V této přednášce bude nejprve přiblížen zajímavý svět fotonických a plazmonických nanostruktur a jejich interakce s elektromagnetickým zářením, pomocí jednoduchých příkladů a ukázek (plazmony, fotonické krystaly, metamateriály). Pozornost bude dále věnována několika vybraným zajímavým problematikám, kterými jsme se v poslední době teoreticky zabývali v rámci našeho výzkumu, jako např. subvlnovým mřížkovým vlnovodům, využití pokročilých plazmonických struktur pro senzorické aplikace, nelokální rezonanční odezvě plazmonických struktur, možnostem nereciprokého (jednosměrného) chování struktur pomocí magnetooptického jevu, povrchovým plazmonům v grafenu, apod. Závěrem bude pozornost věnována možnostem simulací takovýchto fotonických nanostruktur.
Continue reading „Doc. Richter: Pokročilé funkcionality v subvlnových fotonických a plazmonických strukturách“Rubrika: Věda
dr. Hruška: O hledání sonických krystalů [Fyz. čtvrtek, on-line]
Sonické krystaly jsou periodická uspořádání makroskopických prvků, která modifikují průchod akustických vln obdobně, jako krystalické látky šíření vln optických. Významný je zejména výskyt pásmové zádrže, jejíž parametry lze ladit a kombinovat s dalšími efekty modifikujícími přenos. Budeme se věnovat základním principům fungování sonických krystalů, jejich možným aplikacím a v neposlední řadě tomu, kde všude je lze přirozeně nalézt.
Continue reading „dr. Hruška: O hledání sonických krystalů [Fyz. čtvrtek, on-line]“dr. Hospodková: Nitridové polovodiče kolem nás – Fyzikální čtvrtek
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu tzv. nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny – galliem, indiem a hliníkem. Jejich význam neustále roste a již nyní tyto polovodiče každý den využíváme, aniž bychom si to uvědomovali. Pojďme si ukázat, v čem spočívají výhody těchto polovodičů, kde všude se s nimi setkáváme a pokusme se odhadnout, jaká je jejich budoucnost.
Continue reading „dr. Hospodková: Nitridové polovodiče kolem nás – Fyzikální čtvrtek“Fyzikální čtvrtek: Nanostruktury v součástkách s kvantověrozměrovými efekty
V této přednášce bude stručně popsán princip epitaxního růstu z hlediska přípravy polovodičových nano-hetero-struktur, jmenovitě kvantových jam (QWs) a kvantových teček (QDs), které se připravovaly i na našem pracovišti v posledních 30 letech.
Continue reading „Fyzikální čtvrtek: Nanostruktury v součástkách s kvantověrozměrovými efekty“Fyzikální čtvrtek – Sluneční vítr – prof. Kulhánek
Sluneční vítr je neustávající proud částic, kterou zaplavuje Sluneční soustavu naše centrální hvězda – Slunce. Sluneční vítr má v lecčems podobnost se skutečným větrem. Jsou v něm poryvy, dokáže přenášet zvuk a vytvářet víry, ovšem nikoli na vodní hladině, ale na bocích magnetosféry naší Země. Sluneční vítr s sebou nese magnetické pole, které může způsobit magnetické bouře i polární záře. Teprve v posledních letech se dozvídáme, jak sluneční vítr vypadá v těsném okolí Slunce a jak se mění na periferii Sluneční soustavy.
Continue reading „Fyzikální čtvrtek – Sluneční vítr – prof. Kulhánek“Desalinační baterie bez membrány a s vysokou účinností
Odsolování mořské vody je důležitou cestou k pitné vodě, ale současné postupy jsou energeticky velmi náročné nebo pomalé. V nové publikaci čínských autorů je popsána baterie, která zvládne odsolování i výrobu a ukládání energie.
Continue reading „Desalinační baterie bez membrány a s vysokou účinností“Nová, zelenější metoda recyklace plastů
Recyklace plastů je důležitým procesem, který může lidstvu ušetřit spoustu neobnovitelných surovin a tak může pomoci snížit objem odpadu. V dnešní době spotřeba plastů stoupá, podepisují se na tom samozřejmě i opatření ve vztahu k pandemii. Nově publikované metoda depolymerizace je energeticky méně náročná než starší metody.[1,2]
Continue reading „Nová, zelenější metoda recyklace plastů“Oblečení, které udělá z těla baterii
V současnosti probíhá intenzivní výzkum tzv. oblékatelných zařízení (Wearable Devices). To jsou zařízení, které je možné vestavět do běžného oblečení. Jedním z mnoha problémů, které je nutno vyřešit, je napájení těchto zařízení.
