V současné době je díky velmi pokročilé miniaturizaci dostupná celá řada tzv. couplingů, tzn. že spojíme dvě nebo i více analytických metod a jeden vzorek dokážeme analyzovat více způsoby. Výhodou tohoto přístupu je minimalizace spotřeby vzorku a zrychlení analýzy, někdy to ale může vést ke snížení citlivost nebo rozlišení použitých metod. Běžné jsou couplingy např. GC/MS, TG/IR, TG/MS, TG/DSC, … V nejnovějším čísle časopisu Analytical Methods vyšel článek o využití spojení Ramanovy mikroskopie a AFM pro analýzu bankovek a řidičských průkazů.
Continue reading „Documentoscopy by atomic force microscopy (AFM) coupled with Raman microspectroscopy: applications in banknote and driver license analyses“
Rubrika: Věda
Čtyři nové supertěžké prvky
Minulý týden bylo jedno z nejdůležitějších témat uznání čtyř supertěžkých prvků organizací IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry). Tím se oficiálně zaplnila (zatím) poslední perioda PSP. Nově uznané prvky nemají přiděleny definitivní názvy, a jsou označovány pouze podle jejich protonového čísla.
Continue reading „Čtyři nové supertěžké prvky“
Fluorido-iontové baterie
Výzkum materiálů použitelných pro baterie a akumulátory je v současnosti velmi intenzivní. Známe mnoho systémů, které se pro tyto účely využívají. Nejznámější a v praxi využívané jsou Li-Ion, Li-Pol, NiMH a NiCd akumulátory. V nejnovějším čísle časopisu Journal of Fluorine Chemistry vyšlo pěkné review (zatím jen ve stavu manuskriptu) o fluorido-iontových bateriích (FIB).[1] V těchto bateriích fungují fluoridové ionty jako přenašeče náboje.
MoS2 vykazuje supravodivost i v silném externím magnetickém poli
V oblasti vývoje supravodičů se často objevují zprávy o materiálech, které jsou supravodivé za rekordně vysokých teplot, ale mimo kritické teploty (TC) je důležitým parametrem i kritické magnetické pole, v kterém je materiál supravodivý. Tento parametr limituje praktické využití materiálu. V silném magnetickém poli může dojít, a také od jeho určité intenzity dochází, k zániku Cooperových párů a tím i supravodivosti materiálu.
Continue reading „MoS2 vykazuje supravodivost i v silném externím magnetickém poli“
Nový mikroporézní materiál schopný zachycovat oxid uhličitý i v přítomnosti vody
Zachytávání CO2 je v dnešní době velmi aktuální téma. Známe poměrně velkou skupinu porézních materiálů, které mají tuto schopnost, ale komplikací pro praktické využití je nutnost vysušení vzduchu před vlastní adsorbcí. V časopise Science byl nedávno publikován nový mikroporézní materiál SGU-29 (pojmenován podle Sogang University v Koreji), který dokáže oxid uhličitý i z vlhkého vzduchu.
Continue reading „Nový mikroporézní materiál schopný zachycovat oxid uhličitý i v přítomnosti vody“
Nový dikation xenonu
Nedávno byla publikována příprava a charakterizace nového, zajímavého kationtu xenonu. Xenon má oxidační číslo II, jeho strukturu lze popsat jako [XeOXeOXe]2+. V krystalickém stavu má tento kation strukturu zig-zag řetězce, a terminální atomy xenonu jsou eletrostaticky vázány ke kationtům [μ-F(ReO2F3)2]–, krystaly mají červeno-oranžovou barvu.
Continue reading „Nový dikation xenonu“Knihy z nakladatelství Springer ke stažení
Springer uvolnil několik zajímavých knih ze své produkce volně ke stažení. Akce je platná do konce října tohoto roku.
Atomová hmotnost ytterbia byla změněna
Relativní atomová hmotnost prvku je číslo, které získáme jako vážený průměr hmotností jednotlivých izotopů prvku, hmotnosti vážíme zastoupením izotopů v přírodním vzorku. U monoizotopických prvků je její hodnota prakticky neměnná, ale pokud je prvek směsí izotopů, může docházet v čase (příp. i v prostoru) ke změně jejich zastoupení.
Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?
V Chemical Communications vyšel nedávno článek z laboratoří NASA, ve kterém je testována příprava prekurzorů pro nikotinamid adenin nukleosid (NAD) v podmínkách panujících na kometách. Výsledky jsou opravdu zajímavé.
Continue reading „Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?“
NASA se na ISS pokusí vytvořit nejchladnější místo ve vesmíru
Studium chování hmoty za nízkých teplot je zajímavé a velmi důležité pro základní i aplikovaný výzkum. NASA plánuje vytvořit na ISS laboratoř, kde se bude snažit o dosažení extrémně nízké teploty – asi 100 pK. Umístění ve vesmíru je pro tyto účely velmi vhodné, umožňuje provozovat experimenty aniž by byly ovlivňovány gravitací. Laboratoř by měla být umístěna na ISS již v prosinci 2015.
Coldest spot in known universe: NASA to study almost absolute zero matter at ISS
Nové hliníkové baterie Al-ION
Výzkum v oblasti nových a ještě lepších baterií je v současnosti poměrně bohatý, důvody jsou asi zřejmé. Jedním z nejperspektivnějších prvků je lithium, jeho velkým problém je nízké zastoupení v zemské kůře a tím i horší dostupnost a vysoká cena. Naproti tomu, hliník patří mezi nejrozšířenější prvky (přesně je 3. nejrozšířenější prvek v zemské kůře). Nedávno byl publikován zajímavá článek popisující baterii založenou na hliníku, která poskytuje napětí až 1,8 V a má poměrně dobrou kapacitu.[1]
Nový rekord v kritické teplotě u supravodičů
Mnoho vědeckých týmů se snaží o zvýšení kritické teploty supravodičů. V Německu bylo nyní objeveno zajímavé chování sulfanu. 50 µm kousek sulfanu byl v diamantové kovadlině stlačen na tlak více než 200 GPa a ochlazen na teplotu několika kelvinů. Celý systém byl umístěn do magnetického pole a teplota byla postupně zvyšována.
Continue reading „Nový rekord v kritické teplotě u supravodičů“Nejsilnější supravodivý magnet vyroben
Oxford Instruments oznámil úspěšné zprovoznění nejsilnějšího, supravodivého magnetu. Intenzita magnetického pole generovaného tímto magnetem je 27 T. Byl vyroben kombinací 15 T magnetu pracujícího při 4,2 K a 12 T magnetu vyrobeného z HTS (High-Temperature Supercondutor) – YBCO.
Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty
Vědcům z MIT se povedlo ochladit slitinu (sloučeninu) NaK na extrémně nízkou hodnotu teploty – 500 nK. Za této teploty začaly molekuly NaK, přesněji 23Na40K vykazovat zajímavé vlastnosti.
Continue reading „Zajímavé chování molekul NaK za extrémně nízké teploty“
Nový aromatický ion z fosforu a dusíku
Nedávno byla publikována příprava nového anorganického aromatického iontu tvořeného atomy fosforu a dusíku.
Characterisation and determination of fullerenes: A critical review
V časopise Analytica Chimica Acta vyšlo pěkné review o metodách charakterizace fullerenů. Fullereny jsou velmi důležité sloučeniny nejen v oblasti nanochemie, a proto je nutné mít k dispozici metody, které dokáží fullereny identifikovat a separovat.
Continue reading „Characterisation and determination of fullerenes: A critical review“
Broadband 1H homodecoupled NMR experiments: recent developments, methods and applications
Pěkné review o metodách homonukleárního dekaplinku.
Castañar, L.; Parella, T. Magn. Reson. Chem. 2015. DOI: 10.1002/mrc.4238.
Raman Spectroscopy in Pharmaceutical Product Design
Pěkné review o využití Ramanovy spektroskopie ve farmacii.
The Chemical Space Project
Nedávno vyšel článek, který se pokouší odpovědět na jednu ze zajímavých otázek z organické chemie – Kolik organických sloučenin může existovat? Současná výpočetní technika umožňuje rychlou práci s velkým množstvím dat, takže je možné nejen kombinatoricky vytvořit všechny možné struktury do určité hmotnosti molekuly, ale zároveň i posoudit, jestli mohou navržené molekuly existovat, tzn. dokáže vyloučit např. molekuly s velkými sterickými zábranami.
