Web o chemii, elektronice a programování

Postupně vylepšuju novou verzi webu. Většina obsahu je umístěna na stránkách (pages), hledal jsem nějaký rozumný plugin, který by dokázal snadno vypisovat seznam stránek v jednotlivých kategoriích. Nejvíc mě zaujal Xavin’s List Subpages. Instalace probíhá velmi klasicky – rozbalený archív nahrajete do adresáře /wp-content/plugins/ a plugin aktivujete v administraci.

Pak už jen stačí na požadované místo vložit značku [xls] a zobrazí se seznam podstránek. Je možno využívat i další volby. Jejich seznam naleznete na homepage pluginu.

Mys Canaveral – Včera odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě raketoplán Discovery, který na své palubě nesl Hubbleův vesmírný teleskop. Toto zařízení bylo dnes pomocí robotické ruky umístěno na oběžnou dráhu Země.

Celý článek

Dnes se jako součást 1. letních olympijských her v Athénách běžel maratonský běh. Jde o běh na neuvěřitelnou vzdálenost 40 km. Inspirací pro tuto novou, náročnou disciplínu byla legenda o Feidipidovi, který údajně podobnou vzdálenost urazil, když běžel z města Maratón do Athén se zprávou o porážce perského vojska. Feidipides tento výkon zaplatil životem.

Celý článek

V tomto článku bych chtěl čtenáře upozornit na velmi užitečnou službu, kterou Google poskytuje registrovaným uživatelům zdarma.

Celý článek

Chřibský maraton jsem loni běžel jako svou maratonskou premiéru, takže jsem se zúčastnil i letos. Cílem bylo zlepšit si osobák a dostat se s časem poid čtyři hodiny. Bohužel za celý týden před maratonem jsem naběhal pouze 6 km, protože jsem byl hodně zasekaný v práci.

V sobotu 23.10. kolem půl osmé jsme s rodinou vyrazili na vlak do Kroměříže. Žena s prckemvystoupili už v Kojetíně, já jsem pokračoval ještě kousek dál. Na stadion jsem dorazil s dostatečným předstihem, takže jsem se v klidu zaprezentoval a šel se trochu rozběhat. Na stadioně jsem pomalu vykroužil 3 km, mezi tím trochu pokecal se známýma a start byl tu. První kilometr byl ještě na dráze a pak se vyběhlo ze stadionu do Kroměříže.

Začátek byl velmi příjemný, značku 10 km jsem prběhl v čase přibližně 50 minut, což odpovídalo tomu co jsem si naplánoval, za desátým kilometrem už začínalo stoupání. Do 15 km bylo stále vše dobré, kopce jsem vybíhal po indiánsku, abych se zbytečně nezničil před Bunčem. Bohužel kousek před 15 km do mě vlítl nějaký hmyz, asi včela a dostal jsem žihadlo do rtu, což ovlivnilo celý zbytek maratonu. Za chvíli mi ret pěkně natekl a začalo mi být hodně vedro, když jsem si sundal rukavice a vyhrnul rukávy, tak se to zase obrátilo a byla zima. Pak nastoupila ještě pěkná žízeň. Na občerstvovačce kolem 18 km jsem do sebe nalil asi tři kelímky vody a trochu ionťáku. To na chvíli žízeň zahnalo, ale když jsem probíhal přes značku ½ maratonu, tak už byla zase zpět. Až na Bunč (25 km) jsem střídavě pobíhal a šel a trápila mě stále větší žízeň. Na Bunči jsem do sebe nalil co šlo a pustil jsem se do seběhů.

Ze začátku to šlo dobře, ale pak se pro změnu začaly ohlašovat křeče, takže jsem radši trochu zvolnil. Zbytek už byl víceméně pořád stejný. Z kopce pomalý seběh, do kopce spíš chůze a po rovině tak napůl. Na občerstvovačkách jsem se vždy zalíval vodou, ale po pár km už mě zas přepadla žízeň. Asi 10 km před cílem jsem na silnici míjel staršího pána s vlčákem. Prohodili jsme pár vět a dozvěděl jsem se, že v minulosti absolvoval chřibský maraton 10x.

Do cíle jsem doklopýtal s hrozným časem 4:24:00, jako jeden z posledních. Můj pátý maraton se moc nepovedl, ale jako zkušenost to bylo velmi zajímavé. Bodnutí od vosy bych koncem října nečekal. Doufám, že někdy v budoucnu se konečně dostanu pod čtyři hodiny.

Odkazy

• Propozice
• Výsledky
• Fotky

NAND flash paměti patří mezi nevolatilní paměti, použivané např. v paměťových kartách a flash discích. Jejich základním prvkem je tranzistor s plovoucím hradlem. Jedná se o unipolární tranzistor,jehož jedn hradlo má schopnost „uvěznit“ elektrony a tím uchovat informaci.

Tyto paměti byly vynalezeny v roce 1980 dr. Fujio Masuokou, který pracoval pro firmu Toshiba. První komerční flash pamět začal vyrábět Intel v roce 1988. Jednalo se paměť NOR, která pracuje na trochu odlišném principu než NAND. NAND paměti se dostaly mezi běžné uživatele v roce 1995 v paměťových kartách SmartMedia firmy Toshiba, jejichž kapacita se pohybovala v intervalu 2 až 128 MB. Od té doby se začaly masově prosazovat a dnes se běžně setkáváme s výměnnými médii s kapacitou v řádu desítek GB. Tady se již začínají projevovat omezení technologie NAND flash, zejména malá rychlost zápisu.

To je důvod, proč výrobci paměťových zařízení pátrají po nové a výkonnější technologii. V současnosti se jako nejperspektivnější jeví paměti typu ReRAM, PRAM a MRAM. Všechny tři svými parametry dalece překonávají stávající paměti. ReRAM (Resistive Random Access Memory) jsou založeny na memristorech a slibují až 10 000× vyšší rychlost.

PRAM (Phase-Change RAM) využívají unikátních vlastností chalkogenidových skel, které mohou být pomocí tepelných impulsů převáděny z krystalického do amorního stavu a zpět. Tyto paměti umožňují velmi rychlý zápis a při přepisu informace nevyžadují mazání. Také jejich degradace je několikanásobně pomalejší, což zaručuje delší životnost. Odhaduje se, že dokáží bezpečně uchovávat data po dobu 300 let.

MRAM (Magnetoresistive RAM) uchovávají informaci pomocí magnetických prvků. Ty jsou tvořeny dvojicí feromagnetických plátků oddělených izolační vrstvou. Jeden z plátků je trvale zmagnetován a má neměnnou polaritu. Polarita druhého se dá měnit pomocí vnějších impulsů. Toto uspořádání se nazývá spinový ventil. Výhodou těchto pamětí je energetická nenáročnost, nízká cena a velká rychlost.

Zdá se, že klasické flash paměti pomalu přestávají vyhovovat stále se zvyšujícím nárokům a brzy je bude nutné nahradit pokročilejšími technologiemi. Dá se očekávat, že to bude v horizontu tří až čtyř let. Potenciálních kandidátů je samozřejmě více, ale tyto tři typy pamětí se v současnosti jeví jako nejperspektivnější. Pokusím se o nich napsat v blízké době podrobnější články.