Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků

Supertěžké prvky, tzn. prvky s protonovým číslem větším než 100, tvoří konec periodické tabulky a jsou velmi zajímavým materiálem pro studium a výzkum v oblasti fyziky. Jejich příprava je obtížná a je založena na ostřelování terče z těžkého kovu, např. olova ionty.

Continue reading „Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků“

Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V

S rozvojem elektroautomobilů stoupají i nároky na elektronické součástky. V elektromobilech (a také např. v elektrických lokomotivách) se setkáváme s vysokými napěťovými úrovněmi v řádu stovek až tisíců voltů. To může konvenčním součástkám činit potíže, hlavně s ohledem na ztrátový výkon a životnost.

Continue reading „Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V“

Nové sloučeniny vzácných plynů FKrCF a FXeCF

Vzácné plyny jsou poměrně nereaktivní a dodnes je počet známých sloučenin poměrně malý. Proto je výzkum v této oblasti zajímavý, i když neskýtá moc šancí na praktické aplikace.

Continue reading „Nové sloučeniny vzácných plynů FKrCF a FXeCF“

Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace

Uhlíkové nanotrubice jsou allotropické modifikace uhlíku, lze je považovat za rozvinuté fullereny. Trubice lze vypěstovat jako jednostěnné (SWCNT – Single-Walled Carbon NanoTubes) nebo vícestěnné (MWCNT – Multi-Walled Carbon NanoTubes). Vícestěnné trubice můžeme popsat jako soustavu několika trubic s různým průměrem vložených do sebe.

Continue reading „Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace“

SiGe emitující světlo

Křemík se v elektronice využívá už hodně dlouhou dobu, ale pro ani křemík, ani odvozené materiály nejsou moc výhodné pro aplikace, kde je vyžadována emise světla. V nové práce je popsána metoda přípravy slitiny SiGe, která je pro tyto aplikace velmi výhodná.[1-3]

Continue reading „SiGe emitující světlo“

Fulleren obalený mědí – C60@Cu24

O fullerenech a jejich derivátech jsou tu psal už několikrát. Tentokrát nejde o exohedrální derivát fullerenu, kdy fullerenová klec obsahuje atom nebo molekulu, ale o molekulu fullerenu C60 uzavřenou v kleci tvořené 24 atomy mědi a 60 atomy kyslíku.

Continue reading „Fulleren obalený mědí – C60@Cu24“

Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík

Skleníkové plyny jsou známým ekologickým problémem, jednou z možností jejich eliminace je katalytická přeměna na využitelné plyny. Nedávno byla publikována práce popisující přípravu katalyzátoru, který dokáže přeměnit methan a oxid uhličitý na vodík a palivo.

Continue reading „Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík“

Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy

Graphdyin (GDY) je poměrně nový materiál se zajímavými vlastnostmi. Je to 2D materiál skládající se z benzenových kruhů (sp2 uhlíky) propojených butadienovými linkery (sp uhlíky). Tímto způsobem dochází k tvorbě rozsáhlého konjugovaného π-systému, struktura GDY sestává ze čtyř typů vazeb: C(sp2)-C(sp2), C(sp)-C(sp2), C(sp)-C(sp) a C(sp)≡C(sp).[1]

Continue reading „Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy“

Elektrochemická extrakce uranu z roztoku

Uran je velmi důležitý kov v energetickém průmyslu, jeho získávání jsem se tu už před lety věnoval. Nově objevená metoda umožňuje elektrochemicky zachytávat uran do chelátu připraveného z karboranu a až je potřeba, je možné ho zpětně uvolnit.

Continue reading „Elektrochemická extrakce uranu z roztoku“

Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu

Co je psáno, to je dáno – většinou to ale neplatí. Příkladem je chyba v programu pro výpočet chemických posunů, ten byl použit ve více než 150 publikacích.

Continue reading „Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu“