Od supravodičů očekáváme velké věci v oblasti distribuce a výroby elektřiny, aktuálně realizovaným projektem je větrná turbína se supravodivým magnetem.
Continue reading „První větrná elektrárna se supravodičem“
Rubrika: Věda
Video – výroba hliníku
Hliník je průmyslově velmi důležitý kov, jeho výroba ale není jednoduchá a je i velmi energeticky náročná. Toto video vás provede celým procesem výroby hliníku z rudy bauxitu.
Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta
Automobilový a letecký průmysl se snaží o snižování hmotnosti vozidel, aby je bylo možné napájet elektřinou. Snížená hmotnost umožní delší dojezd vozidla.
Continue reading „Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta“
Molekula s dvojnásobným aromatickým systémem
Aromatické sloučeniny jsou důležitou skupinou organických sloučenin. Nyní se podařilo připravit sloučeninu s dvojnásobným aromatickým systémem.
Continue reading „Molekula s dvojnásobným aromatickým systémem“
Nobelovy ceny za rok 2018 – 1. část
Začátkem října začalo i vyhlašování Nobelových cen za rok 2018. Teď se podíváme na první tři ceny, za medicínu, fyziku a chemii.
Continue reading „Nobelovy ceny za rok 2018 – 1. část“
Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou
Hledání supravodiče s co nejvyšší kritickou teplotou neustále pokračuje, aktuálním rekordmanem je sulfan (H2S) s kritickou teplotou 203 K (−70 °C) asi přijde o své prvenství.
Continue reading „Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou“
Supravodivost za vysokého tlaku
Supravodivost je velmi zajímavý jev, který může mít velký dopad na praktický život. V současnosti se intenzivně hledá materiál, který by supravodivost vykazoval za co nejvyšší, ideálně pokojové, teploty.
Continue reading „Supravodivost za vysokého tlaku“
V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny
S elektronickými obvody, velmi jemnými, se setkáváme ve všech běžných zařízeních, jako jsou počítače, mobily, tablety, atd. V současnosti se pro tvorbu těchto obvodů využívá podobná technologie, jako při tvorbě grafiti. Přes vhodnou šablonu nanášíme kapky tekutého kovu, nevýhodou této metody je vznik hrubých vodivých cest, které mají vyšší elektrický odpor, ten potom způsobuje vyšší spotřebu zařízení.
Continue reading „V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny“
Simulace dopadu asteroidu
Katastrofických filmů, které se zabývají dopadem asteroidu na Zemi je mnoho, na webu existuje několik aplikací, kde si můžete zkusit tuto situaci nasimulovat.
Continue reading „Simulace dopadu asteroidu“
Jak budou vypadat další prvky v PSP?
V současné době je nejtěžším známým prvkem PSP oganesson s protonovým číslem 118, který se nachází v 7. periodě, 18. skupině. Otázkou je, jak budou vypadat prvky v 8. periodě.
Ve fúzním minireaktoru bylo dosaženo rekordní teploty 15 miliónů °C
Společnost Tokamak Energy z Oxfordu se vydala, na rozdíl od ITERu, cestou budování malých fúzních reaktorů. V reaktoru ST40 se nyní povedlo dosáhnout teploty 15 000 000 °C, dalším cílem vývoje je dosažení teploty 100 000 000 °C. Společnost by chtěla dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě do roku 2030.
Continue reading „Ve fúzním minireaktoru bylo dosaženo rekordní teploty 15 miliónů °C“
Nová metoda výroby OLED
OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]
Levná metoda přípravy uhlíkových nanotrubic
Uhlíkové nanotrubice mají velmi výhodné vlastnosti, jsou pevnější než ocel a mají vyšší elektrickou vodivost než měď. Bohužel, jejich rozšíření do praxe brání obtížná příprava a tím i vysoká cena. To by se mohlo brzy změnit, protože v Nashvillu v USA objevili snadný způsob, jak tyto uhlíkové materiály vyrábět z oxidu uhličitého, kterého máme dostatek v ovzduší.
Continue reading „Levná metoda přípravy uhlíkových nanotrubic“
3D tisk kapalinou do kapaliny
3D tisk je dnes velmi populární a nachází poměrně výrazné praktické využití. Z toho důvodu se hledají další možnosti této technologie. Vědci z Berkeley Lab vyvinuli novou techniku 3D tisku pomocí injektování proudu vody v silikonovém oleji do kapaliny.[1]
Vědci objevili reakci, která mohla nastartovat vývoj života
Vědci z MIT se pokusili napodobit podmínky, které na naší Zemi panovaly před zhruba čtyřmi miliardami let.
Continue reading „Vědci objevili reakci, která mohla nastartovat vývoj života“
Supravodivost v kvazikrystalech
Supravodivost v krystalických látkách je dnes už poměrně dobře prozkoumána, ale nedávno vyšla studie, která se popisuje objev supravodivostui v tzv. kvazikrystalech.[1]
Continue reading „Supravodivost v kvazikrystalech“
Umělé diamanty pro medicínské účely
Diamant je velmi ceněným alotropem uhlíku, jak pro šperkařské účely, tak i pro technologické. Přírodní diamanty vznikají v zemském plášti za vysokých teplot a tlaků, umělé se připravují krystalizací z tavenin kovů, také za vysokých teplot a tlaků. Kvalitní přírodní diamanty se využívají ve šperkařství a v optických aplikacích, ty nekvalitní a uměle připravené pak v průmyslu, např. jako brusivo. Japonským vědcům se povedlo optimalizovat laboratorní přípravu syntetických diamantů a upravit jejich vlastnosti tak, že jsou využitelné jako biosenzory.[1,2]
Continue reading „Umělé diamanty pro medicínské účely“
Stačí pootočit a z grafenu je izolant nebo supravodič
Grafen lze popsat mnoha výrazy a je zkoumán v mnoha oblastech, jednou z nejzajímavějších jsou samozřejmě elektrické vlastnosti. Nyní bylo zjištěno, že se vrstvy grafenu mohou při vhodné vzájemné orientaci silně ovlivňovat a grafen se pak chová buď jako izolant nebo supravodič.
Continue reading „Stačí pootočit a z grafenu je izolant nebo supravodič“
Mnoho barev z malé tečky
Fyzici z University of Amsterdam ve spolupráci s University of Twente a University of China připravili nanočástice, které dokáží emitovat světlo o různých vlnových délkách.
Continue reading „Mnoho barev z malé tečky“
Falcon Heavy – první úspěšný let
V úterý 6. 2. 2018 úspěšně odstartovala nejsilnější současná raketa Falcon Heavy. Raketa patří společnosti SpaceX a do vesmíru vynesla auto Elona Muska Tesla Roadster.
Continue reading „Falcon Heavy – první úspěšný let“
Nový milník ve vývoji supravodivých magnetů
Vývoj supravodivých magnetů jde poměrně rychle dopředu, Oxford Instruments nyní oznámil úspěšné zprovoznění 32 T magnetu založeného čistě na supravodivých materiálech.
Continue reading „Nový milník ve vývoji supravodivých magnetů“
Rok 2017 v chemii
Konec roku vždy vede k bilancování, to se samozřejmě týká i chemie. Pěknou infografiku jsem našel na Compound Interest.[1]
Continue reading „Rok 2017 v chemii“Integrované obvody z grafenu
Grafen a jeho deriváty jsou v současnosti velmi populární, jedním z oborů, kde se očekává jejich uplatnění je elektronika. Nedávno vyšla práce, která popisuje realizaci integrovaných obvodů (IO) z grafenu.[1]
Materiály pro OLED na bázi triazinu a karbazolu
S OLED se dnes setkáváme téměř všude, Jde o LED diody, které mají vrstvu emitující záření vyrobenou z organických materiálů, jedná se o molekuly s velkým, konjugovaným systémem násobných vazeb, které mají dostatek pohyblivých π-elektronů. Může jít např. o cheláty (komplex tris(8-hydroxychinolinato)hlinitý), organická barviva, polymery (např. poly(p-fenylen-vinylen) nebo polyfluoreny), atd.
Continue reading „Materiály pro OLED na bázi triazinu a karbazolu“
Ramanova spektroskopie ve forenzní analýze
Forenzní analýza využívá celou řadu analytických metod, jednou z nich je i Ramanova spektroskopie. Její výhodou je rychlost, citlivost a nedestruktivnost.[1]
Continue reading „Ramanova spektroskopie ve forenzní analýze“
Desáté číslo časopisu e-Mole
Po delší odmlce vyšlo desáté číslo e-magazínu e-Mole.
Continue reading „Desáté číslo časopisu e-Mole“
Nový memristor na bázi komplexu ruthenia prokázal rekordní rychlost a stabilitu
Memristory jsou relativně nové a velmi perspektivní elektronické součástky. Jejich vývojem se dlouhodobě zabývá např. společnost HP. Teoreticky byl memristor navržen už v 70. letech 20. století, ale praktická realizace přišla až za několik desítek let (2008).[1] Problémem současných memristorů je jejich pomalost a malá výdrž.
Continue reading „Nový memristor na bázi komplexu ruthenia prokázal rekordní rychlost a stabilitu“
Nobelovy ceny 2017
Přehled letošních Nobelových cen.
Continue reading „Nobelovy ceny 2017“
2D vrstva telluru – tellurene
Nejnovějším 2D materiálem je monovrstva telluru, označovaná jako telluren. Jde o první analog grafenu mezi chalkogeny.
Continue reading „2D vrstva telluru – tellurene“
MagLab představil nejsilnější elektromagnet na světě
National High Magnetic Field Laboratory (MagLab) představil nejsilnější elektromagnet na světě, magnetické pole dosahuje síly 41,4 T.
Continue reading „MagLab představil nejsilnější elektromagnet na světě“