První 400 MHz NMR magnet s cívkou z REBCA
V oblasti NMR magnetů a supravodivých magnetů obecně je velký tlak na optimalizaci parametrů těchto zařízení. Ať už jde o zvýšení provozní teploty a tím zlevnění provozu nebo zvýšení maximální proudové hustoty, které umožní zmenšit rozměry cívky a tím i kryostatu.
Continue reading „První 400 MHz NMR magnet s cívkou z REBCA“
Nový allotrop křemíku
Křemík je průmyslově velmi důležitý prvek, jeho nejstabilnější allotrop má strukturu diamantu. Vzhledem k významu křemíku se hledají cesty, jak připravit nové allotropní modifikace, které by mohly mít zajímavé vlastnosti. Jednou z možností je jejich syntéza ze sloučenin s vysokým obsahem křemíku. Nedávno byla popsána příprava klathrátu Na4Si24, který byl následně využit pro tuto syntézu.
Continue reading „Nový allotrop křemíku“The Zintl-Klemm Concept – A Historical Survey
V Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie vyšel pěkný článek o historii intermetalických fází, Zintlových fází.
Tajemství vysokoteplotní supravodivosti poodkryto
Princip vysokoteplotní supravodivosti je zatím neznámý. U supravodičů I. typu dochází ke spárování elektronů do tzv. Cooperových párů, tyto elektrony jsou k sobě vázány elektron-fononovou interakcí. Tento mechanismus, ale nemůže fungovat za vyšších teplot. Na základě nejnovějších výzkumů se zdá, že za vyšší teploty je tato interakce nahrazena magnetickou interakcí. Studium bylo provedeno na supravodiči CeCoIn5.
Mechanicky vyvolaný přechod kov-izolátor v karbynu
Karbyn je jedním z mnoha alotropů uhlíku, je tvořen řetězci uhlíku, kde buď střídá jednoduchá a trojná vazba, polyynová forma; (-C≡C-)n, nebo jsou všechny uhlíky propojeny dvojnou vazbou, kumulenová forma; (=C=C=)n. Podle výpočtů by se mělo jednat o velmi slibný materiál, s vynikajícími mechanickými vlastnostmi. Bohužel jeho příprava není jednoduchá, dosud se podařilo připravit řetězc s maximálně 44 atomy uhlíku.
Continue reading „Mechanicky vyvolaný přechod kov-izolátor v karbynu“
Konverze jaderných spinových izomerů v H2O@C60
Nedávno jsem sepsal krátký článek o syntéze endohedrálního derivátu fulerenu H2O@C60. Tato látka byla využita ke studiu konverze jaderných spinových izomerů vody pomocí nízkoteplotní NMR spektroskopie. V dohledné době sepíšu podrobnější článek.
Recent Discoveries of Polyhalogen Anions – from Bromine to Fluorine
V Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie vyšlo krátké review o novinkách v oblasti polyhalogenidů.
Continue reading „Recent Discoveries of Polyhalogen Anions – from Bromine to Fluorine“
Nová kniha – Podobnost v chemii
Prof. Kratochvíl vydal elektronicky další knihu – Podobnost v chemii.
Supertěžký prvek 117 potvrzen
Jako supertěžké prvky se označují prvky s protonovým číslem vyšším než 104. Před několika dny byla experimentálně potvrzena existence prvku s protonovým číslem 117. Aby byl nový prve uznán, je nutné jej prokazatelně připravit a charakterizovat minimálně ve dvou nezávislých laboratořích. V současné době nemá prvek 117 oficiální jméno a označuje se jako ununspetium (Uus). Předpokládaná elektronová konfigurace je [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5.
Continue reading „Supertěžký prvek 117 potvrzen“More of the “Fullercages”
V Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie vyšel zajímavý článek1 o intermetalických fázích tvořích klecovité struktury podobné fullerenům.
Export NMR spekter do ASCII v TopSpinu
Jednoduchý a názorný návod, jak převést NMR spektra do ASCII v TopSpinu: