Materiály vykazující trvalou fotovodivost (PPC – Persistent PhotoConductivity) snižují svůj ohmický odpor po ozáření světlem a tento stav pak přetrvává i po vypnutí zdroje světla.
Continue reading „Využití trvalé fotovodivosti k vytváření vodivých cest v SrTiO3“
Rubrika: Věda
Praktické využití materiálů založených na grafenu
Grafen, dvourozměrný alotrop uhlíku, je známý od roku 2004. Připravuje se exfoliací grafitu nebo oxidu grafitu. Výzkum v oblasti grafenu a jeho modifikací je v současnosti velmi žhavým tématem, nedávno vyšlo review o materiálech založených na grafenu a jejich aplikacích v oblasti palivových a solárních článků, Li-ION baterií a superkondenzátorů.[1]
LHC objevil novou částici, těžší než proton
Large Hadron Collider (LHC) je největší urychlovač částic na světě, jde o cyklotron o průměru 27 km, který je uložen v hloubce 50—150 m na území Francie a Švýcarska. V provozu je od roku 2008. Jedním z hlavních cílů výzkumu na LHC je objevování nových částic.
Continue reading „LHC objevil novou částici, těžší než proton“
Nové možnosti 3D tisku – odstraňování pomocných struktur
3D tisk je v současnosti velmi populární a technicky zajímavou disciplínou. Umožňuje poměrně snadno vyrábět i komplikovanější součástky nebo objekty. Samozřejmě se neustále pracuje na zlepšování možností, ať už vývojem nových materiálů, 3D tiskáren nebo SW. Nedávno byl publikován článek, kde je popsána příprava 3D mikrostruktur obsahujících snadno degradovatelné vazby, tzn. že lze při výrobě objektu použít pomocné, podpůrné struktury, které budou před finalizací selektivně odstraněny (vymazány).
Continue reading „Nové možnosti 3D tisku – odstraňování pomocných struktur“
Kalibrační křivka pomocí LibreOffice Calc a Gnuplotu
S tvorbou kalibrační křivky se setkal skoro každý, kdo se dostal do laboratoře, ať už během výuky nebo zaměstnání. V tomto článku bych chtěl ukázat, jak tento úkol zvládnout s využitím LibreOffice Calc a GNUPlotu. Ukázka ručního výpočtu je zde.
Stabilní chelát berkeličitého iontu
Berkelium, Bk, je radioaktivní aktinoid, jeho chemie zatím není příliš prozkoumaná. Nejstabilnější jsou sloučeniny v oxidačním čísle +III, známé, ale méně stabilní jsou i sloučeniny v oxidačních číslech +II a +IV. Berkeličité sloučeniny jsou nestabilní a jejich příprava vyžaduje silné oxidační činidlo. Výzkumníkům z Lawrence Berkeley National Laboratory se podařilo připravit první stabilní sloučeninu BkIV.[1,2]
Odsolování mořské vody pomocí grafenoxidových sít
Grafen a grafenoxid patří v současnosti mezi velmi populární materiály a jejich aplikační možnosti se neustále rozšiřují.
Continue reading „Odsolování mořské vody pomocí grafenoxidových sít“
Obecné odvození a kvantifikace třetího zákona termodynamiky
Termodynamika je obor fyziky zabývající se procesy spojenými s teplem a tepelnými jevy. Je založena na šesti postulátech, čtyři z nich se označují jako nultá až třetí věta termodynamiky.
Optimalizace supravodivých vlastností YBCO pomocí grafenoxidu
Grafen a supravodiče jsou dvě důležitá témata dnešní doby a samozřejmě se i navzájem proplétají. V nově publikované práci byl zkoumán vliv přídavku grafenoxidu do vysokoteplotního supravodiče YBCO na jeho supravodivé vlastnosti.[1]
Continue reading „Optimalizace supravodivých vlastností YBCO pomocí grafenoxidu“
Nová sloučenina helia – Na2He
Chemie vzácných plynů je poměrně chudá, takže objev jakékoliv nové sloučeniny je poměrně významnou událostí. Helium je velmi nereaktivní a dosud nebyla známa žádná sloučenina, která by obsahovala vazbu He s jiným prvkem. Pouze byly připraveny komplexy helia, kde bylo helium uzavřeno uvnitř fullerenu. Naproti tomu sodík je velmi reaktivní prvek a tvoří ochotně sloučeniny s téměř všemi prvky.
