Zachytávání CO2 je v dnešní době velmi aktuální téma. Známe poměrně velkou skupinu porézních materiálů, které mají tuto schopnost, ale komplikací pro praktické využití je nutnost vysušení vzduchu před vlastní adsorbcí. V časopise Science byl nedávno publikován nový mikroporézní materiál SGU-29 (pojmenován podle Sogang University v Koreji), který dokáže oxid uhličitý i z vlhkého vzduchu.
Continue reading „Nový mikroporézní materiál schopný zachycovat oxid uhličitý i v přítomnosti vody“
Nedávno byla publikována příprava a charakterizace nového, zajímavého kationtu xenonu. Xenon má oxidační číslo II, jeho strukturu lze popsat jako [XeOXeOXe]2+. V krystalickém stavu má tento kation strukturu zig-zag řetězce, a terminální atomy xenonu jsou eletrostaticky vázány ke kationtům [μ-F(ReO2F3)2]–, krystaly mají červeno-oranžovou barvu.
Continue reading „Nový dikation xenonu“Springer uvolnil několik zajímavých knih ze své produkce volně ke stažení. Akce je platná do konce října tohoto roku.
Relativní atomová hmotnost prvku je číslo, které získáme jako vážený průměr hmotností jednotlivých izotopů prvku, hmotnosti vážíme zastoupením izotopů v přírodním vzorku. U monoizotopických prvků je její hodnota prakticky neměnná, ale pokud je prvek směsí izotopů, může docházet v čase (příp. i v prostoru) ke změně jejich zastoupení.
V Chemical Communications vyšel nedávno článek z laboratoří NASA, ve kterém je testována příprava prekurzorů pro nikotinamid adenin nukleosid (NAD) v podmínkách panujících na kometách. Výsledky jsou opravdu zajímavé.
Continue reading „Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?“
Výzkum v oblasti nových a ještě lepších baterií je v současnosti poměrně bohatý, důvody jsou asi zřejmé. Jedním z nejperspektivnějších prvků je lithium, jeho velkým problém je nízké zastoupení v zemské kůře a tím i horší dostupnost a vysoká cena. Naproti tomu, hliník patří mezi nejrozšířenější prvky (přesně je 3. nejrozšířenější prvek v zemské kůře). Nedávno byl publikován zajímavá článek popisující baterii založenou na hliníku, která poskytuje napětí až 1,8 V a má poměrně dobrou kapacitu.[1]
Vědcům z MIT se povedlo ochladit slitinu (sloučeninu) NaK na extrémně nízkou hodnotu teploty – 500 nK. Za této teploty začaly molekuly NaK, přesněji 23Na40K vykazovat zajímavé vlastnosti.
Continue reading „Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty“
Nedávno byla publikována příprava nového anorganického aromatického iontu tvořeného atomy fosforu a dusíku.
V časopise Analytica Chimica Acta vyšlo pěkné review o metodách charakterizace fullerenů. Fullereny jsou velmi důležité sloučeniny nejen v oblasti nanochemie, a proto je nutné mít k dispozici metody, které dokáží fullereny identifikovat a separovat.
Continue reading „Characterisation and determination of fullerenes: A critical review“
Pěkné review o využití Ramanovy spektroskopie ve farmacii.
Nedávno vyšel článek, který se pokouší odpovědět na jednu ze zajímavých otázek z organické chemie – Kolik organických sloučenin může existovat? Současná výpočetní technika umožňuje rychlou práci s velkým množstvím dat, takže je možné nejen kombinatoricky vytvořit všechny možné struktury do určité hmotnosti molekuly, ale zároveň i posoudit, jestli mohou navržené molekuly existovat, tzn. dokáže vyloučit např. molekuly s velkými sterickými zábranami.
Křemík je průmyslově velmi důležitý prvek, jeho nejstabilnější allotrop má strukturu diamantu. Vzhledem k významu křemíku se hledají cesty, jak připravit nové allotropní modifikace, které by mohly mít zajímavé vlastnosti. Jednou z možností je jejich syntéza ze sloučenin s vysokým obsahem křemíku. Nedávno byla popsána příprava klathrátu Na4Si24, který byl následně využit pro tuto syntézu.
Continue reading „Nový allotrop křemíku“V Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie vyšel pěkný článek o historii intermetalických fází, Zintlových fází.
