading „Nanoscale Research Using AFM & Techniques:Principles of AFM imaging modes“

Dr. Havlík: Lékařská elektronika

Lékařská elektronika není nic komplikovaného, zároveň ale platí, že je to něco, bez čeho se moderní medicína neobejde. Řekneme si tedy něco málo k základním diagnostickým principům a jejich fyzikálním souvislostem, a hlavně, ukážeme si některá měření v praxi. Podíváme se, co je potřeba pro záznam srdeční aktivity a jak vypadá standardní dvanáctisvodové vyšetření. Ukážeme si, jak souvisí hemodynamické parametry s elementárními fyzikálními zákony, jak správně změřit krevní tlak, jak by takové měření vypadat nemělo, byť v klinické praxi skoro vždy vypadá, a také jak se z naměřeného krevního tlaku dá určit hustota rtuti. V poslední části společného setkání se pak podíváme na problematiku umělé plicní ventilace a nastavení optimálních ventilačních parametrů, což je poněkud neradostně aktuální téma, ale hlavně téma opět fyzikálně velmi zajímavé.

Continue reading „Dr. Havlík: Lékařská elektronika“

V. Bartuška: Fyzika společenské změny

Energetická tranzice EU (Green deal) je primárně politický projekt: vize bezuhlíkové budoucnosti, k níž dojdeme, aniž bychom se příliš zabývali námitkami expertů. Součástí Zeleného údělu jsou společenské změny s obrovskými dopady: ovlivní vztahy mezi výrobci a spotřebiteli (consumer vs prosumer), mezi jedincem a společností (řízení spotřeby), mezi státy (co udělají ropní exportéři, až přijdou o většinu svých příjmů?) i mezi společenskými systémy (individualistický Západ vs kolektivistické režimy). Jakou roli mají exaktní vědy – nejen fyzika – při rozhodování o těchto zásadních otázkách?

Continue reading „V. Bartuška: Fyzika společenské změny“

Dr. Cígler: Nanodiamanty jako optické senzory pro biologické prostředí

Techniky snímání, při kterých nedochází k narušení biologického prostředí, se v současné době těší značnému zájmu. Nanodiamant je vysoce biokompatibilní nanomateriál, ze kterého je možné připravit nanosensory nesoucí v krystalové mříži různé typy poruch. Centra dusík-vakance (NV) vykazují vysokou fotostabilitu a unikátní citlivost elektronického uspořádání k magnetickému poli. Jejich spinové vlastnosti mohou být snímány opticky, což umožňuje konstrukci sond založených na kvantově-mechanických interakcích. NV centra, pokud jsou zabudovaná v nanodiamantech, mohou být exponována biologickému prostředí a citlivě indikovat procesy související se změnou spinu, probíhající v blízké vzdálenosti od částice. Budou představeny spinově citlivé molekulární převodníky navržené pro “překlad“ přítomnosti konkrétních analytů do selektivního a jednoznačného odečtu např. pH, redoxního potenciálu a koncentrace askorbátu za fyziologických podmínek.

Continue reading „Dr. Cígler: Nanodiamanty jako optické senzory pro biologické prostředí“