Continue reading „Oblečení, které udělá z těla baterii“Možnosti průmyslové výroby fullerenů
První fulleren, C60, byl připraven už roku 1985. Jejich význam od té doby stoupá, velkým problémem, ale je jejich výroba. Metoda poskytující velké množství fullerenů v dostatečné kvalitě a za dobrou cenu je zatím ve vývoji.
Continue reading „Možnosti průmyslové výroby fullerenů“Nový aerogel dokáže získat až 6 kg vody denně
Pitná voda je v některých oblastech nedostatkové zboží, čištění vody je náročný proces vyžadující speciální zařízení. Nyní se povedlo připravit materiál, který dokáže získávat vodu ze vzduchu a nepotřebuje k tomu žádnou další infrastrukturu.[1]
Continue reading „Nový aerogel dokáže získat až 6 kg vody denně“Mechanochemická syntéza amoniaku
Amoniak (NH3) je jednou z nejdůležitějších syntetických surovin, připravuje se převážně Haberovým-Boschovým procesem, kdy jsou dusík a vodík vystaveny tlaku 100 atmosfér (přibližně 10 MPa) a teplotě 500 °C. Tato syntéza je energeticky extrémně náročná, spotřebuje zhruba 1 % z celosvětové produkce energie a je odpovědná za 1,4 % emisí oxidu uhličitého.[5] Nyní byla publikována metoda, která slibuje výrobu amoniaku mechanochemicky za atmosférického tlaku a při teplotě 45 °C.[1,2]
Continue reading „Mechanochemická syntéza amoniaku“Video – Room Temperature Superconductors Will Change Everything
O supravodivosti za vysokých teplot jsem tu už párkrát psal, tady je zajímavé video obsahující záběry použitých aparatur.
Continue reading „Video – Room Temperature Superconductors Will Change Everything“dr. Drábová: Jaderné rozjímání [Fyz. čtvrtek, on-line]
Pozvánka na on-line fyzikální čtvrtek. Přednášet bude Ing. Dana Drábová, Ph.D., dr. h. c. mult. (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), sledovat přednášku bude možné sledovat na youtube.
Continue reading „dr. Drábová: Jaderné rozjímání [Fyz. čtvrtek, on-line]“Brian Greene and Sir Roger Penrose: World Science U Q+A Session
Konverzace s Rogerem Penrosem, nositelem letošní Nobelovy ceny za fyziku.
Continue reading „Brian Greene and Sir Roger Penrose: World Science U Q+A Session“Bičák, Bursa, Krtouš, Ledvinka, Pejcha, Semerák: Černé díry – Nobelova cena 2020
Záznam mimořádné přednášky (jinak druhé v pořadí v zimním semestru 2020) v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK, z 22. 10. 2020 na téma: Nobelova cena 2020 za černé díry. Tato mimořádná přednáška byla aktuálně zařazena při příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku v roce 2020 za teoretický i experimentální výzkum černých děr.
Continue reading „Bičák, Bursa, Krtouš, Ledvinka, Pejcha, Semerák: Černé díry – Nobelova cena 2020“Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky
Elektronika, kterou nosíme na těle už je dnes poměrně běžná, chytré hodinky je možné koupit za relativně malý peníz. Problém je ale v tom, že se stále jedná o poměrně masivní zařízení, které není úplně pohodlné. Nedávno byla publikována výroba umělé kůže, obsahující jednoduchý elektrický obvod, která je skutečně nositelná (wearable) a poměrně dobře samoopravitelná (self-healing).[1,2]
Continue reading „Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky“Týden vědy a techniky AV ČR
20. ročník festivalu je věnován tématům: „130 let historie neuniverzitního výzkumu v českých zemích“ a „Pracoviště Akademie věd ČR v boji s koronavirem COVID-19“.
