Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V

S rozvojem elektroautomobilů stoupají i nároky na elektronické součástky. V elektromobilech (a také např. v elektrických lokomotivách) se setkáváme s vysokými napěťovými úrovněmi v řádu stovek až tisíců voltů. To může konvenčním součástkám činit potíže, hlavně s ohledem na ztrátový výkon a životnost.

Continue reading „Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V“

Nové sloučeniny vzácných plynů FKrCF a FXeCF

Vzácné plyny jsou poměrně nereaktivní a dodnes je počet známých sloučenin poměrně malý. Proto je výzkum v této oblasti zajímavý, i když neskýtá moc šancí na praktické aplikace.

Continue reading „Nové sloučeniny vzácných plynů FKrCF a FXeCF“

Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace

Uhlíkové nanotrubice jsou allotropické modifikace uhlíku, lze je považovat za rozvinuté fullereny. Trubice lze vypěstovat jako jednostěnné (SWCNT – Single-Walled Carbon NanoTubes) nebo vícestěnné (MWCNT – Multi-Walled Carbon NanoTubes). Vícestěnné trubice můžeme popsat jako soustavu několika trubic s různým průměrem vložených do sebe.

Continue reading „Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace“

SiGe emitující světlo

Křemík se v elektronice využívá už hodně dlouhou dobu, ale pro ani křemík, ani odvozené materiály nejsou moc výhodné pro aplikace, kde je vyžadována emise světla. V nové práce je popsána metoda přípravy slitiny SiGe, která je pro tyto aplikace velmi výhodná.[1-3]

Continue reading „SiGe emitující světlo“

Fulleren obalený mědí – C60@Cu24

O fullerenech a jejich derivátech jsou tu psal už několikrát. Tentokrát nejde o exohedrální derivát fullerenu, kdy fullerenová klec obsahuje atom nebo molekulu, ale o molekulu fullerenu C60 uzavřenou v kleci tvořené 24 atomy mědi a 60 atomy kyslíku.

Continue reading „Fulleren obalený mědí – C60@Cu24“

Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík

Skleníkové plyny jsou známým ekologickým problémem, jednou z možností jejich eliminace je katalytická přeměna na využitelné plyny. Nedávno byla publikována práce popisující přípravu katalyzátoru, který dokáže přeměnit methan a oxid uhličitý na vodík a palivo.

Continue reading „Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík“

Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy

Graphdyin (GDY) je poměrně nový materiál se zajímavými vlastnostmi. Je to 2D materiál skládající se z benzenových kruhů (sp2 uhlíky) propojených butadienovými linkery (sp uhlíky). Tímto způsobem dochází k tvorbě rozsáhlého konjugovaného π-systému, struktura GDY sestává ze čtyř typů vazeb: C(sp2)-C(sp2), C(sp)-C(sp2), C(sp)-C(sp) a C(sp)≡C(sp).[1]

Continue reading „Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy“

Elektrochemická extrakce uranu z roztoku

Uran je velmi důležitý kov v energetickém průmyslu, jeho získávání jsem se tu už před lety věnoval. Nově objevená metoda umožňuje elektrochemicky zachytávat uran do chelátu připraveného z karboranu a až je potřeba, je možné ho zpětně uvolnit.

Continue reading „Elektrochemická extrakce uranu z roztoku“

Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu

Co je psáno, to je dáno – většinou to ale neplatí. Příkladem je chyba v programu pro výpočet chemických posunů, ten byl použit ve více než 150 publikacích.

Continue reading „Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu“

Kyselina technecistá

Technecium je nejlehčí prvek z PSP, který nemá žádný stabilní izotop. Jeho nejstabilnějším izotopem je 99Tc s poločasem rozpadu 2,14·105 let. Z toho důvodu není jeho chemie tak intenzivně studována jako u jiných prvků. Nedávno vyšel článek o kyselině technecisté, HTcO4, v Inorganic Chemistry.[1]

Continue reading „Kyselina technecistá“