Pomocí 3D tisku byla poprvé vyrobena plně funkční kůže
Vědcům z Universidad Carlos III de Madrid (UC3M) se ve spolupráci s firmou BioDan Group podařilo připravit první funkční vzorek kůže pomocí 3D tisku.[1]
Continue reading „Pomocí 3D tisku byla poprvé vyrobena plně funkční kůže“
Nový pohled na vznik MOFů
MOFy (Metal-Organic Frameworks) jsou sloučeniny patřící do skupiny koordinačních polymerů. Jde o kovové ionty nebo klastry, které jsou koordinovány organickými ligandy a vytvářejí 1D, 2D nebo 3D-struktury. Tyto polymery jsou také často porézní.[1]
Continue reading „Nový pohled na vznik MOFů“
Rekordní molekulární polyedr připraven pomocí self-assembly
Příprava větších struktur je poměrně náročná na řízení procesu, aby vznikal žádaný produkt a ne další možné vedlejší produkty, a tato náročnost stoupá s počtem jednotek, z nichž strukturu budujeme. V časopise Nature byla publikována příprava největšího známého polyedru ze 144 jednotek.
Continue reading „Rekordní molekulární polyedr připraven pomocí self-assembly“
V MIT vyrobili porézní 3D-grafen
Porézní, 3D forma grafenu, vyvinutá v MIT je desetkrát pevnější než ocel a mnohem lehčí.
Continue reading „V MIT vyrobili porézní 3D-grafen“
Rok 2016 v chemii
Blížící se konec roku 2016 vybízí k vytváření přehledů nejzajímavějších událostí v různých oborech, na webu Compound Interest byl zveřejněn zajímavý poster, který shrnuje důležité události roku 2016 v chemii.
Continue reading „Rok 2016 v chemii“
e-Mole č. 7-8
Krátce před štědrým dnem vyšlo další číslo časopisu e-Mole. Hlavním tématem tohoto čísla je GIS – Geografický Informační Systém. Dále čtenáři naleznou několik zajímavých rozhovorů, recenzi webu chemickeprvky.cz, další články k 3D tisku a několik návodů.
Continue reading „e-Mole č. 7-8“
Krystalová struktura XeO3
Oxid xenonový je prvním připraveným a charakterizovaným oxidem xenonu. Je to bezbarvá, pevná látka, velice citlivá na mechanické a teplotní šoky, velmi ochotně se explozivně rozkládá za uvolnění elementárního xenonu a kyslíku. Je velmi silným oxidačním činidlem, při kontaktu s organickými látkami reaguje explozivně. Je jen velmi slabě kyselinotvorný, ve vodném roztoku prakticky nedisociuje (roztok je nevodivý).
Continue reading „Krystalová struktura XeO3“
Nový perovskit může být základem pro další generaci datových médií
Vědci z EPFL vyvinuli nový perovskit, který může být základem pro vývoj nové generace pevných disků.
Názvy nových prvků schváleny IUPACem
28. listopadu 2016 byly organizací IUPAC schváleny názvy pro poslední čtyři (dosud nepojmenované) prvky ze sedmé periody PSP.
Nové názvy byly navrženy k veřejné diskuzi před pěti měsíci.
Hydrogenovaný grafen
Grafen je zajímavý, nový a poměrně důležitý alotrop uhlíku. Jedno z jeho možných využití je v oblasti polovodičové techniky, kde by mohl sloužit jako nástupce křemíku. Pro tyto účely se studují jeho modifikace, které silně ovlivňují polovodivé vlastnosti.
Continue reading „Hydrogenovaný grafen“
Nobelovy ceny 2016 – 2. díl
V dřívějším příspěvku jsme se podívali na první tři letošní Nobelovy ceny, v tomto se podíváme na zbývající, tzn. Nobelovu cenu za mír, ekonomii a literaturu.
Continue reading „Nobelovy ceny 2016 – 2. díl“
Nobelovy ceny 2016 – 1. díl
V tomto týdnu ve dnech pondělí až středa byly vyhlášeny Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, fyziku a chemii, zbylé tři budou oznámeny v následujících dnech.
