Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen

O startu dalekohledu Jamese Webba (nástupce Hubbleova teleskopu) jsem už zde psal. Dalekohled úspěšně dorazil do bodu L2, všechny kritické operace proběhly bez problémů. V současnosti se už povedlo i finální zaostření zrcadla.

Continue reading „Vesmírný dalekohled Jamese Webba zaostřen“

Periodická tabulka prvků SCI MUNI

Používáte ve svých hodinách chemie periodickou tabulku prvků pro hledání elektronegativity, pro připomenutí si postavení prvku v tabulce, či zjištění jeho molární hmotnosti? A snažíte se i své žáky přimět k používání tohoto pomocníka při výpočtech a uvědomování si řady náležitostí, které z tabulky vyplývají a výrazně tak mohou žákům ulehčit chápání množství chemických jevů?

Tabulku a další informace najdete zde.

První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O

Neptunium patří mezi aktinoidy, nemá žádný stabilní izotop. Je to první uměle připravený aktinoid, ale informací o něm máme méně než např. o uranu a plutoniu. Velmi často vytváří sloučeniny obsahující ion neptunylu, NpO22+. Nyní byla publikována příprava první sloučeniny obsahující jednu vazbu Np≡O.

Continue reading „První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O“

Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy

Jednou z praktických aplikací lanthanoidů jsou silné permanentní magnety. Nově připravené sloučeniny obsahující klastr Ln2I3 (Ln = Gd, Tb a Dy) vykazují velmi zajímavé magnetické vlastnosti.

Continue reading „Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy“

Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5

Zemní plyn je důležitou surovinou v chemickém průmyslu, skládá se z velké části z methanu, CH4. Částečnou oxidací methanu můžeme vyrobit methanol, CH3OH a jak se ukázalo, tak i kyselinu octovou, CH3COOH.

Continue reading „Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5“

MRI využívající jádro 23Na

MRI (Magnetic Resonance Imaging) je zobrazovací technika využívaná v lékařství.[1] Její princip je velmi podobný NMR, ale neměříme chemický posun, ale relaxační časy jader vodíku. Vodík se využívá, protože je v organismu velmi silně zastoupen. V nově publikovaném článku je popsán jednoduchý postup, jak klasické MRI přístroje snadno uzpůsobit pro měření jádra 23Na.[2,3]

Continue reading „MRI využívající jádro 23Na“

Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty

Naše civilizace produkuje stále více plastů a tím vzniká více odpadu. Vzhledem k rozvoji flexibilních displejů a další moderní elektroniky se dá očekávat zvýšení produkce odpadu. Proto se hledají cesty k snadno degradovatelným materiálům.

Continue reading „Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty“

Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů

Muzejní exponáty jsou ohrožovány velkou škálou vlivů, teplotou, vlhkostí, biologickými faktory a samozřejmě také dopadajícím zářením. Dopadající UV záření může iniciovat fotochemické reakce v organických materiálech, což vede k postupné degradaci exponátů. Pokud se exponáty ochrání skly potaženými vrstvou grafenoxidu může dojít k výraznému snížení expozice UV záření, aniž by došlo k výraznému snížení průhlednosti ve viditelné oblasti.[1]

Continue reading „Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů“

Graphynes: Electronic Properties, Synthesis, and Applications in Catalysis

Vyšlo pěkné review o skupině alotropů uhlíku – grafynech. Jde o benzenová jádra propojená alkynovými řetězci, tedy o kombinaci uhlíků v hybridizaci sp2 a sp. Článek se zabývá jak metodami přípravy, tak i využitím grafynů v katalýze.

Continue reading „Graphynes: Electronic Properties, Synthesis, and Applications in Catalysis“

Přeměna plastů na hnojiva

Naše civilizace je přesycena plastovým odpadem a tento problém bohužel stále narůstá. Proto se hledají cesty, jak se odpadu ekologicky zbavit a hlavně, jak zamezit vzniku nového odpadu. Jednou z možností je vytvořit uzavřený cyklus produkce a degradace plastů.

Continue reading „Přeměna plastů na hnojiva“

Nový polymer pro flexibilní obvody

V současnosti se pro konstrukci integrovaných obvodů využívá převážně křemík. Ten má nevýhodu ve vysoké rigiditě. Vědci z univerzity v japonské Osace publikovali práci věnovanou polymeru, jehož dielektrické vlastnosti lze měnit působením UV záření.

Continue reading „Nový polymer pro flexibilní obvody“

Hořčík může pomoci s ukládáním oxidu uhličitého do oceánů

V současné době se mnoho zemí snaží dosáhnout uhlíkové neutrality, bohužel ne všechny způsoby jsou v konečném důsledku prospěšné pro naši planetu. Jednou z možností, jak snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře, je jeho vychytávání a ukládání na mořské dno ve formě hydrátů.

Continue reading „Hořčík může pomoci s ukládáním oxidu uhličitého do oceánů“

První sloučenina křemíku s čtvercovou geometrií

Křemík je velmi zajímavý prvek, v běžném životě jsme jím doslova obklopeni, ať už jde o elektroniku, sklo a další aplikace. Ve svých sloučeninách preferuje koordinační číslo 4 a 6. U koordinačního čísla 4 pozorujeme, v souladu s teorií VSEPR, tetraedrickou geometrii (SiO2, SiH4) a u koordinačního čísla 6 pak oktaedrickou (SiF62-, [Si(acac)3]+).[1]

Continue reading „První sloučenina křemíku s čtvercovou geometrií“

Teoretická studie předpokládá možnost vzniku čtverné vazby mezi atomem uhlíku a železa

Pomocí výpočetních metod byla předpovězena možnost existence čtverné vazby mezi atomy uhlíku a železa.

Continue reading „Teoretická studie předpokládá možnost vzniku čtverné vazby mezi atomem uhlíku a železa“

Nanoscale Research Using AFM & Techniques:Principles of AFM imaging modes

Mikroskopie atomárních sil (Atomic Force Microscopy – AFM) je důležitá mikroskopická technika umožňující mapování povrchu na atomární úrovni. Metoda je založena na sledování interakce povrchu vzorku s velmi tenkým hrotem. Následující video ukazuje základní princip měření.

Continue reading „Nanoscale Research Using AFM & Techniques:Principles of AFM imaging modes“

Dr. Havlík: Lékařská elektronika

Lékařská elektronika není nic komplikovaného, zároveň ale platí, že je to něco, bez čeho se moderní medicína neobejde. Řekneme si tedy něco málo k základním diagnostickým principům a jejich fyzikálním souvislostem, a hlavně, ukážeme si některá měření v praxi. Podíváme se, co je potřeba pro záznam srdeční aktivity a jak vypadá standardní dvanáctisvodové vyšetření. Ukážeme si, jak souvisí hemodynamické parametry s elementárními fyzikálními zákony, jak správně změřit krevní tlak, jak by takové měření vypadat nemělo, byť v klinické praxi skoro vždy vypadá, a také jak se z naměřeného krevního tlaku dá určit hustota rtuti. V poslední části společného setkání se pak podíváme na problematiku umělé plicní ventilace a nastavení optimálních ventilačních parametrů, což je poněkud neradostně aktuální téma, ale hlavně téma opět fyzikálně velmi zajímavé.

Continue reading „Dr. Havlík: Lékařská elektronika“