Vyšlo další číslo časopisu Vesmír. Časopis vřele doporučuji všem zájemcům o informace z různých vědních oborů. Hlavním tématem pátého čísla je Adaptace.
Continue reading „Vesmír 2023/5“Rubrika: Věda
Před 70 lety byla publikována molekulární struktura DNA
Deoxyribonukleová kyselina, DNA, je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných. Její struktura byla dlouho záhadou, před 70. lety došlo k jejímu objasnění.
Continue reading „Před 70 lety byla publikována molekulární struktura DNA“Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů
Fotosyntéza je velice důležitý proces, během kterého dochází k ukládání energie slunečního záření do chemických sloučenin. Konkrétně dochází k reakci oxidu uhličitého a vody za vzniku cukrů. Celý proces je podmíněn přítomností slunečního záření. Tento proces je znám a studován velmi dlouho, ale i tak je stále možné v něm najít nové věci uplatnitelné v praxi.
Continue reading „Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů“Video – Struktura kovů
Pěkné video o struktuře kovů a základních krystalových mřížkách.
Continue reading „Video – Struktura kovů“Video – Těžba a výroba mědi
Průmyslové výroby jsou zpravidla velmi zajímavé a obsahují technologicky náročné kroky. Také je pro běžného člověka složité se na detaily těchto výrob podívat. Následující video v necelých dvanácti minutách ukazuje klíčové momenty těžby surovin a jejich zpracování do podoby kovové mědi. Jednoho z nejvyužívanějších kovů v dnešní civilizaci.
Continue reading „Video – Těžba a výroba mědi“Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení
Jako nositelná elektronika (Wearable Electronics) se označují zařízení, která jsou uzpůsobená pro nošení na těle člověka nebo v jeho oblečení. Jednou z velkých konstrukčních obtíží je napájení pro tyto zařízení, do budoucna se počítá např. s různými typy triboelektrických generátorů, ale ty zatím nejsou k dispozici, alespoň ne v rozumné cenové hladině.
Continue reading „Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení“Vesmír 2023/2
Vyšlo další číslo časopisu Vesmír. Časopis vřele doporučuji všem zájemcům o informace z různých vědních oborů.
Continue reading „Vesmír 2023/2“Review – Samoopravovací polymery pro elektroniku a energetiku
Nedávno vyšlo zajímavé a rozsáhlé review, které se zaobírá tzv. samoopravovacími polymery (Self-Healing Polymers) pro energetiku a elektroniku.[1]
Continue reading „Review – Samoopravovací polymery pro elektroniku a energetiku“Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku
Fotonika je technologický obor, který pracuje s fotony (kvanty elektromagnetického záření). Její počátek lze spojit s objevem LASERu v roce 1960. V praxi se můžeme s fotonikou potkat např. v optických senzorech, LIDARech, různých aplikacích laseru (laserových tiskárnách), apod. Rozvoji fotoniky zatím brání hlavně absence vhodných materiálů, jedním z perspektivních je niobičan lithný, LiNbO3.[1,2]
Continue reading „Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku“NMR-Challenge.com – Interpretace NMR spekter
NMR skupina UOCHB zveřejnila interaktivní webovou aplikaci NMR Challenge, kde si můžete vyzkoušet interpretaci 1D a 2D NMR spekter.
Continue reading „NMR-Challenge.com – Interpretace NMR spekter“Grafulleren – nový alotrop uhlíku
Uhlík je zajímavý prvek, kromě své nezastupitelné role v organické chemii, vytváří i poměrně velké množství alotropických modifikací. Kromě běžných forem jako je grafit a vzácnější diamant, jde např. o grafen, fullereny a uhlíkové nanotrubice.
Continue reading „Grafulleren – nový alotrop uhlíku“Rok 2022 ve vědě
Přehled některých zajímavých událostí ve vědě v právě uplynulém roce 2022.
Continue reading „Rok 2022 ve vědě“Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem
Vzácné plyny patří mezi málo reaktivní prvky, ale dnes už od nich známe poměrně velké množství sloučenin. Xenon je z tohoto pohledu asi nejreaktivnější, v nově publikovaném článku je popsána sloučenina obsahující XeF2 jako ligand koordinovaný k bismutitému kationtu.
Continue reading „Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem“Video z mise Artemis I
Artemis I byl druhý nepilotovaný let lodi Orion. Start byl několikrát odložen, nakonec se uskutečnil 16. listopadu 2022, Orion strávil ve vesmíru skoro 25 a půl dne, velkou část z toho strávil u Měsíce. Přistání proběhlo 11. prosince.
Continue reading „Video z mise Artemis I“Mechanika – sbírka řešených úloh
Na tomto webu se moc s mechanikou nepotkáte, ale jde nepochybně o velmi důležitou část fyzika. Nedávno byla zveřejněna sbírka řešených úloh z mechaniky. Autorkou je prof. Jana Musilová z PřF MU.
Termojaderná fúze v tokamacích – jak to funguje a dočkáme se konečně elektrárny?
Pozvánka na přednášku Ing. Ondřeje Fickera z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v rámci semináře Učitelé&Vědci. Přednáška se koná v úterý 6. 12. v 17:00.
Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov
Slitinu sodíku s draslíkem znají hlavně chemici a někteří fyzici, do obecného povědomí se zatím moc nezapsala. Nově vydané review shrnuje dosavadní znalosti o této zajímavé látce a ukazuje na možné aplikace.
Continue reading „Slitina NaK – nedoceněný kapalný kov“Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research
Ramanova spektroskopie je metoda molekulové spektroskopie, využívá interakce elektromagnetického záření se vzorkem ke sledování rotačních a vibračních přechodů v molekulách vzorku. Jde o důležitou metodu pro chemiky, geology i biology. Aktuální review v Journal of the American Chemical Society shrnuje možnosti využití v biologii jako náhrada fluorescenčního zobrazování.[1]
Continue reading „Raman Spectroscopy for Chemical Biology Research“Science of the James Webb Telescope Explained!
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je aktuálně jeden z nejzajímavějších počinů vesmírného výzkumu. Následující video (v angličtině) pěkně shrnuje základní informace o dalekohledu.
Continue reading „Science of the James Webb Telescope Explained!“Porézní MOFy pro skladování vodíku
Spalování fosilních paliv je velkým problémem, nejen ekologickým. Proto se hledají alternativní cesty, jak získávat energii. Jednou z perspektivních je tzv. vodíkové hospodářství, které je založeno na přeměně vodíku na vodu. Tím získáme zdroj energie, který neprodukuje CO2, ani jiné skleníkové plyny. Jedním ze základních problémů je skladování vodíku, ten je moc malý a lehký a proto je skladování v plynném i kapalném stavu velmi neekonomické.
Continue reading „Porézní MOFy pro skladování vodíku“Noc vědců 2022
V pátek 30. září v 18 hodin startuje tradiční Noc vědců. Letošní téma je Všemi smysly. Program a seznam zapojených institucí najdete na oficiálním webu akce. Dál najdete i pár fotek a video.
Continue reading „Noc vědců 2022“Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků
Spektrometrie je skupinou velmi důležitých metod, jedním z klíčových kroků je rozklad záření na jednotlivé vlnové délky, monochromatizace a měření intenzity záření. Vědci z TU v Drážďanech vyrobili senzor, který zvládne identifikovat vlnové délky na zcela novém principu a je poměrně levný a malý, na rozdíl od běžných spektrometrů.
Continue reading „Tenkovrstvý organický senzor pro detekci padělků“Nový rekord v síle magnetického pole – 45,22 T
Čínský institut SHMFF (Steady High Magnetic Field Facility) se povedlo překonat rekord MagLab v hodnotě stabilního magnetického pole.[1,2,3]
Continue reading „Nový rekord v síle magnetického pole – 45,22 T“Nejdelší vodivý molekulární drát
Se zmenšováním elektroniky vyvstává nutnost hledání nových technických řešení. Pro molekulární elektronikou jsou nezbytné lineární molekuly, které dokáží vést elektrický proud. Nyní se podařilo připravit vodivou molekulu o délce 2,6 nm. Pro srovnání, délka vazby C-C je 0,15 nm a průměr benzenového kruhu je 0,25 nm.
Continue reading „Nejdelší vodivý molekulární drát“První obrázek z JWST
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, největší současný vědecký projekt, byl úspěšně zprovozněn a nakalibrován. V pondělí 11. července byl zveřejněn první obrázek malé části velmi vzdáleného vesmíru, na obrázku je kupa galaxií SMACS 0723,[1] která je od nás vzdálená 4,6 miliardy světelných let.
Continue reading „První obrázek z JWST“Nová metoda ekologické recyklace plastů
Plastový odpad je velkým problémem dneška, množství odpadu narůstá a současné metody recyklace nejsou zdaleka optimální a jejich ekologický přínos je stále velmi nízký.
Continue reading „Nová metoda ekologické recyklace plastů“Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků
Studium procesů probíhajících za extrémně vysokých tlaků je velmi důležité pro vývoj materiálů. Např. pro studium exotických mechanismů supravodivosti, příp. krystalických fází nestabilních za běžného tlaku, apod. Nástroj, který umožňuje dosažení extrémních tlaků, je tzv. diamantová kovadlina.
Continue reading „Diamantová kovadlina – nástroj pro dosahování extrémních tlaků“KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců
Kreslení chemických vzorců je pro chemiky nezbytnou součástí života. Programů je dostupných spousta jak pro Windows, tak i pro Linux. Většina lepších editorů je ale placená, zpravidla se jedná o hodně vysokou částku. Kolega mě upozornil na program KingDraw, který je velmi podobný oblíbenému ChemDraw, ale je zdarma.
Continue reading „KingDraw – Software na kreslení chemických vzorců“Tvrdý jako diamant, ohebný jako plast
U materiálů nás samozřejmě zajímají mechanické vlastnosti, které optimalizujeme s ohledem na plánované využití materiálu. Zajímavou kombinaci vlastností se podařilo připravit v Carnegie Institution for Science ve Washingtonu.
Continue reading „Tvrdý jako diamant, ohebný jako plast“LHC je po třech letech znovu v provozu
V dubnu byl po druhé velké odstávce znovu spuštěn velký hadronový urychlovač, LHC. Očekává se, že v součsné konfiguraci bude v provozu do roku 2026.
Continue reading „LHC je po třech letech znovu v provozu“