20. ročník festivalu je věnován tématům: „130 let historie neuniverzitního výzkumu v českých zemích“ a „Pracoviště Akademie věd ČR v boji s koronavirem COVID-19“.
Rubrika: Věda
Nanostroj měnící světlo na práci
Nanotechnologie hýbou světem a je to velmi živé vědecké odvětví. Jednou z nejzajímavějších oblastí je vývoj nanostrojů (molekulárních strojů), tzn. nanoskopických útvarů, které dokáží generovat pohyb. Zpravidla jsou živené chemickou energií, ale teď se povedlo vyrobit nanostroj, který mění světlo na mechanickou práci. Ukázku molekulárního motoru můžete vidět v odkazu [1].
Continue reading „Nanostroj měnící světlo na práci“Nobelovy ceny 2020
Máme tu další přehled Nobelových cen. Letos bylo udělení cen oznamováno v rozmezí 5. 10. – 12. 10..
Continue reading „Nobelovy ceny 2020“Degradace PET s využitím enzymů
Polyethylentereftalát, PET, je jeden z nejběžnějších plastů. Vyrábí se v obrovských množstvích (v roce 2016 bylo vyrobeno cca 56 miliónů tun) a samozřejmě ho obrovské množství končí na skládkách a pochopitelně i v přírodě. Recykluje se jen malá část, proto se hledají cesty na jeho biodegradaci.
Continue reading „Degradace PET s využitím enzymů“Nový subhydrid boru
Chemie boru je velmi zajímavá, tento prvek vytváří také řadu allotropních modifikací. Hydridy boru jsou strukturně zajímavá skupina sloučenin, nyní byl připraven nový subhydrid s rekordně nízkým obsahem vodíku, B104.67H3.[1]
Continue reading „Nový subhydrid boru“Supertwistacen – nová uhlíková spirála
S novými formami uhlíku se v poslední době roztrhl pytel, v nových JACSech vyšel článek o přípravě supertwistacenu, což je polyaromatická molekula tvořená čtyřmi propojenými superbenzenovými jednotkami.[1] Molekula má tvar spirály.
Continue reading „Supertwistacen – nová uhlíková spirála“Nejstarší žijící stromy datované pomocí radiokarbonové metody
Stromy jsou poměrně dlouhověké organismy, zvláště s ohledem na délku lidského života. Pomocí radiokarbonové metody byly nalezeny velmi staré duby v horách jižní Itálie.
Continue reading „Nejstarší žijící stromy datované pomocí radiokarbonové metody“Odsolení mořské vody pomocí MOFu
Nedostatek pitné vody je poměrně velký problém, proto se hledají levné a účinné cesty k odsolení mořské vody. Jednou z nových možností je využití porézních materiálů – MOFů.
Continue reading „Odsolení mořské vody pomocí MOFu“Průhledné solární články s rekordní účinností
Jedna z velmi zajímavých možností využití mrakodrapů je jako zdrojů energie, k tomu je nutné mít k dispozici vhodné materiály pro výrobu fotovoltaických článků, které zároveň slouží jako okna.
Continue reading „Průhledné solární články s rekordní účinností“Video – MASHA – Hmotnostní analyzátor supertěžkých atomů
Video z Fljorovovy laboratoře jaderných reakcí v Dubně.
Continue reading „Video – MASHA – Hmotnostní analyzátor supertěžkých atomů“Video – The Extraordinary Life Cycle of a Hornet Colony
Pěkné video o životě v sršní kolonii.
Continue reading „Video – The Extraordinary Life Cycle of a Hornet Colony“Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků
Supertěžké prvky, tzn. prvky s protonovým číslem větším než 100, tvoří konec periodické tabulky a jsou velmi zajímavým materiálem pro studium a výzkum v oblasti fyziky. Jejich příprava je obtížná a je založena na ostřelování terče z těžkého kovu, např. olova ionty.
Continue reading „Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků“Nitrid boritý rozkládá PFAS
PFAS (perfluorované alkeny) a jejich deriváty jsou průmyslově významné látky, ale je problém s jejich rozkladem v životním prostředí. Jedná se o poměrně odolné sloučeniny, které se rozkládají velmi pomalu.[1]
Continue reading „Nitrid boritý rozkládá PFAS“Tvrdší diamant
Diamant je velmi zajímavý materiál, nyní se podařilo najít strukturu tzv. pentadiamantu, který je tvrdší než přírodní diamanty.[1,2]
Continue reading „Tvrdší diamant“Laserová lednička
Laser není žádnou novinkou, často se používá na ohřev, excitaci molekul, měření vzdálenosti atd. Nedávno bylo nalezeno další využití tentokrát na chlazení polovodičových materiálů.[1,2]
Continue reading „Laserová lednička“Nejmenší motor na světě
Povedlo se vyvinout motor skládající se z pouhých šestnácti atomů, je deset tisíckrát menší než průměr lidského vlasu. Tento motor se pohybuje na rozhraní mezi klasickou mechanikou a kvantovým tunelováním.