Nanostroj měnící světlo na práci
Nanotechnologie hýbou světem a je to velmi živé vědecké odvětví. Jednou z nejzajímavějších oblastí je vývoj nanostrojů (molekulárních strojů), tzn. nanoskopických útvarů, které dokáží generovat pohyb. Zpravidla jsou živené chemickou energií, ale teď se povedlo vyrobit nanostroj, který mění světlo na mechanickou práci. Ukázku molekulárního motoru můžete vidět v odkazu [1].
Continue reading „Nanostroj měnící světlo na práci“Nobelovy ceny 2020
Máme tu další přehled Nobelových cen. Letos bylo udělení cen oznamováno v rozmezí 5. 10. – 12. 10..
Continue reading „Nobelovy ceny 2020“Degradace PET s využitím enzymů
Polyethylentereftalát, PET, je jeden z nejběžnějších plastů. Vyrábí se v obrovských množstvích (v roce 2016 bylo vyrobeno cca 56 miliónů tun) a samozřejmě ho obrovské množství končí na skládkách a pochopitelně i v přírodě. Recykluje se jen malá část, proto se hledají cesty na jeho biodegradaci.
Continue reading „Degradace PET s využitím enzymů“Nový subhydrid boru
Chemie boru je velmi zajímavá, tento prvek vytváří také řadu allotropních modifikací. Hydridy boru jsou strukturně zajímavá skupina sloučenin, nyní byl připraven nový subhydrid s rekordně nízkým obsahem vodíku, B104.67H3.[1]
Continue reading „Nový subhydrid boru“Supertwistacen – nová uhlíková spirála
S novými formami uhlíku se v poslední době roztrhl pytel, v nových JACSech vyšel článek o přípravě supertwistacenu, což je polyaromatická molekula tvořená čtyřmi propojenými superbenzenovými jednotkami.[1] Molekula má tvar spirály.
Continue reading „Supertwistacen – nová uhlíková spirála“Nejstarší žijící stromy datované pomocí radiokarbonové metody
Stromy jsou poměrně dlouhověké organismy, zvláště s ohledem na délku lidského života. Pomocí radiokarbonové metody byly nalezeny velmi staré duby v horách jižní Itálie.
Continue reading „Nejstarší žijící stromy datované pomocí radiokarbonové metody“Odsolení mořské vody pomocí MOFu
Nedostatek pitné vody je poměrně velký problém, proto se hledají levné a účinné cesty k odsolení mořské vody. Jednou z nových možností je využití porézních materiálů – MOFů.
Continue reading „Odsolení mořské vody pomocí MOFu“Průhledné solární články s rekordní účinností
Jedna z velmi zajímavých možností využití mrakodrapů je jako zdrojů energie, k tomu je nutné mít k dispozici vhodné materiály pro výrobu fotovoltaických článků, které zároveň slouží jako okna.
Continue reading „Průhledné solární články s rekordní účinností“Video – MASHA – Hmotnostní analyzátor supertěžkých atomů
Video z Fljorovovy laboratoře jaderných reakcí v Dubně.
Continue reading „Video – MASHA – Hmotnostní analyzátor supertěžkých atomů“Video – The Extraordinary Life Cycle of a Hornet Colony
Pěkné video o životě v sršní kolonii.
Continue reading „Video – The Extraordinary Life Cycle of a Hornet Colony“Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků
Supertěžké prvky, tzn. prvky s protonovým číslem větším než 100, tvoří konec periodické tabulky a jsou velmi zajímavým materiálem pro studium a výzkum v oblasti fyziky. Jejich příprava je obtížná a je založena na ostřelování terče z těžkého kovu, např. olova ionty.
Continue reading „Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků“Nitrid boritý rozkládá PFAS
PFAS (perfluorované alkeny) a jejich deriváty jsou průmyslově významné látky, ale je problém s jejich rozkladem v životním prostředí. Jedná se o poměrně odolné sloučeniny, které se rozkládají velmi pomalu.[1]
Continue reading „Nitrid boritý rozkládá PFAS“Tvrdší diamant
Diamant je velmi zajímavý materiál, nyní se podařilo najít strukturu tzv. pentadiamantu, který je tvrdší než přírodní diamanty.[1,2]
Continue reading „Tvrdší diamant“