Continue reading „Nobelovy ceny 2016 – 1. díl“
Křemíkový kompozit pro vysokokapacitní Li-ION baterie
Li-ION baterie jsou v dnešní době velmi oblíbené, hlavními důvody jsou nízká hmotnost, vysoké napětí, malé samovybíjení a také nevykazují tzv. paměťový efekt. První Li-ION baterie byly komerčně dostupné v roce 1991, od té doby prošly mnoha modifikacemi. Jednou z možností, jak zvýšit jejich kapacitu je úprava materiálu anody. Z tohoto pohledu se jako nejvýhodnější jeví čistý křemík, který má teoretickou kapacitu až 4200 mAh.g-1, což je více než desetinásobná hodnota oproti grafitu (370 mAh.g-1), který se používá v komerčních akumulátorech.
Continue reading „Křemíkový kompozit pro vysokokapacitní Li-ION baterie“
Nové anorganické analogy benzenu
Benzen je velmi dobře známá organická sloučenina, a je také typickým příkladem aromatických sloučenin. Anorganické analogy benzenu jsou poměrně vzácné, první byl připraven roku 1926, šlo o borazine B3N3H6.[1] Nyní byl v JACSech publikován článek o přípravě dalších dvou sloučenin, jejichž jádro se skládá z křemíku a arsenu nebo fosforu.[2]
Continue reading „Nové anorganické analogy benzenu“
Ultratenké, průhledné tranzistory pro ohebné displeje
Ohebné displeje nejsou úplnou novinkou, už se s nimi můžeme setkat, i když zatím velmi omezeně, i v reálném životě.[1,2] Jejich výhody jsou poměrně zřejmé, umožní např. přenášet tablet podobně jako noviny v ruličce, budou odolnější vůči poškození, apod. Jednou z jejich možných aplikací je v oblasti Internetu věcí (Internet of Things), hlavně v displejích, které mají být součástí oblečení.
Continue reading „Ultratenké, průhledné tranzistory pro ohebné displeje“
Nový proces umožňuje přípravu velkých a ultra-tenkých 2D materiálů
Vědci vyvinuli nový způsob, jak rychle, snadno a šetrně k životnímu prostředí získat z bulkového nitridu boritého (BN) 2D materiál.
Continue reading „Nový proces umožňuje přípravu velkých a ultra-tenkých 2D materiálů“
Zintlovy fáze založená na bismutu jako perspektivní materiály pro termoelektrické materiály
Mezinárodní tým, pod vedením vědců z University of Houston, popisuje rekordní termoelektrický výkon, z dosud málo prostudované Zintlovy fáze založené na bismutu. Výzkum by mohl vést k nové třídě termoelektrických materiálů.
e-Mole č. 6
Vyšlo další číslo elektronického časopisu e-Mole.cz.
Continue reading „e-Mole č. 6“
Cyklický oligomer ferrocenu
Ferrocen je velmi zajímavou a důležitou sloučeninou železa, je tvořen dvěma cyklopentadienylovými kruhy, mezi nimiž je iont Fe2+. Poprvé byl připraven již roku 1951 a od té doby byla připravena obrovská řada jeho derivátů. V časopise Nature Chemistry byl publikován článek o přípravě prvního cyklického oligomeru ferrocenu.[1,2]
Článek popisuje přípravu cyklického hexameru ferrocenu, jednotlivé ferroceny jsou propojeny vazbou C-C mezi cyklopentadienylovými kruhy. Oligomer byl připraven jednokrokovou syntézou vycházející z 1,1´-disubstituovaného ferrocenu. Reakce poskytla směs produktů, která byla rozdělená pomocí sloupcové chromatografie.
Návrhy na jména prvků 113, 115, 117 a 118 schváleny
Uznání a pojmenování nových prvků je poměrně zdlouhavý proces. Organizace IUPAC oznámila 9.6. návrhy na pojmenování čtyř nových prvků s protonovými čísly 113, 115, 117 a 118.[1] Tím bude zcela zaplněna 7. perioda PSP, což udělá radost hlavně začínajícím studebntům chemie.
Continue reading „Návrhy na jména prvků 113, 115, 117 a 118 schváleny“