Continue reading „Nejmenší motor na světě“Nový alotrop dusíku – černý dusík
Studium chování dusíku za vysokého tlaku přineslo zajímavý objev. Dusík vytvořil strukturu podobnou struktuře černého fosforu. Autoři označují tuto fázi jako černý dusík a jde o nový 2D materiál.
Continue reading „Nový alotrop dusíku – černý dusík“Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V
S rozvojem elektroautomobilů stoupají i nároky na elektronické součástky. V elektromobilech (a také např. v elektrických lokomotivách) se setkáváme s vysokými napěťovými úrovněmi v řádu stovek až tisíců voltů. To může konvenčním součástkám činit potíže, hlavně s ohledem na ztrátový výkon a životnost.
Continue reading „Miniaturní tranzistor z oxidu gallitého zvládne až 8000 V“Čistší moře díky rozložitelným plastům
Znečištění moře plastem je velký problém, jednou z cest, jak snížit dopady jsou rychle-rozložitelné plasty.
Continue reading „Čistší moře díky rozložitelným plastům“Nové sloučeniny vzácných plynů FKrCF a FXeCF
Vzácné plyny jsou poměrně nereaktivní a dodnes je počet známých sloučenin poměrně malý. Proto je výzkum v této oblasti zajímavý, i když neskýtá moc šancí na praktické aplikace.
Continue reading „Nové sloučeniny vzácných plynů FKrCF a FXeCF“Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace
Uhlíkové nanotrubice jsou allotropické modifikace uhlíku, lze je považovat za rozvinuté fullereny. Trubice lze vypěstovat jako jednostěnné (SWCNT – Single-Walled Carbon NanoTubes) nebo vícestěnné (MWCNT – Multi-Walled Carbon NanoTubes). Vícestěnné trubice můžeme popsat jako soustavu několika trubic s různým průměrem vložených do sebe.
Continue reading „Dvoustěnné uhlíkové nanotrubice pro elektro-optické aplikace“SiGe emitující světlo
Křemík se v elektronice využívá už hodně dlouhou dobu, ale pro ani křemík, ani odvozené materiály nejsou moc výhodné pro aplikace, kde je vyžadována emise světla. V nové práce je popsána metoda přípravy slitiny SiGe, která je pro tyto aplikace velmi výhodná.[1-3]
Continue reading „SiGe emitující světlo“Fulleren obalený mědí – C60@Cu24
O fullerenech a jejich derivátech jsou tu psal už několikrát. Tentokrát nejde o exohedrální derivát fullerenu, kdy fullerenová klec obsahuje atom nebo molekulu, ale o molekulu fullerenu C60 uzavřenou v kleci tvořené 24 atomy mědi a 60 atomy kyslíku.
Continue reading „Fulleren obalený mědí – C60@Cu24“Nové MOF s polovodivými vlastnostmi
MOF – Metal-Organic Framework – jsou skupinou porézních multifunkčních materiálů, které jsou v současnosti velmi populární. Nacházejí využití jako systémy pro ukládání plynů, v akumulátorech i solárních článcích.
Continue reading „Nové MOF s polovodivými vlastnostmi“Jednoduchá příprava BCN nanotrubic
Dopování grafenu je důležité pro úpravu jeho vlastností. Pokud do grafenové sítě zavedeme atomy dusíku a bóru, můžeme připravit tzv. borocarbonitridy s obecným vzorcem BxCyNz.
Continue reading „Jednoduchá příprava BCN nanotrubic“Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík
Skleníkové plyny jsou známým ekologickým problémem, jednou z možností jejich eliminace je katalytická přeměna na využitelné plyny. Nedávno byla publikována práce popisující přípravu katalyzátoru, který dokáže přeměnit methan a oxid uhličitý na vodík a palivo.
Continue reading „Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík“Laboratorní technika
V rámci projektů SOČ a Studenti píší wikipedii jsme začali pracovat na WikiKnize Laboratorní technika.
Continue reading „Laboratorní technika“MOSFET z černého fosforu
Současný vývoj technologií je závislý na neustálém zmenšování jednotlivých součástek, zmenšují se nejen rozměry, ale i spotřeba energie. Jednou ze základních komponent jsou tranzistory řízené elektrickým polem.[1,2]
Continue reading „MOSFET z černého fosforu“Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy
Graphdyin (GDY) je poměrně nový materiál se zajímavými vlastnostmi. Je to 2D materiál skládající se z benzenových kruhů (sp2 uhlíky) propojených butadienovými linkery (sp uhlíky). Tímto způsobem dochází k tvorbě rozsáhlého konjugovaného π-systému, struktura GDY sestává ze čtyř typů vazeb: C(sp2)-C(sp2), C(sp)-C(sp2), C(sp)-C(sp) a C(sp)≡C(sp).[1]
Continue reading „Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy“NMR in Food Analysis
Video od firmy Bruker o využití NMR v analýze potravin, zaměřeno hlavně na med.
Continue reading „NMR in Food Analysis“