První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O

Neptunium patří mezi aktinoidy, nemá žádný stabilní izotop. Je to první uměle připravený aktinoid, ale informací o něm máme méně než např. o uranu a plutoniu. Velmi často vytváří sloučeniny obsahující ion neptunylu, NpO22+. Nyní byla publikována příprava první sloučeniny obsahující jednu vazbu Np≡O.

Continue reading „První sloučenina neptunia s jednou vazbou Np-O“

Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy

Jednou z praktických aplikací lanthanoidů jsou silné permanentní magnety. Nově připravené sloučeniny obsahující klastr Ln2I3 (Ln = Gd, Tb a Dy) vykazují velmi zajímavé magnetické vlastnosti.

Continue reading „Silné molekulární magnety s přímou vazbou mezi lanthanoidy“

Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5

Zemní plyn je důležitou surovinou v chemickém průmyslu, skládá se z velké části z methanu, CH4. Částečnou oxidací methanu můžeme vyrobit methanol, CH3OH a jak se ukázalo, tak i kyselinu octovou, CH3COOH.

Continue reading „Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5“

MRI využívající jádro 23Na

MRI (Magnetic Resonance Imaging) je zobrazovací technika využívaná v lékařství.[1] Její princip je velmi podobný NMR, ale neměříme chemický posun, ale relaxační časy jader vodíku. Vodík se využívá, protože je v organismu velmi silně zastoupen. V nově publikovaném článku je popsán jednoduchý postup, jak klasické MRI přístroje snadno uzpůsobit pro měření jádra 23Na.[2,3]

Continue reading „MRI využívající jádro 23Na“

Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty

Naše civilizace produkuje stále více plastů a tím vzniká více odpadu. Vzhledem k rozvoji flexibilních displejů a další moderní elektroniky se dá očekávat zvýšení produkce odpadu. Proto se hledají cesty k snadno degradovatelným materiálům.

Continue reading „Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty“

Vesmírný dalekohled Jamese Webba

Pomalu se blíží start rakety Ariane 5, která vynese do vesmíru teleskop Jamesa Webba. Start je plánován na středu 22. prosince. Po startu poletí čtyři týdny do vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů, tím se dostane dostatečně daleko od Slunce, aby mohl provádět pozorování i v infračervené oblasti. Následující video popisuje cestu a postupné rozkládání teleskopu.

Continue reading „Vesmírný dalekohled Jamese Webba“

Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů

Muzejní exponáty jsou ohrožovány velkou škálou vlivů, teplotou, vlhkostí, biologickými faktory a samozřejmě také dopadajícím zářením. Dopadající UV záření může iniciovat fotochemické reakce v organických materiálech, což vede k postupné degradaci exponátů. Pokud se exponáty ochrání skly potaženými vrstvou grafenoxidu může dojít k výraznému snížení expozice UV záření, aniž by došlo k výraznému snížení průhlednosti ve viditelné oblasti.[1]

Continue reading „Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů“

Graphynes: Electronic Properties, Synthesis, and Applications in Catalysis

Vyšlo pěkné review o skupině alotropů uhlíku – grafynech. Jde o benzenová jádra propojená alkynovými řetězci, tedy o kombinaci uhlíků v hybridizaci sp2 a sp. Článek se zabývá jak metodami přípravy, tak i využitím grafynů v katalýze.

Continue reading „Graphynes: Electronic Properties, Synthesis, and Applications in Catalysis“