Karbyn je jedním z mnoha alotropů uhlíku, je tvořen řetězci uhlíku, kde buď střídá jednoduchá a trojná vazba, polyynová forma; (-C≡C-)n, nebo jsou všechny uhlíky propojeny dvojnou vazbou, kumulenová forma; (=C=C=)n. Podle výpočtů by se mělo jednat o velmi slibný materiál, s vynikajícími mechanickými vlastnostmi. Bohužel jeho příprava není jednoduchá, dosud se podařilo připravit řetězc s maximálně 44 atomy uhlíku.
Continue reading „Mechanicky vyvolaný přechod kov-izolátor v karbynu“
Nedávno jsem sepsal krátký článek o syntéze endohedrálního derivátu fulerenu H2O@C60. Tato látka byla využita ke studiu konverze jaderných spinových izomerů vody pomocí nízkoteplotní NMR spektroskopie. V dohledné době sepíšu podrobnější článek.
V Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie vyšlo krátké review o novinkách v oblasti polyhalogenidů.
Continue reading „Recent Discoveries of Polyhalogen Anions – from Bromine to Fluorine“
Prof. Kratochvíl vydal elektronicky další knihu – Podobnost v chemii.
Jako supertěžké prvky se označují prvky s protonovým číslem vyšším než 104. Před několika dny byla experimentálně potvrzena existence prvku s protonovým číslem 117. Aby byl nový prve uznán, je nutné jej prokazatelně připravit a charakterizovat minimálně ve dvou nezávislých laboratořích. V současné době nemá prvek 117 oficiální jméno a označuje se jako ununspetium (Uus). Předpokládaná elektronová konfigurace je [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5.
Continue reading „Supertěžký prvek 117 potvrzen“V Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie vyšel zajímavý článek1 o intermetalických fázích tvořích klecovité struktury podobné fullerenům.
I když dusík i fosfor patří do stejné skupiny v PSP, tak se jejich chování v mnohém odlišuje. Dusík vytváří velké množství oxidů, jako N2O, NO, N2O3, …, zatímco oxidy fosforu jsou založeny na adamantoidní kostře P4O6.
Jedno ze základních pravidel chemie říká, že vazba mezi atomy vzniká sdílením valenčních elektronů. Jak se nyní ukazuje, tak to nemusí být úplná pravda.
Continue reading „Základní pravidlo chemie neplatí, alespoň podle výpočtů“
V JACSech byl nedávno publikován článek o přípravě první sloučeniny s trojnou vazbou mezi osmiem a křemíkem.
Continue reading „Trojná vazba mezi osmiem a křemíkem“Na University of Colorado Boulder byl navržen nový způsob přeměny slunečního záření na energii.
Hymna pro chemiky.
Na internetu je nyní dostupná nová multimediální učebnice chemie pro gymnázia a střední školy. Obsahuje texty z obecné, anorganické a organické chemie a také z biochemie. Další částí je databáze pokusů a (zatím) prázdné fórum.
Rád bych upozornil na volně přístupnou knihu prof. Kratochvíla – Excerpta z teoretické chemie.
Cooperovy páry jsou důležitým pojmem v oblasti teorie supravodivosti. Normálně se elektrony snaží držet co nejdál od sebe, aby se minimalizovala elektrostatická repulze. Nedávno byl popsán děj, kdy dochází k tvorbě podobných uskupení, jako jsou Cooperovy páry v supravodičích, i v aromatických molekulách obsahujících benzenové jádro. Ke vzniku stačí ozářit molekulu fotonem o vhodné energii.
Continue reading „Objevena analogie Cooperových párů v aromatických molekulách“
Pro všechny středoškolské studenty, které zajímá a baví chemie je určen korespondenční seminář KSICHT. Nabízí zábavu, poučení a zajímavosti z nejrůznějších koutů chemie. Každoročně vycházejí čtyři série úloh, pořádají se společné výlety a ti nejlepší se mohou zúčastnit závěrečného soustředění na PřF UK.
Continue reading „11. ročník korespondenčního semináře KSICHT začal“
Všechny učebnice uvádějí, že fluor se v přírodě nevyskytuje v elementární formě, ale jak ukázal výzkum, není to tak úplně pravda.